3. díl: Techno je všechno!

Techno je žánr elektronické taneční hudby, jenž vznikl ve městě Detroit v polovině 80. let. Název žánru je odvozen od slova "technologic". Prvotní techno hudba v sobě nesla znaky chicagského houseu, electra, new wave, trošku funku a také dávku futurismu, který měl v době studené války v Americe docela důležitý a hlavně pozitivní účinek na lidi. Vznik techna se připisuje DJi Benu Russellovi, který pracoval v jistém detroitském lokálním rádiu. Typický je pro něj poměrně rychlý repetitivní 4/4 rytmus a stále se opakující smyčky a zvuky. Stavba většiny skladeb se může zdát dosti podobná, ovšem je to jen zdání, protože techno je založeno na velmi propracované a detailní stavbě, kdy se v jednotlivých skladbách na první pohled nic moc neděje, ale po bližším prozkoumání zjistíte řadu miniaturních, ale o to důležitějších nuancí.

Juan Atkins

Techno bylo zpočátku šířeno v první řadě díky tzv. "Bellivellské trojce". Byla to parta kamarádů, která bydlela na vysokoškolských kolejích poblíž Detroitu a která si vyměňovala nejrůznější mixtapey s prvotní techno music. Jejími členy byli Juan Atkins, Derrick May a Kevin Saunderson. K nim se ještě také počítá čtvrtý člen Eddie Fowlkes. Tihle čtyři našli inspiraci v "Midnight Funk Association", což byl eklektický, 5ti hodinový pořad vysílaný na nejrůznějších detroitských rozhlasových stanicích. Už tehdy zněla tímto pořadem těžká dávka elektronické muziky od lidí jako Giorgio Moroder nebo Kraftwerk.

Kevin Saunderson

Čas, kdy označení "techno" začali muzikanti pevně používat pro své nahrávky, je značně nejednotný. Jedni mluví již o roku 1984, kdy vyšel singl Techno City od projektu Cybotron (Juan Atkins, Richard Davis), druzí zase hovoří o singlu "No Ufos" samotného Juana Atkinse (pod nickem Model 500), který vyšel v roce 1985. Ovšem definitivně se techno jako hudební styl začalo objevovat až v roce 1988, kdy Neil Rushton připravil kompilaci Techno! The New Dance Sound Of Detroit vydanou na Virgin Records. Nebyli by to ovšem Evropané, co by se nechtěli od Ameriky lišit a tak část evropských techno fanoušků připisuje zásluhy za dostání techna mezi hudební styly německému producentovi Tallovi 2XLC, který údajně použil slovo "techno", jako pro specifické žánrové oddělení ve svém obchodě s deskami už v roce 1982, kdy "Bellivellská trojka" ještě zdaleka nefungovala. Tallovi nahrává i ten fakt, že se svým projektem Moskva TV byl často prezentován v pořadu Midnight Funk Association, kterým se inspirovala i parta okolo Juana Atkinse.

Tady si můžete poslechnout jednu z prvních, ne-li první techno nahrávku na světě. Techno City od projektu Cybotron.

Laurent Garnier

Současné techno není už zdaleka jen otázkou undergroundu. Techno se díky médiím a postupné globalizaci dostalo do všech sfér našeho normálního života a slyšet ho můžete na většině festivalů, v reklamách, na komerčních rádiových stanicích, prostě všude. Velká pozornost je mu věnována díky populárním free akcím, na kterých se ovšem hrají o něco jinačí tváře techna, než o které můžete běžně zavadit ve svém životě. A techno jako takové právě na toto poměrně doplácí. Špatná služba novinářů a televizních reportérů dostává techno do pozice hudby outsiderů a feťáků a už se tak nějak zapomíná, že je rozdíl mezi dunivým freeteknem či podmanivým a nádherným technem Laurenta Garniera nebo Orbital. Hrozba přichází i z druhého pólu scény, kdy se za techno má, a opět díky nejrůznějším médiím, také hudba nejvíce komerční, typu Scooter, nedej bože DJ Bobo. Techno je styl, který se dělí do mnoha různých podstylů, ale na který působí také geografický účinek. Na technu je nejspíše nejvíce cítit, odkud pochází a buďte si jisti, že Švédské, Německé, Slovinské či Slovenské techno od sebe bezpečně poznáte. Ty rozdíly se postupně smazávají, ovšem snad žádný jiný styl se neliší tak výrazně díky své geografické predispozici.

Mezi méně známější geografické variace na techno patří třeba "nortec". Vznikl v Tijuaně v Mexiku kombinacím techna a "norteňa", což je tradiční mexická hudba. Takto experimentovat začal již v roce 1999 Pepe Mogt, popularitu si pak tento styl získal v roce 2001. Muzikanty, kteří se v tomto žánru shlédli sdružuje tzv. "Nortec Collective", kam patří například Fussible (Pepe Mogt), Bostich (Ramon Amezcua) nebo Panoptica (Roberto Mendoza). Dalším takovým méně známější regionálním žánrek techna je "Yorkshire Bleeps and Bass" (Yorkshire Techno). Objevil se pouze na krátko (1989-1991) v městech Sheffield, Leeds a Bradford ve Velké Británii. Charakterizují ho ostré až štiplavé futuristické zvuky a pazvuky. První nahrávkou v tomto žánru byla skladba "The Theme" od projektu Unique 3. Mezi další skladby v tomto žánru patří "Dextrous" od Nightmares On Wax či "Testone" d Sweet Exorcist. Dalším zástupcem je tzv. "jtek". Jde o specifické japonské techno se zástupci jako Ken Ishii, Takkyu Ishino nebo Denki Groove. K zástupcům tohoto žánru se občas řadí také pecky Takakki Itoha či "téměř našeho" Rumenigeho, více o nich však v níže uvedené, "lepší" škatulce short-heavy-tonal-club-techno

Mezi více známější geografické stupně techna patří určitě švédská scéna, která se vyznačuje kovovým a syrovým zvukem. Zvuk tohoto stylu zní přesně tak, jak si většina z nás to "real techno" představuje V ní je třeba vyzdvihnout určitě Hardcella, The Advent či Cariho Lekebusche. Německo se proslavilo hlavně díky schranzzu, jakožto označení pro tamní hard techno hudbu (viz popis níže). Ovšem i typicky německé, klasické techno existuje. Jeho zvuk je podobný tech-tranceu a tak mu klidně říkejme "trancey techno". Ze zástupců vybírám projekty Pacou, Technasia, Richarda Bartze, Thoamse Schumachera nebo Thomase P. Heckmanna. Jižanská scéna pak asi nejvíce ovlivnila dění na naší techno scéně. Ze Španělska se u nás často v klubech valí temný sound Christiana Wünsche či Oscara Mulera. První jmenovaný se hodně spřátelil se slovenskou techno scénou a tak některé jeho přezdívky (Gitka Smutna) jsou ryze slovanského charakteru :) Itálie v čele s Marcem Carolou nám dává o něco hřejivější pohled na techno a to je asi způsobeno inklinací ke zvuku tech-houseu. Kromě Caroly tu můžete najít také Gaetana Parisia, Danila Vigorita a v některých případech by se sem mohl řadit také Mauro Picotto. Dalším specifickým žánrem je latino techno, které budete určitě znát díky hitům s typickými latino melodiemi od DJe Preache, Tomaze s Filterheadz či Moniky Kruse. Slovinskou tvář techna reprezentuje třeba Umek.

Video: Laurent Garnier – The Man With The Red Face (live)

classic techno: Asi netřeba příliš vysvětlovat. Klasické techno vzniklo v polovině 80. let způsobem, jaký byl popsán výše. I proto se mu může říkat také "detroitské techno". Jeho současné podoba zní už poměrně odlišně od té jeho původní, ale myšlenku má stále stejnou. Klasické techno není jen tuc tuc. Můžete v něm najít zajímavé melodické linky, originální zvuky a úchvatné gradace. Jen je vždy temnější a přímočařejší, než jakékoliv jiné styly, které tyto ingredience rovněž obsahují.

kdo: JUAN ATKINS, KEVIN SAUNDERSON, DERRICK MAY, JEFF MILLS, CARL CRAIG, ROBERT HOOD, LAURENT GARNIER

ukázka: DERRICK MAY - "The Game"

Richie Hawtin (Plastikman)

minimal techno: Clicks'n'cuts zvuky, BPM okolo 120-135, do nekonečna se opakující krátké loopy a důmyslné, ač nenápadné změny během tracku. Tak by se dal charakterizovat v současné době asi nejvíce "módní" pod-styl techna, který rozděluje svět na dvě poloviny. Pro jednu neexistuje nic jiného, pro druhou je to pouze druhotný hudební produkt, který by dokázal nahrát snad kdokoliv. Příklad za všechny: legendární láhev, která orazítkovala čelo minimalové ikony a světově uznávaného DJe Richieho Hawtina na Summer Of Love 2005. Hudebními téměř synonymy jsou minimalu ambient techno a micro house. V současné době už lehce překonal svůj vrchol a mnoho jeho fanoušků je v očekávání , kam se minimalová budoucnost vydá dál. Zatím to vypadá, že inklinuje buď ke zvukům electra či se objevuje v extrémně minimalistických podobách.

kdo: RICHIE HAWTIN (PLASTIKMAN), JEFF MILLIGAN, SLEEPARCHIVE, ANDY VAZ, SUBSTANCE, DEEPCHORD, STEWART WALKER, LUOMO, MAURIZIO, VAINQUEUR

ukázka: PLASTIKMAN - "I Don't Know"

acid techno: Vzniklo v polovině 90. let na londýnských squat parties. Je charakteristické masivním použití Rolandu TB-303 pro jeho bass a charakteristický zvuk. Acid techno čerpá mimo jiné z acid tranceu a vlastně všechny styly s předponou "acid" znějí vesměs podobně. Jen jejich základ se liší dle daného hudebního žánru. Pravý acidový zvuk je ale jen jeden.

kdo: CHRIS LIBERATOR, D.A.V.E. THE DRUMMER, MARK TYLER

ukázka: D.A.V.E THE DRUMMER & KN - "Jack Me"

tribal techno: Kdo zná definici tribal tranceu nebo tribal houseu, nemůže se splést ani v případě tribal techna. Stejně jako "acid" je i "tribal" zvuk jen jeden a pouze na charakteru dané skaldby můžete určit, ke kterému žánru tuto předponu přiřadit. Takže máte-li techno s nejrůznějšími perkusemi či rytmy world music, pak jde zcela jistě o tribal techno.
kdo: JOHN ACQUAVIVA, CAVE, PEACE DIVISION

Takaaki Itoh

short-heavy-tonal-club-techno: Pro někoho je tento styl hard technem, někdo za hard techno považuje schranz (je tedy otázka, zda se má termín hard techno vůbec používat), ale ani jedno, ani druhé není úplně správně. Hard techno, pokud se má vydělovat, má skutečně blízko ke schranzu a zaměnit názvy těchto dvou stylů až taková chyba není. Kam ale potom zařadit jména jako Takaaki Itoh, Christian Wünsch, Surgeon či našeho slovenského bratra Tokyho aka Rumenige? Právě že do této podivně pojmenované hudební škatule short-heavy-tonal-club-techno, které nemá se schranzem ani hard technem nic společného. Přiznám se, že nejen mě je dlouhý název této škatulky nepříjemný a k nalezení jsou i kratší varianty jako "bangin' techno" či "dark techno". Tento styl nebazíruje na rychlosti rytmu, jako spíše na hutnosti beatu a basů, temnosti ploch a ostrých tříštivých výšek. Kovový a industriální zvuk je jeho přesnou charakteristikou. Beaty jdou často mimo 4/4 rytmus a tak uslyšíte tento žánr techna také v nejrůzněji nalámaných kompozicích. Co by jste tu možná nečekali, jsou melodie. Vážně tu jsou. Vršky jsou často složeny z krátkých tónových sekvencí, které tak vytvářejí melodické celky. Často je tento podstyl nazýván jako "Brimingham sound", a to díky shodnému původu mnoha jeho klíčových osobností.

kdo: HARDCELL, THE 65D MAVERICKS, TAKAAKI ITOH, SURGEON, JAMES RUSKIN, OLIVER HO, REGIS, PAUL DAMAGE; SK – OLGA + JOZEF, RUMENIGA

ukázka: OLGA+JOSEF - "OJ9" (Boss Remix)

schranz: Ano, říká se mu také hard techno, ovšem říkejme mu jednoduše schranz. Schranz stojí na pomezí obyčejného techna a freetekna a ta pomyslná hranice stojí a padá na rychlosti jednotlivých skladeb. Schranz se pohybuje okolo 140-170 BPM, ale do budoucna to bude možná ještě vyšší číslo. Bude to ovšem ještě schranz? Svůj boom prodělal v letech 2005 a 2006 a teď už je jeho komunita fanoušků menší. Další otázkou je, proč se schranz tu a tam spojuje s fašisticky smýšlejícími lidmi. Má se za to, že svou první velkou oblibu získal právě u německé nacistické mládeže. Pro tento žánr také nehraje moc fakt, že schranzové nahrávky mají ve valné většině velmi špatnou kvalitu zvuku. Jejich, často mladí autoři nepřisuzují tomuto faktoru velkou váhu. Chtějí docílit tvrdosti a plnosti skladby za každou cenu a to i na úkor jejímu výslednému zvuku a pak vlastně i celkovému smyslu.

kdo: CHRIS LIEBING, DJ RUSH, FRANK KVITTA, SVEN WITTEKIND, MARIO RANIERI, ROBERT NATUS, PET DUO

ukázka: SEEMA - "The Fall"

freetekno: Milovaný a zatracovaný styl zároveň. Když někde probíhá větší freetekno akce, sjedou se na ní tisíce fanoušků a to klidně z několika států zároveň. Ovšem v pohotovosti jsou hned také policisté a novináři dychtící po senzacích. Jako by snad freetekno bez těchto dalších složek ani nemohlo existovat. Freetekno není už jen hudební styl, je to životní cesta, která se zaštituje označením DIY kultura (do it yourself). Co se týče hudby, tu většinou netvoří DJs, ale tzv. soundsystémy. Hudba je to rychlejší a monotónnější ještě více než schranz. Odvrácenou stránku freetekna tvoří fakt, že pro mnoho lidí jsou freetekno akce spíše drogové dýchánky, kde hudba je jen jakousi kulisou jejich stavu a v němž se díky extrémnímu BPM dostávají do tranzu. Bohužel ne všechny soundsystémy se dají navíc považovat za dobré hudební subjekty.

kdo: CIRKUS ALIEN, KOMATSU, OKTEKK, NSK, STRAHOV, HERETOX

ukázka: KOMATSU

wonky techno: Tento žánr koketuje se styly jako breakbeat, electro či případně glitch. Jeho zvuk je "koktavý", zlomený a nejrůznějšími způsoby deformovaný. Na jedné straně je zní poměrně funky a přesně pasuje na taneční parket, na té druhé má ovšem touhu hledat nové zvuky a postupy a je často experimentální až abstraktní. Jak vzniklo označení "wonky" se vlastně neví. Nejčastěji se za otce wonky techna považuje Jerome Hill, který takto pojmenoval podobně znějící muziku v record shopu Dragondisks v Londýně. V některých jiných music shopech naleznete tuto hudbu pod označením "experimental" či "quirky". Scéna není velká a je hlavně spjatá s Londýnem, Brightonem, Glasgow a Berlínem. Wonky je také slangový název ketamin, ovšem spojitost s touto drogou a wonky technem se nijak nepotvrdila.
kdo: CRYSTAL DISTORTION, MICHAEL FORSHAW, 3D!T, LUKE´S ANGER, CRISTIAN VOGEL, NEIL LANDSTRUM, T.RAUMSCHMIERE

Další styly…: VGM – video game music (Golden Shower), experimental techno (Scan X), ghettotech (DJ Assault), dub techno (Thomas Fehlmann), industrial techno (Hypnoskull)

Za pomoc na přípravě tohoto dílu vřele děkuji Dahovi (Nula2.cz)!