REPORT

 

Report z Apokalypsy 35 - Mayan Code od Čéši

O konci světa se toho tento rok napovídalo a napsalo až přespříliš. Prý již zbývá pouhých několik málo dní a svět, tak jak jej známe v současné podobě, zanikne. Já sice opravdu nevím, na jakých základech stojí tyto předpoklady a vize, ale dle mého prostě tehdy mayským klukům jenom došel ten placatej kámen a proto neměli jak pokračovat, což se o našem světě říci asi nedá. Ovšem co pokračovalo a dokonce již 35. dílem, byl mejdan mejdanů - párty Apokalypsa! Jaký začátek, průběh a konec měl tento díl, o tom se bude pojednávat v následujících řádcích...

 

Ubytování nadevše!

Tentokrát jsem se vydal na párty Apokalypsa trošku jiným způsobem, než u mě bývá zvykem, a tradiční autobusovou dopravu či vlakové spojení nahradila pohodlná jizda již v brzkých odpoledních hodinách a navíc vozem. Jelikož Apokalypsa hostila na druhém pódiu celou partu kolem klubu Touster, přidal jsem se k části výpravy a jel se ubytovat do nedaleko BVV umístěného penzionu s příznačným názvem Pyramida. Přijeli jsme po páté hodině a už jen pomalu čekali, až se k nám připojí ještě další účastníci zájezdu a až nastane ta příhodná doba na odchod do areálu a Pavilonu P, ve kterém se opět odehrával tento dnešní mejdan...

Zvuk značky "Ideál"...

V devět hodin večer byl přesně ten správný čas na rozvibrování bubínků našich uší a pomalu jsme již začali vstřebávat první tóny, které nám servírovala dáma - dáma, kterou si můžeme dohledat po jménem Klaudia Gawlas. Klaudii jsem vnímal opět jen jako kulisu mezi nasáváním všech těch vjemů a chůzí mezi různými pódii. Tentokrát nám Pavilon P připravil hudební lahůdky hned na třech místech, takže zde bylo opravdu z čeho vybírat a snad si všichni přišli na to své v průběhu celé noci. Již od samého začátku bylo slyšet, že nás zvuk tuto noc rozhodně šetřit nebude a na všech pódiích to bude dunět opravdu solidně, avšak nechápu, jak to můžete vydržet bez ucpávek. Na chvilku jsem se zasekl na pokecu s Džejárem na Touster Stage, která prezentovala zvuk Minimal People, ale jak jsem se posléze v dalších hodinách přesvědčil sám, rozhodně tu bylo "people" mnohem víc...


"Kdo to hraje? To je tajemství..."


Musel jsem ale běžet - začal hrát Gary Beck a na toho jsem se opravdu moc těšil! Již před nějakou dobou jsem si ho mohl vychutnat u našich holandských přátel na festivalu Awakenings, kde v hale hrál v pravé poledne, tuším, a již tehdy jsem si říkal, že bych ho chtěl slyšet i na naší domáci půdě. Přání se stalo skutečností a i když v takto brzký čas, mohl jsem si poslechnout jeho hutné beaty a kopavé basy v první řadě - přesně tam, kde to mám nejraději. Bohužel mě malinko mrzelo, a to v průběhu celé noci, že jakmile jsem opravdu tančil v prvních řadách, neviděl jsem z DJe zhola nic. Prostě ta stage byla tak vysoká a krytá projekčním panelem, že jsem měl holt smůlu, ale toto připisuji za chybu spíše přírodě, která mi nadělila pouhých stosedmdesát centimetrů. :) Garyho hudba mne ale opět nenechala chladným a tak, jak jsem doufal a tušil, zahrál naprosto grandiozně - zahrál tak, že by mi nevadilo, kdyby hrál i místo některých hlavních hvězd vystupujících po něm...



Španělský ptáček ála Babica...


Ještě před tím, než převzal žezlo španělský potetovaný pán Oscar Mulero, zaběhl jsem si na Touster Stage poslechnout DJe JB. Kde jsou ty časy, kdy jsem s tímhle chlapíkem pařil v "Bobíčku" a s rukama nad hlavou a úsměvem od ucha k uchu si užíval techno, tak jako tomu bývalo zvykem. On se z první řady posunul rovnou na stage a já stále zůstávám tam, kde to mám nejraději - dole před reprákem. JB si hraní a celkovou účast na Apokalypse velmi užíval a to, jak se odprezentoval, mluvilo samo za sebe. Výborná skladba tracků, úžasná atmosféra a jeho, tak spokojený, výraz... "Dobrá práce, kámo -  bylo to fajn!" Zpět ale k hlavnímu pódiu! Tam již do haly přikládal temnější zvuky a tempo zmiňovaný Oscar Mulero. Tenhle Španěl, který si tu už něco odehrál, prezentoval současnou podobu techna ze Západu, ale nic neztratil na své originalitě. Bylo to jiné než Garyho sound. Mělo to takovou táhlou temnější podobu. Nevím, jak vám to více přiblížit, ale když jste se zaposlouchali hlouběji, bylo to jako zvuky továrny - továrny, jež vyrábí hutné beaty a vy, vy jste stroje, které tančí a unikají směsici zvuků dál a dál... Nebylo to špatné, ale můj hřeb večera se ještě nedostavil!

Megamix aneb vzpomínky v deseti minutách!

Celkem jsme se zamýšleli nad tím, jak asi proběhne onen zmiňovaný megamix - jak a kolik tracků se skutečně vejde do těch plánovaných deseti minut. Megamix, který má tradici spíše na komerčnějších akcích typu Sensation, mohl na mnoho lidí působit negativně, ale na mě, na mě zanechal skvělý dojem! Co se mu nemůže upřít, bylo to, jak strašně moc nám všem připomenul staré časy, zážitky a vzpomínky... Při každém jednotlivém tracku jsem si vzpomněl buď na nějaký mejdan nebo na nějakého DJe a celou dobu jsem se usmíval a na velké projekci pozoroval výčet skladeb. Zaznělo opravdu spoustu skvělých tracků, a třeba první z nich mi ihned evokoval kdysi dávno namíchané CD od DJe Jerryho k Apokalypse a proběhla tam i spousta dalších, jako jsou například Thomaz vs. Filterheadz – "Sunshine", Ian Void – "The Rascal", Ben Sims – "Manipulated", Green Velvet – "Lalaland", Johannes Heil – "Paranoic Dancer", Monika Kruse – "Latin Lover", Tube Tech – "Riders On The Storm" a další. Více zde:



Chris Liebing aka tencomácharismaahraje nejlíp!

Po megamixu, který nás provedl velmi dlouhou dobou a určitě by mohl obsahovat i spoustu jiných a známých skladeb, následovalo něco, co ve mně zanechalo ten největší dojem ze všeho. Na tom krásném velkém pódiu, které zářilo do všech stran, a kde tanečnice v kostýmech dotvářely tu pěknou vizuální stránku věci, nastoupil DJ s velkým D! DJ Chris Liebing! Je to jen pár týdnů, co jsem ho slyšel v Budapešti na akci Bónusz a odtamtud jsem odcházel naprosto nadšen. Už tam předváděl, v jaké skvělé formě je a jak skvěle dokáže ovládnout dav. Vemte si, že tam zahrál úžasně, ale to, co předvedl zde, to pro mě nemělo obdoby - bylo to dokonalé, taneční, plné beatů, které vás nutily hýbat se, mávat rukou nad hlavou a prostě ze sebe vydat maximum. Nehnul jsem se z hlavního pódia po celou dobu jeho hraní, protože se to nedalo. Nedalo se odejít! Chris pro mě znamenal TOP výkon na celé Apokalypse. To bylo to techno, to techno, které mám nyní tak rád! Vím, že to každý má jinak, že hudbu cítí a prožívá každý clubber samostatně, ale vězte, že Chris byl prostě pánem tohoto mejdanu.



Touster Stage presents:

Čekal jsem, zda-li mě osloví i live vystoupení Luke Slatera, ale po pěti minutách jsem musel trošku zklamaný odejít. Prostě jsem se nedočkal a po Chrisovi to byla opravdu velká nuda... Omlouvám se, třeba to posléze napravil, ale to už jsem tančil a užíval si domácí stage Minimal People, kde se odprezentovali například DJ Taada, Sonja, Kaisersoze či Elektrabel. Úžasné bylo, že když člověk přešel z hlavní haly do vedlejších, tak všechna pódia měla plno - plno tančících pohodových lidí... Bylo skvělé slyšet Martyho Fishe a Wildu, jak hrají totálně jinak než v Praze, a dav jim své díky dával najevo tancem a tak skvělou atmosférou! Opravdu se to klukům povedlo a já smeknul, protože jsem byl nadšený z toho všeho, jak se předvedli a jak to všechny bavilo. House Stage zahřívali naši staří známí Chris Sadler a Tráva, ale bohužel jsem si je nikdy nevyslechl, protože mé kroky tudy směřovaly pouze na WC a zpět. Ale dovedu si představit, dle toho jak tam měli stále plno, že to určitě také stálo za to...

Moleon sází, Ravic kosí!

Byl jsem zpět, zpět na hlavním pódiu a David Moleon dorazil. Tak jako každého i jeho uvedl elektronický MC a na velké kulaté dekoraci se odemknulo pokračování noci v režimu Mayan Code. David se s tím vůbec nepáral a hned od začátku to sázel jako Jágr góly... Tohle už na mě bylo ale opravdu moc, nohy mně už nesloužily natolik, abych tam dokázal v tempu držet krok a i když to znělo opravdu energicky a show to mohla být parádní, musel jsem se definitivně rozloužit s hlavním pódiem a odejít na menší, zdaleka však ne horší - Touster Stage. Tam se v tom nejlepším světle právě předváděl DJ Ravic. DJ, který hraje opravdu dlouho a své hraní si užíval přesně tak, jako my dole pod ním. Sázel občas na delší mixy a nechával své publikum tak trošku "vycukat", ale po několika málo sekundách do nás opět pral neskutečné zvuky a tracky. Ravic má hodně co nabídnout a rozhodně si myslím, že v Brně nezahrál naposledy. Já si ho užil od samého začátku do úplného konce a on byl tím posledním, koho jsem mohl na této párty slyšet...



Apokalypsa po apokalypse?

Co vám mám říci jako své resumé tohoto večera? Tato Apokalypsa od doby svého vzniku ušla neskutečnou cestu... Tato Apokalypsa od přesunu na výstaviště byla dle mého tou nejlepší a jaká je její další budoucnost? Má být jiná, má mít úplně jinou koncepci - neskončí, určitě ne, stejně tak, jako neskončí tento svět. Jen se možná trošku změní, snad ještě k lepšímu, ale i takováhle by mi stačila. Byla pro mě prostě skvělá! No a zmiňovat tu ten sajgon, který se odehrával po mém probuzení v hotelu?! To by jeho účastníci asi ani nechtěli... :) Tudíž děkuji všem a těším se na další shledanou v Brně, třeba už za 14 dnů na Flédě s Pan-Pot!

čéša

 
 
 
 

FOTOREPORTY

 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016