Claptone přivezl kus Berlína, bez masky by se ale ztratil

Tlačící se fronty a cedule s nápisem „vyprodáno“ k Roxy bezpochyby patří a tak nebylo nijak překvapující, že se tento scénář odehrál i tentokrát. Claptone, známý podivín úzkostlivě střežící svoji anonymitu, je jako osobnost velké lákadlo, příslib atmosféry berlínských klubů možná ještě větší. Kdo do Roxy přišel z těchto důvodů, určitě nebyl zklamán. Kdo čekal smršť jeho prvotřídních tracků, mohl být ale trochu „rozčarován“.

Právě ono „čarování“ bylo během vystoupení ústřední. V rozhovoru pro rave.cz Claptone mimo jiné říká, že jeho hudba je jakýsi nástroj který má lidem pomoci dostat ze sebe to, co musí ven. Se svou maskou, cylindrem, bílými rukavičkami a rozmáchlými gesty se o to evidentně pokoušel i tentokrát a u drtivé většiny publika jako kouzelník uspěl.

Přes pomalejší rozjezd měl jeho set svá světlá místa, ale jak už bylo předestřeno, kdo se těšil na přehlídku jeho osobitých tracků, příliš se nedočkal. Je pravda, že nevynechal tracky jako Ghost nebo Wrong, nicméně jeho deep house setlist se skládal převážně z neznámých samplů. To samo o sobě není žádný prohřešek, jen v případě Claptone možná trochu škoda.

Toto mírné hudební pokulhávání nenáročnému posluchači ale bohatě vynahradila skvělá vizualizace. Minimalistická, ale vkusná projekce a 3D krychlové panely celé produkci slušely a výslednému dojmu dost pomohly. Je pravda, že v Praze lze po této stránce vyniknout o dost snadněji, než třeba právě v Berlíně.

Kouzelník se zlatou maskou v širším slova smyslu nezklamal, to koneckonců německý house v českých vodách ani nemůže. Zažít v Praze atmosféru berlínské klubové scény je pořád nevšední. Claptonovo vystoupení tak určitě patří mezi hlavní jarní události, jen je na každém, aby posoudil, do jaké míry je to způsobeno jeho image a do jaké hudbou.

Napsala v únoru 2015 Marie Baladová

Foto Anastasia