Film Román pro ženy

Laura prohání ty svoje tygry. Když se zdá, že má konečně takového, kterému by odpustila i mírnou nevěru, zčistajasna „dá“ dalšímu borci z přeplněné, vrtící se střídačky.

Jana: "Uvidíme, uvidíme, uvidíme."

Mám rád romantické komedie a na tomhle místě už to určitě píšu poněkolikáté. Pretty Woman, Samotář ze Seattlu nebo Láska nebeská jsou moje oblíbené filmy, kterých si vážím stejně jako Čelistí, Chvění nebo Demolition Mana. Nemám nic proti Michalu Vieweghovi. Jeho Výchovu dívek v Čechách jsem musel přečíst kvůli referátu na gymnáziu a bavilo mě to. Přesto mě Román pro ženy nadchnul asi jako večerní nadýmání.

Laura (Zuzana Kanóczová) pracuje jako redaktorka magazínu Vyrovnaná žena. Teď v metru zahlédla pár reklam s povědomými slogany a jeden dopis. Psal ho Oliver a psal ho Lauře, protože chce, aby se k němu vrátila. Sotva Laura dosedne do křesla v oblíbeném kadeřnictví, začíná vyprávět příběh, před kterým by i červená knihovna studem zrudla. No tak dobře, možná nezrudla. Což ale nic nemění na tom, že jsem měl celou druhou polovinu filmu chuť vstát a zařvat směrem k plátnu, jaká je Laura, s prominutím, hloupá kráva.

Nechme být zápletku zápletkou, stejně je jasné, jak to nakonec dopadne. Románu pro ženy nelze přes jeho plytkost upřít, že je zručně profesionálně natočený (režíroval Filip Renč). Výslednému dojmu hodně pomáhá hodně dobrá hudba (zpívala Iva Frühlingová). Dlouho avizovaný vtípek s Janem Svěrákem ve vedlejší roli číšníka se, po pravdě, vyvedl výborně. Naopak citace už zlidovělého reklamního fórku BO-BI-KA působí asi tak přirozeně a uvolněně jako Frankenstein na Orion Hallu (omlouvám se Frankensteinovi). A humorné "sitcomové" vsuvky z kadeřnictví působí křečovitě víc než křeček v noční košili.

Herecké výkony? Kde??? Simona Stašová v roli Lauřiny matky překvapivě nic moc, ač jindy je vyloženě výborná. Zuzana Kanóczová hlavně vypadá jako minimálně o deset let mladší a o moc krásnější Sandra Bullock. Kdybych se ale takhle k ránu vracel popitý z hospody, její oční stíny by ve mně asi okamžitě vyvolaly chuť pustit si buď Evil Dead nebo Kiss. Marek Vašut je jako Oliver v klidných scénách "strašně moc v pohodě a cool", dokud nepřijdou emotivně vypjaté scény, po kterých by zasloužil potagovat auto. Sašovi Rašilovovi bych tentokrát neuvěřil ani heterosexuální orientaci natož "Jamese Bonda v Tatrách". Nejlíp působí Miroslav Donutil, který nemá co hrát.

Samostatnou kapitolou je moderátorka pořadu Česko hledá Superstar Laďka Něrgešová jako Lauřina nejlepší kamarádka, která TAK STRAŠNĚ MOC PŘEHRÁVÁ, že jsem z toho málem dostal epileptický záchvat. Na druhou stranu musím přiznat, že díky ní se možná na Román pro ženy (nebo spíš na jeho část) přeci jen podívám znovu. Právě její scéna "nečekaného análního sexu" je s nějakým tím poskakováním v divných tangách a občasnou nahotou Zuzany Kanócz na tomhle filmu to nejzajímavější.

Jenže na inetu, ke kterému jste právě připojeni, se dají najít mimo jiné i fotky nahé Sharon Stone z doby Základního instinktu. Takže? Objektivně bych měl dodat, že některým mým kolegům se Román pro ženy líbí mnohem víc než mně. Ale já, i když se vždycky snažím najít na filmech jen to nejlepší, jsem v tom tentokrát neviděl vůbec nic. Neviděli jsme, neviděli jsme, neviděli.

Radim Bartík

Hodnocení: 40%

Recenze vznikla díky Village Cinemas.

Román pro ženy
ČR 2005, 94 min
scénář: Michal Viewegh podle vlastního stejnojmenného románu
režie: Filip Renč
hrají: Zuzana Kanóczová, Simona Stašová, Marek Vašut
www.bioscop.cz