I Am X - Kiss + Swallow

Máte-li rádi britský projekt Sneaker Pimps, pravděpodobně se vám vybaví nezapomenutelné a v jejich tvorbě stěží překonatelné album “Becoming X“ z roku 1996. Poté, co tuhle trip-hopovou partu opustila zdánlivě nenahraditelná vokalistka Kelli Dayton, aby se její hudební kariéra vyvinula tak nějak do ztracena, mnozí fanoušci Sneaker Pimps jednoduše odepsali. Copak by nás mohli SP bavit i bez toho sladce líbezného hlásku? Těžko milá Anežko. Jenže to by nebyli Chris Corner a Liam Howe, aby něco nevymysleli! Chris se kromě kytary chopil i mikrofonu a po mírně rozpačitém albu “Splinter“ společně navrátili všem fanouškům naději vynikajícím albem “Bloodsport“. Aby toho však nebylo málo, pořídil si Chris také vedlejší projekt, který nazval I Am X a jehož debutové album “Kiss + Swallow“ by rozhodně nemělo ujít vaší pozornosti.

Po zvukové stránce by “Kiss + Swalow“ klidně mohlo být dalším albem Sneaker Pimps a nikoho by to vůbec nepřekvapilo. Směřuje totiž do podobných hudebních luhů a hájů jako již zmiňované album “Bloodsport“. Hudební projev I Am X tvoří experimentálně pojaté syntetizátory, atmosférické smyčce, samply, emotivní klavír, výrazná basová linka, bicí a celá řada efektů. Líbivý trip-hop, se kterým Sneaker Pimps kdysi sklidili obrovský úspěch, na vás sice během poslechu “Kiss + Swallow“ ještě tu a tam vybafne, ale pro tentokrát jako by byl ovlivněn rannou tvorbou Depeche Mode. Pokud rádi škatulkujete, aktuálnímu počinu Chrise Cornera by nejspíše slušela nálepka temně-industriální electro-pop umocněný ostrými kytarovými rify. Chris v sobě nucenou transformací Sneaker Pimps objevil skryté vlohy a vypracoval se až v překvapivě kvalitního vokalistu. Asi nejvíce se jeho pěvecký projev podobá Brianu Molkovi z kytarových Placebo. Má v sobě podobně působivou sílu, naléhavost a hloubku, která dokáže dojmout i rozněžnit. Nejedná se sice o žádného Pavarottiho, ale i tak jeho vokál dosahuje úctyhodných rozměrů a výšek. A když jej navíc sem tam vokálně podpoří kolegyně Sue Denim, není tomu co vytknout. K prospěchu věci samozřejmě přispěly také hořce melancholické texty velmi osobního charakteru. Mnoho prostoru zde dostává láska, přátelství, mezilidské vztahy a “obdivuhodná“ lidská schopnost se navzájem krutě zraňovat. Právě bolavě krásnými texty se vám tento projekt dostane pod kůži.

Co se týče konkrétních skladeb, na první poslech asi nejvíce zaujme úvodní singl “Kiss and Swallow“ postavený na jednoduchých bicích, výrazném syntetizátorovém motivu a především pak zpěvu Chrise Cornera. Krásnou a zároveň mrazivou melancholií nesoucí se v poklidném tempu oslní čtveřice velmi emocionálních skladeb “Mercy“, “Simple Girl“, “I Like Pretending“ (zde jako by se v úvodu mihli svým typickým klavírem francouzští Air) a “Missile“. Decentní náznak trip-hopu v harmonické fůzi s kytarami a industriálně pojatým popem v těchto momentech dosahuje takřka dokonalosti a patří k jednoznačným vrcholům celého alba. Ale I Am X se umí také pěkně vyřádit. Důkazem toho je například poměrně těžce stravitelná a zvukově šílená “White Suburb Impressionism“. V zbylých skladbách (album obsahuje celkem 13 kousků včetně počátečního intra) pak Chris Corner a spol servírují zajímavou hudební směsici, jež by se dala charakterizovat propojením vlivů Miss Kittin, Depeche Mode, Nine Inch Nails a v neposlední řadě také Placebo.

Tahle ponurá avšak velmi půvabná deska rozhodně není pro každého a už vůbec ne na první poslech. Je komplikovaná, náladová, místy protivná a každopádně depresivní. Také jí možná něco chybí a něco naopak přebývá. Pozoruhodná pocitovost umocněná intenzivním zpěvem Chrise Cornera a sympaticky lidskými texty jí ale pasuje na hudební událost, jež vám prostě nemohu nedoporučit. Když budete trpěliví a necháte si jí v hlavě trochu rozležet, možná i vám zjeví své skryté krásy. A pro tentokrát to opravdu není jen prázdná fráze.

Hodnocení: 80%

FlyBoyEda

I Am X - Kiss + Swallow
(Recall/!K7 - 2004)
http://www.k7.com