RECENZE
Hudební recenze: Roll Deep - In At The Deep End
Třináctičlenná východolondýnská crew Roll Deep, jenž zcela zásadním způsobem ovlivnila zvuk britského urban undergroundu, konečně vydala své debutové album In At The Deep End. Proč není jen o grimeu a mnoho dalšího, se dočtete v recenzi, kterou pro vás připravil FlyBoyEda.
Třináctičlenná východolondýnská crew Roll Deep, jenž zcela zásadním způsobem ovlivnila zvuk britského urban undergroundu, si konečně může oddechnout. Debutové album nazvané In At The Deep End je na světě a po komerční stránce si vede více než dobře. Singl The Avenue se dokonce vyšplhal až na 11. místo oficiální UK Top 40 a už teď je zcela jasné, že jejich pozice se bude (minimálně v UK) ještě více upevňovat. Pro Roll Deep jako celek znamená vydání debutového alba především vykročení ze stínu svých úspěšnějších členů a kolegů, neboť Wiley a Dizzee Rascal (Dizzee už však až na občasné hostování řady RD definitivně opustil, což se mu zřejmě vyplatilo, neboť jen jeho debutu Boy In Da Corner, za než také obdržel prestižní cenu Mercury Music Prize, se prodalo přes 200000 kopií) už se svými sólo deskami značně zaváleli.
Jenže Roll Deep také hodně překvapili! V rámci své debutové desky totiž udělali snad ten největší zvukově-stylový kompromis své kariéry, což jim možná mnoho ortodoxních fanoušků nikdy neodpustí. Jejich album In At The Deep End se úmyslně odpoutává od klasického zvuku stylu grime a nabízí velmi zvláštní ale přesto velmi chytlavou kombinaci grimeu, hip-hopu, r´n´b a možná i popu. Ono r´n´b však není tuctové, přeslazené a povrchní, jak to dost často zažíváme u jejich amerických kolegů. V podání RD je silně britské (východolondýnský akcent je kapitola sama o sobě), zábavné a snad i roztomilé. Sympatické texty věnované každodenním radostem i strastem běžného člověka by rovněž mohly zaujmout velmi široké spektrum posluchačů. Známe to všichni – láska, víra (nejenom v Boha), přátelství, hodnoty, postoje a vůbec hledání té správné cesty.
Co se týče podrobnějšího rozboru současného zvuku RD, přibylo hodně kytar a veselých vokálků. Naopak i nadále RD a zejména jejich dvorní producent Danny Weed (onu přezdívku Weed získal díky jedné své velké vášni) rádi používají hodně scratchů, spousty samplů, zběsile rychlý rap v podání takových borců jako Flow Dan, Breeze, Riko, Trim, Brazen, Jet Le a Scratchy a v neposlední řadě také mírně ujeté old-school syntetizátorové melodie. Deska by se pravděpodobně dala rozdělit na dvě části. Ta první je ve znamení více popově zaměřených skladeb jako The Avenue (zde si RD vypomohli starým hitem Heartache Avenue skupiny The Maisonettes), Shake a Leg a Bus Stop, které mají výrazné hitové ambice a jsou bez problému přijatelné i pro mainstream. Do stejné skupiny pravděpodobně patří i uk r´n´b zpívánky alá skladby Flying Away, Show You, Remember The Day anebo Good Girl s hostujícím MC Kanem. Pak je tu ale druhá o poznání drsnější, syrovější a samozřejmě i temnější tvář Roll Deep. Tu reprezentují stylu grime poměrně věrné skladby Let It Out (pro mě osobně největší bomba jejich tvorby!), When I'm 'Ere, Heat Up anebo závěrečný remix tracku Poltergeist.
Co dodat? Roll Deep hodně vyměkli, na druhou stranu grime i celou uk urban scénu hodně zprogresivnili. Samotní Roll Deep na tohle téma prohlásili, že cítili potřebu grime i svůj vlastní zvuk posunout někam dál a nabídnout ho širší posluchačské obci než tomu bylo doposud. Jenže nezaujatého pozorovatele by také mohlo, napadnout, že členů RD je mnoho, a tak jednoduše potřebují vydělat mnoho bankovek. Pravda bude asi někde uprostřed. Každopádně chlapcům z Roll Deep už nikdo nikdy nevezme fakt, že jejich debutová deska je jedním z nejzábavnějších počinů urban scény několika posledních let, která k této specifické hudební kultuře přitáhne spoustu nových a grimem doposud nedotčených posluchačů. Roll Deep díky a vám příjemný poslech.
Hodnocení: 85 %
Roll Deep - In At The Deep End
Relentless Records – 2005
http://www.roll-deep.com/
http://www.relentless-music.com