RECENZE
Hudební recenze: Southpaw – Heart Disk
Články o tom, že kapele Southpaw se "To" albem Heartdisk konečně podařilo (tedy udělat takovou desku, které by si všimla komerční rádia a většinový posluchač), najdete snad na všech hudebních serverech. Jenže je třeba říct, že skupině se "To" podařilo už s minulou nahrávkou Boys Make Noise a teď se opět vrátila ke svým experimentálním kořenům.
Dvojalbum HeartDisk je zatím asi nejhutnějším a nejsyrovějším materiálem, který kdy Southpaw natočili. Zatímco dříve těžili z elektronických aranží a tanečních podkladů, teď se svezli na vlně čisté a surové rockové muziky. Na první části pojmenované Heartcore teda určitě.
Kapela sice několik nových skladeb odehrála už na loňských koncertech a festivalech, ale jejich výslednou podobu na albu formoval producent Ondřej Ježek (OTK). Kytary nejsou na mazlení, ale musí se do nich řezat, jako by řvali Southpaw. Metalově znějící momenty jsou prokládány rozvazbenými ruchy, sem tam dokonce i zlámanými elektronickými podklady. Ty tu zní ovšem jen zastřeně pod ostrými bicími.
Ale nic není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Našláplá kytarová muzika tu hraje prim, ale skladba Summer Electro přikrášlená "zvonečkovou melodií" a typickou příčnou flétnou či Subway Sings s deklamací zpěváka Gregoryho Finna (doprovázenou vokálem Tonyi Graves a rappem Američana NI z rozpadlých žižkovských Cherry Hill) a vtipnou melodií odkazují na starší tvorbu.
První polovinu alba uzavírá hitovka Harry Caine, která nejlépe charakterizuje současnou koncertní podobu Southpaw. Tvrdá a syrová jízda, jíž jediné omezení a zaoblení tvoří klávesy. Kapela tak přistoupila na kompromis, kdy si zachovala svou tvář, ale přesto zaujme i ty, kteří jí ještě před několika lety nazývali "skupinou mýdlových princů".
Software, druhá část desky, předvádí kapelu ve zcela jiném světle. Tedy takovém, jak naznačila skladba Thousands na předposledním albu Boys Make Noise. Modrý "klučičí" motiv se v téhle skladbě střídá s růžovým holčičím. Stejně jako Heartcore kontrastuje se Softwarem.
Ovšem ani na "vyměklejší" polovině aktuální desky nebudete muset skladby přeskakovat. Software totiž stoprocentně navázal na klasickou tvorbu kapely. Skladby, u kterých si taky pořádně zapaříte, ale hlavně zavzpomínáte a na letním fesťáku třeba seznámíte s vedle stojící dívčinou (či chlapcem). Jejich účelem totiž není zapotit a uskákat dav pod pódiem, ale ukázat tak trochu jinou kytarovou muziku. Takovou, na kterou mají v Česku licenci pouze Southpaw. Písničky působí až moc vyumělkovaně, ale v konfrontaci s první polovinou alba jsou tady prostě žádoucí. Kdyby nebylo Softwareu, Heartcoreu by asi nikdo neuvěřil.
Software je přece jenom hitovější než první část alba, ale moc hluboký dojem v posluchači nezanechá. Singl Life Is Romantic (hostuje tady i hiphoper Gipsy) srší úsměvnými nápady, ale nad ostatními písničkami "trčí" až moc.
Tahle část desky je zkrátka rovnocenným pokračovatelem předchozích alb (možná o něco víc odkazuje na tvorbu britských Blur) ale kooperace s Heartcorem jí dává zcela výsadní postavení v dosavadní diskografii Southpaw.
Je jasné, že z Heartdisku vyjde mnoho singlů, které budeme ještě dlouho slýchat v českém rádiovém éteru. Ale nejdůležitější je, že Southpaw se konečně podařila věc, o které snili od svého počátku. Totiž nahrát dvojalbum, kde si zaexperimetují a ještě je za to posluchači ocení. Tohle se podle mě povedlo na sto procent. A klidně si můžou připsat další zářez: v Česku jsou snad jediní, kdo se nebojí vydat najednou dvacet nadprůměrných skladeb, které se budou vstřebávat ještě hodně dlouho. Možná tak zůstane část jejich potenciálu zase přehlédnuta.
Hodnocení: Heartcore 75 %, Software 65 %
Southpaw – Heart Disk
Formát: 2CD
Label: MenX
Info: www.southpaw.cz