RECENZE
Recenze: Mario Ranieri - Wien, Madame Mandy & Seema - Here Come The Ladies
Neúnavný člen demoličního kroužku, Mario Ranieri, si na nás opět po čase vzpomněl a už se tu všude kolem prohání s obrovským pancéřovým beranidlem. Je libo zbořit nějaký železobetonový kolos? Pak si na kvalitní aparatuře pusťte jeho nejnovější vinyl Wien, který vychází na labelu Ostarrichi anebo si vychutnejte, jestli se to tak dá vůbec říct, ženské želízko v schranzzovém ohni, které vychází na zbrusu novém sublabelu Ranierova Schubkatoru, labelu Girlpower. Tam totiž vychází první vinyl dvou vyostřených ženských, Madame Mandy a Seemy.
Ranierův smirkový dvanáctipalec Wien obsahuje čtyři tracky a hned u toho prvního se buďto osypete hrůzou po celém těle anebo si jí zamilujete. Ten track se jmenuje Oesterreich Ist Frei a každopádně přináší velmi zajímavý prvek do milovaných a zároveň nenáviděných vod módního stylu schranzz. Jedním slovem do něj přináší dechovku. Nevěříte? Však na příští apokalypse tuhle pecku budete hltat. Mě stačila jednou doma v mém přehrávači. To, že se do naprosto hutného a valivého beatu, který nekompromisně drtí, co mu stojí v cestě, v polovině přidají dechové nástroje a typický "um ca ca" sound, bych dal palec nahoru. Když už nic jiného, tak alespoň se při hudbě zasmát. Ale to, že tu pak slyším výjev "esterajch ist fraj" tónem, jako kdyby to říkal nějaký nacistický pohlavár, dávám obrovský palec dolu. Takhle si milí páni producenti fašistické nálepky nezbavíte.
Ohgfuckter Urwiener. Pro mě zcela nevyslovitelný název patří druhému tracku v pořadí. Už jsem si myslel, že schranzz většinu svého času pouze mydlí tempo před sebou bez ladu a skaldu a co jsem měl možnost slyšet, většinou to tak skutečně bylo. Ovšem tenhle track mě překvapil, že i v této škatulce lze najít příjemnou techno skladbu. Tou je i Ohgfuckter Urwiener se zlámanou kompozicí. Abyste si ale nemysleli, Mario Ranieri není žádná sušinka a předchozí track byla nejspíš jeho slabší chvilka, alespoň co se týče rychlosti. Následující Geile Sau sice začíná zvesela v rytmu jakéhosi country a můj otec se tu už začínal radovat, že jsem se dal na jeho muziku. To, co ale potom přišlo, ho málem stálo život. Zběsilý beat a honba za titulem nejúchylnější skladbu roku. Ale v dobrém slova smyslu. Country a schranzz se tu střídají jako příchutě ve vašem oblíbeném sendviči a stále se tu něco děje. I výsledný zvuk je mnohem čistší, než v případě prvního dechovkového tracku. Jestli vám tohle stále nestačilo, tak vám můžu sdělit, aniž bych byl doktor, že kořínek máte teda fest tuhý. Takže určitě ještě nepohrdnete čtvrtým nášupem v podobě tracku Pomerie Tirilie. Ten vás také šetřit nebude. Jeho tempo je zvrhlé a jasně hraje v této skladbě prim. Oproti předešlým, sice malinko ujetým skladbám, této jakoby něco chybělo a už jde pouze o androidní schranzz, který prostě jede a jede, dokud mu nedojdou drážky na vinylu.
Když se dříve v souvislosti se stylem wet & hard říkávalo, že muži jsou při něm tvrdí a ženy vlhké, ještě to určitý smysl dávalo. Jenže teď je tu schranzz a při něm jsou tvrdé už i ženy. A to nevím, zda je víc plus nebo minus, každopádně Madame Mandy a Seema, dvě neúnavné montérky od pásu vydávají na labelu Girlpower svůj první vinyl. Každá si prozatím střihla oficiálně jediný track a čekají, co to s vámi udělá. Madame Mandy složila, i když spíš stvořila, track Love & Loathe. V porovnání s nejtvrdšími kousky z předchozího Ranierova vinylu, kde se ale míchají zjemňující trubky nebo kytary, je tohle neskutečně odvázaný song. I když v polovině nastane jakési mini intro bez beatu, tak jinak je tahle skladba pouze obscénní řežba a na chuť jí přijdou asi jen někteří z vás. Vaše nervy vám závidím. Možná jsem měl ale šetřit těmi ostrými slovy před poslechem tracku Downdraft od Seemy. Tohle provedení už nemá moc daleko od hudby freetekno scény. Jen bezduché mlácení kolem do všeho, co se namane. Bez nápadu, bez energie, bez invence.
Ranierova deska Wien měla alespoň nápad, byla vtipná a chvílemi i kvalitní. Ovšem to, co vydal na svém sublabelu Girlpower hraničí malinko už s demencí. Já si alespoň tak, po deseti minutách poslechu, připadal. Já jen doufám, že producenti klasického techna zbystří svoje uši a začnou vydávat zase kvalitní desky a alba a na schranzz se dříve či později zapomene. Mám totiž pocit, že vznikl hlavně z důvodu, že klasická techno scéna prožívala menší úpadek.
Hodnocení: Mario Ranieri – 70%
Madame Mandy & Seema – 30%
Mario Ranieri - Wien
formát: 12"
čas: 20:54
label: Ostarrichi
kat.č.: OREP01/10
info: www.marioranieri.at
Madame Mandy & Seema - Here Come The Ladies
fomát: 12"
čas: 10:11
label: Girlpower
kat.č.: GPEP 001