Kid Loco - Kill Your Darlings

Vždycky, když se objeví nový titul francouzského vydavatelství Yellow Productions, i v našich končinách se lidé rozdělí na dva hudební tábory. Ti první začnou hladově shánět nové album, ti druzí něco zabručí na téma francouzské přeslazenosti a utečou k daleko progresivnějším rytmům. Patřím k té první skupině a ještě stále si myslím, že proslulá francouzská melodičnost může v dnešní uspěchané době, lidi kolem nás na chviličku zastavit a hudebně oslovit. Label Yellow Productions má své tři hlavní tahouny. Dvěma z nich jsou mnohem tanečněji orientovaní Dimitry From Paris a Bob Sinclair, zatímco Kid Loco se řadí spíše mezi rozněžněné muzikanty s živými nástroji a dbá na vytvoření nejoptimálnější nálady pro zamilované dvojice. Než se pustíme do recenze samotného alba, která na nás čeká ukryta pod poněkud morbidním názvem, podíváme se nejprve na osůbku podivína Kid Loco.

Ačkoliv stále vlastní tu nevinnou dětskou tvářičku, má už dneska nějaký ten křížek za sebou. Zvýšená intenzita jeho prvního zájmu o hudbu se objevuje v jedenácti letech. Tehdy ho upoutali hlavně Beatles a velké rockové party 60. let. Netrvá dlouho a on poněkud uhlazené interprety opouští, protože je zaujat rozrůstajícím se punkovým hnutím. Přitahuje ho hlavně ta bláznivá image (jakoby zcela bez hranic), kterou si tenhle styl postupně vytváří. Asi za to může album od The Clash, kterému propadl, protože při jeho poslechu se rozhoduje k činům! K těm přispívá i fakt, že se s rodiči stěhuje do pařížské čtvrti Belleville a může tak být v samém epicentru dění. Kupuje si svou první elektrickou kytaru a zkouší to v pár punkových kapelách. Díky talentu jeho věhlas stoupá a on se stává vyhlášenou postavou pařížské hudební scény.

Brzy se jeho aktivity začnou spojovat s nově vznikajícím labelem Bondage. Bylo to jednoho dne v roce 1984, kdy hodiny pracoval ve svém studiu na skladbách jedné rockové party, když tu zatoužil po změně a na talíř gramofonu pokládá vůbec první desku rapové kapely Run DMC. Je jako očarovaný, najednou zjišťuje, že se spousta věcí dá dělat úplně jinak. Jako šílený bere své, doteď nahrané záznamy, a začíná je mazat. Jako o závod! Ten den se dá označit jako zlom v jeho kariéře. Už ne více aranží rockové muziky, tehdy se rozhodl, že úspěch na něho čeká ukrytý v úplně jiném stylu.

Začal se mnohem více zajímat o možnosti elektronické tvorby a nakonec se představuje pod názvem Mega Reefer Scratch, v projektu, jenž balancuje někde na pomezí hiphopu a reggae. Brzy přišel na to, že sampler je mašinka, bez které se v budoucnu rozhodně neobejde a která mu hlavně může ušetřit spoustu času a usnadnit moře práce. Kupuje tedy první sampler a bicí automat a zároveň se zcela mění jeho skladatelský přístup. Už to není o dlouhém pilování náročných muzikantských děl, ale spíše o pohodlnějším sezení v křesle s myší počítače na stole a nekonečném klikání na příslušná místa. Zkušenosti čerpá dlouho a nic neuspěchává. Známá je jeho náklonost k měkkým drogám, takže většina dní vypadala naprosto stejně. Seděl ve studiu a v marihuanovém oparu tvořil, vytvořené předělával a nakonec se výsledkem jeho dlouhého bádání stalo šestiskladbové EP s názvem Blues Project.

Překvapivě se pod jednotlivé skladby nepodepisuje jako Kid Loco, ale dodneška používá pro autora hudby jiný nick - Kid Bravo. Minialbum je přijato příznivě, ale opravdový úspěch se vším všudy na sebe nechává čekat ještě další dva roky. O to masivnější pak je! A Grand Love Story se objevilo na trhu 25. listopadu roku 1997 a kritika nešetří obdivem. Album je snad nejnáladovitější deskou toho roku. Tam, kde nepomohl Kid Locův smysl pro melodičnost, tam zasáhl přímo do srdce nevděčných posluchačů hlas Katriny Mitchell, která se se slovíčky dokáže až neuvěřitelně mazlit. Postupně se tak z tohoto uvolněného alba dostávají na trh singly Love Me Sweet, She's My Lover a Relaxin' With Cherry, které se jen málokomu oposlouchaly.

Jak to tak chodí, přišlo se s nápadem, že by se dala Kid Locova hudba přiblížit i návštěvníkům tanečních klubů, takže o rok později vychází remixová deska pod názvem Prelude To A Grand Love Story, kde se svým pojetím blýskli jednak francouzští remixéři (ať už to jsou stájoví kolegové Dimitry From Paris a Bang Bang), nebo Tommy Hools či populární St. Etienne. Od této chvíle se začínají množit žádosti jak o Kid Locovy remixy, tak o jeho DJské sety. Legrační je, že Kid Loco žádným diskžokejem vlastně nikdy nebyl, takže musí všechno dohnat. Kupuje pár Technicsů a začíná s nimi ve svém studiu kamarádit, aby se mohl 12. března roku 1999 předvést mimojiné i našemu publiku v Roxy, v rámci vyhlášní výsledků čtenářského hlasování časopisu Tripmag - Semtex Night.

S remixy to je o něco snazší. Remixérské jméno si vydobyl hlavně přemícháním This Is Hardcore od Pulp a The Bad Photographer od Saint Etienne. Pulp se potom také (i když to je s jiným trackem - A Little Soul) objevují i na Kid Locově DJském setu, pod názvem Jesus Life For Children Under 12 Inches, spolu s dalšími jedenácti skladbami, které do nových kabátků oblékli slavní remixéři - Talvin Singh, Bang Bang, Badmarsh + Shri nebo Mogwai. Možná, že více než hudební stránka, se propírá v tisku kritickým pohledem odvážný obal s deseti poodhalenými kráskami. :)

O měsíc později (!) však jako zázrakem vychází další Kid Locův set, tentokrát u respektované řady DJ Kicks. Skladeb je tentokrát úctyhodných osmnáct, z nichž mnohé nedosahují stopáže ani tří minut. Mezi těmito tracky můžeme objevit i krátké intro - Don't You Know I'm Loco a také (snad aby podtrhl svůj zvýšený sexuální apetit, čišící jak z obalů tak skladeb), se tu objevuje track od Common Ground, jenž je plný vysamplovaných úryvků z různých pornofilmů. Kromě toho se tu představují i skladby od Underworld, Boards Of Canada, berlínských Jazzanova nebo od DJ Vadima. Dvakrát se tu v roli remixéra mihne i Underdog, jinak převlek pro Trevora Jacksona aka Playgroup. Takže umíchané výsledky v rukou jsou, teď už zbývá jen sbalit kufřík desek a vyrazit za hraním po světových klubech, i když si dříve sám sebe Kid Loco v roli diskžokeje neuměl ani představit.

Souběžně s tím začíná pracovat na nové desce a první výsledky dokončuje v polovině loňského roku, kdy se v obchodech s muzikou objevuje EP - The Love And Dope And ETC Dreamsuite, opět s dvojicí obnažených dívek. Obsahuje skladbu Horsetown In Vain s překvapivě ponurou atmosférou a dvě coververze od Emitt Rhodes (Lullaby) a Walker Brothers (I Can't Let It Happen To You), které hlasem podpořil Tim Keegen, zpěvák a kytarista kapel Homer a Departure Lounge. Album na sebe nenechává dlouho čekat a tak může už tak přecpaný vánoční trh uvítat deset skladeb schovaných pod opět cenzurou hodným obalem, s názvem Kill Your Darlings a podtitulem - Ten Ballads For The Tits, Bums And Mickeys Of The Beverly Pills. :)

První, co vás překvapí po úvodních vteřinách desky, je hodně dobrý a přitom zvláštní zvuk, který Kid Loco ve svých pařížských laboratořích ukuchtil. Spousta tónů tak má šanci vyznít zcela jinak, než obvykle. Skoro to vypadá, jako by před použitím byly všechny jeho nástroje sterilizovány!

Cocaine Diana je úvodním kouskem alba. Balada s velkým B, je to první, co vás při pár počátečních tónech kytary napadá. Zabrnkal si na ni zmiňovaný Tim Keegan, jenž se tu představuje i v roli zpěváka. Tim patří mezi hodně talentované umělce a tady je to opravdu znát. V současné době jsou jeho domovskou kapelou Departure Lounge a on zvládá kromě své producentské činnosti i hru na perkuse, harmoniku, piáno či xylofon. Skladba Cocaine Diana v těch pár minutách záznamu příjemně rozkvétá, objevují se tu stále nové prvky a působí dojmem, že byla Keeganovi psána opravdu na tělo. Deska byla dokončována v předvánočním čase, možná tedy i proto se tu objevuje zvuk rolniček v pozadí. Jinak jde o příjemnou popovou skladbu, která by se mohla klidně objevit v playlistech našich komerčních rádií či v klidných pásmech vesnických tancovaček. Víte však, jak to nakonec dopadne. :( "Thank You Very Much" objevuje se několikrát před závěrečnou zpětnou vazbou. Nezbývá, než souhlasit!

Lucy's Talking (MP3) je o poznání dynamičtější a k akustickým nástrojům tentokrát přibyla různá bublající kouzla Kid Locových syntezátorů. Jak už název napovídá, nyní to bude ženský hlas, který doprovází Kid Locův hudební záměr. Po Katrině Mitchell z předchozího alba byla Louise Quinn pro Kid Loca snad jedinou náhradnicí pro podobný mazlivý projev. Louise však není žádnou začátecnicí - své příjmení propůjčila kapele v Glasgow a většinu svého času tráví ve studiu. Lucy's Talking zaujme také z jiné stránky, dvakrát se tu objevuje celkem propracovaná dechová sekce, jako vystřižená ze vzrušující atmosféry nějakého filmu. Jako v předchozím případě se s touto skladbou loučíme opět vazbící kytarou.

První instrumentálka Kid Locovy současné tvorby se nám zobrazuje pod názvem Horsetown In Vain. Budete se divit, ale dá se hrát v pohodě i na rychlost 45 RPM. Možná ji budete i preferovat, protože tohle je opravdu tajemná a záhadná skladba s hodně ponurou atmosférou. Mihnou se tu i arabské sitáry, jinak všemu dominuje zpomalený hip-hopový rytmus, podpořený jednoduchou melodií klasického piána s pár prostorovými efekty, o nichž dopředu nevíte, kdy se vlastně objeví. Hodně temné, hodně filmové...

Three Feet High Reefer ve mně zase evokuje srovnání hlasu Tima Keegana s projevem našeho Ivana Krále. Hlavně vyšeptávaná slůvka tuhle podobnost připomínají. Louise Quinn se dostává také ke slovu a společně s Timem jim to opravdu ladí. Opět můžete obdivovat výborný čistý zvuk, který dává vyniknout úplně každému nástroji. Milá pohoda k odpolednímu čaji dýchá z každé vteřiny tohoto tracku, kdy se čas zpomalil a vy můžete konečně odpočívat při sladkém nicnedělání, s příjemným duetem ústředních vokalistů za zády.

Pátá A Little Bit Of Soul (MP3) je jasným favoritem tohoto alba. Singl s remixy My Vicarious Bliss a od Paul Murphyho je na spadnutí. Originální verze je hudebně neskutečně barevná. Zamilujete si ji na první poslech. Příjemně houpavá s rozvášněným piánem a opět s hlasy obou vokalistů, je hodně originálním popovým kouskem. Hned tak se vám neoposlouchá a pokud by Kid Loco v budoucnu někdy koncertoval, jde přesně o ten song, který lidi se žhnoucími zapalovači spojuje k sobě (alespoň na tu chvilku) při hudebním vystoupení.

Po tak nádherné skladbě se opravdu jen těžko najde kousek, který ji ještě převýší. To je problém hlavně následující I Can't Let It Happen To You. Je až příliš podobná úvodní Cocaine Diana a doplácí na to, že je pouze jednou z deseti zde zastoupených balad. To pomalé tempo člověka už trochu nudí. Navíc je sladká jako cukrkandl, ale s tím už posluchač Kid Loca musí přeci jen počítat. Zřejmě nejrozvláčnější kousek alba by kolem sebe potřeboval rozjetější sousedy, aby splnil svůj úkol a pohladil bolavé duše. Vzhledem k silné konkurenci ostatních skladeb zní až příliš neupřímně!

Dalším novým favoritem se tak stává následující Gypsie Good Time. (MP3) Opravdu má v sobě ten cikánský temperament a je tak nějak zvláštní. Jednou na vás působí smutně, jindy vám přijde optimismem sálající skladbou. Záleží na atmosféře a náladě, ve které se zrovna nacházíte. Je jedním z těch "živějších" kousků alba. Hlas Louise je opravdu přizpůsobivý čemukoli. Všechno je skvěle vyváženo, prostorově rozprostřeno a váš pokoj naplňuje příjemným tokem silných melodií. Vše podpoří nenásilná basová linka i doprovodné perkuse.

Here Come The Munchies začíná jako nějaká stará country vypalovačka. Pak si uvědomíte, že se hodně změnila a v pohodě by zapadla do repertoáru třeba ZZ Top. Můžou za to ty naostřené kytary v pozadí a opravdu šlapavé aranžérské nápady i celek ozvláštňující harmonika. Pár počítačových efektů si tu Kid Loco neodpouští a pochvalu si zaslouží i Tim Keegan, který uplatňuje svůj široký hlasový rozsah. Kdepak je to mazlivé šeptání? Jeho hlas si je jistý kdekoliv a umí se vžít do každého nového prostředí, jako herec studující svou další roli.

Going Round In Circles (MP3) je druhou instrumentálkou. Zaplaťpánbůh za ni! Připadá mi, že už tu bylo tak trochu "převokálováno". Opět působí hodně filmovým dojmem, hlavně úvod by se hodil k nějaké sci-fi a to i přesto, že elektronické mašinky tu svým cvrlikáním tentokrát příliš nehýří. Většinou navození výsledné atmosféry bravurně zvládají živé nástroje. Vyjímku tvoří rejstřík slavných hammondek. Jde o nejdelší skladbu alba a Kid Loco se rozhodně neopakuje. Typicky příběhový track. Stále se vyvíjí, stále se mění, stále dostává novou tvář a vzrušení z něho přímo odkapává. Opravdový skladatelský bonbónek psaný srdcem!

Závěrečná I Want You působí už hodně kýčovitě. Ať se snaží Tim Keegan sebevíc, nevěříte už mu ani slovo. Po muzikantské stránce skladba zásluhou jeho aranží vypadá jako nějaký slavný námořnický houpavý kousek. Zásluhu na tomto verdiktu má i to trapné tleskání, srovnatelné s "nováckými" zabávnými pořady, kdy se všichni jako na povel baví. :) Pokud bych měl něco ocenit, snad jen to, že jako tečka za albem byla tahle skladba vhodně zařazena. V ucelené koncepci tady bylo pro ni to nejvhodnější místo.

Závěr: Přiznám se bez obalu, že jsem čekal rozhodně víc a hlavně úplně něco jiného. Snad až příliš srovnávám s pocity dýchajícím albem A Grand Love Story, které rozhodně tak moc popově neznělo. Neříkám, že je tahle deska špatná - když nic jiného, tak jako kulisa před tíživým tichem určitě zafunguje, ale Kid Loco už měl ve svém repertoáru silnější a hlavně nápaditější skladby. Nevěšme hlavu, snad ještě se svojí skladatelskou dráhou nekončí...

Myclick


Kid Loco - Kill Your Darlings (tracklist)

1. Cocaine Diana (Keegan/Kid Bravo) - 4:24
2. Lucy's Talking (Kid Bravo) - 4:18
3. Horsetown in Vain (Kid Bravo) - 5:52
4. Three Feet High Reefer (Kid Bravo) - 3:28
5. A Little Bit of Soul (Kid Bravo) - 4:04
6. I Can't Let It Happen to You (Maus) - 4:17
7. Gypsie Good Time (Kid Bravo) - 3:51
8. Here Come the Munchies (Kid Bravo) - 3:54
9. Going Round in Circles (Kid Bravo) - 5:53
10. I Want You (Kid Bravo) - 4:21