Significant Other - Archiv

Jsou projekty a kapely, které po vydání své nové desky dělají maximum pro to, aby se zviditelnily a pak jsou ty, které za každou cenu touží zůstat v anonymitě s tím, že si je posluchači, jenž o ně budou mít zájem, stejně jednou najdou. Significant Other o žádnou velkou popularitu nestojí. DJ Tráva je svojí nechutí poskytovat rozhovory pověstný a Klára Nemravová reagovala naprosto odzbrojující otázkou, zda je vůbec nutné, aby se k desce vyjadřovala? Nebýt tedy mého krátkého rozhovoru s Petrem Mikoláškem v prostředí výtečné kavárny Merkur v Dlouhé ulici a pár kusých zpráv z tisku a internetu, kde občas jednotlivým aktérům nějaké to slovíčko "uklouzlo", patrně by tato recenze nikdy nevznikla. Problém je, že ani Petr Mikolášek svou výřečností příliš neoplývá, nicméně si vážím toho, že si čas na mě udělal a nastínil minulost i plány do budoucna seskupení, jehož jádro tvoří on a DJ Tráva.

Je asi nesmysl začít otřepanou frází, že důvod proč projekt Significant Other vůbec vznikl, byla obrovská láska k muzice. Tu má myslím každý posluchač. Tenkrát (a to ví málokdo) to však bylo bez asistence Trávy. Petr Mikolášek oslovil Vlastu Kubínka, jenž hrál na basu, kamaráda a odborníka přes perkuse schovaného pod přezdívkou Fantomas, no a zbytek hudebního aroma už připravil pomocí sampleru a těch nejprimitivnějších hudebních prográmků on sám. Z Rádia 1 se znal s Klárou Nemravovou a protože si uvědomoval sílu a krásu ženského hlasu, nabídku adresoval právě jí. Klára ji přijmula a první skladby Over It Now a Sumer In The Blue tak postupně mohly vzniknout.

Na nich už se však začal podílet i druhý Petr - Tráva, kterého kapela poznala na jednom koncertě v Brně. Z dob jeho punkového období uměl hrát celkem obstojně na basu a zároveň ho lákalo objevování nových možností studiové techniky. Co bylo však podstatné, ve své hlavě měl spoustu nápadů, ze kterých se s Mikoláškovým přístupem zrodil první hudební materiál pro étery rádií (respektive Rádia:-). Kromě dema, které bylo dáno k dispozici moderátorům Rádia 1, vyšla skladba Sumer In The Blue v líném triphopovém stylu, na pilotním dílu kompilací Future Sound Of Prague, zásluhou Intellygent Recordings. Vedle ostatních třinácti českých kapel zazářila jako klenot a to byl také důvod, proč se tolikrát v éteru (tehdy bezplaylistového) rádia objevila...

Odchod Kláry Nemravové, jako oficiálního člena kapely, kluky nesrazil na kolena, ale fungovali dál a v hlavách se jim čím dál více rýsoval materiál pro celé album. Překvapením určitě je, že si k mixážnímu pultu sedli v prosinci roku 2000 a za dva měsíce měly všechny skladby natočené a čekalo se pouze na mastering a výsledný zvuk. Nedá se přitom říci, že co skladba, to kopie té předchozí. Bylo zde zastoupeno široké spektrum a mně osobně přesně do srdce zasáhl třetí track E-Man s techhouseovou náplní. Když jsem ho slyšel poprvé, nevěřil jsem, že tuhle geniální záležitost mají na svědomí čtyři zlaté české ručičky. Album se objevilo na Trávově nově založeném labelu Lex Records a důvod byl prostý. Absolutní nezávislost na gramofirmách, které mnohdy místo toho, aby novým interpretům pomáhaly, spíše koukají na zisk pro ně plynoucí, takže ceny desek vyskakují až neuvěřitelným způsobem nahoru. To souvisí následně s boomem vypalovaček, takže stále začarovaný kruh. Pro diskžokeje, kterým osud české muziky není lhostejný, bylo také vydáno vinylové provedení tohoto alba a sám Tráva si na svých rezidentních parties Mix neodpouští ani Oceán, ani Magic City Prague. V tom druhém případě neopomíná řádně kořenit scratchingem. Pokud byste s Petrem Mikoláškem zavedli řeč na to, co je při tvorbě nejvíc inspirovalo, nebo jakou muziku preferují, neprozradí vlivy odjinud. Největší inspirací pro skládání muziky není prý nic jiného, než sám život. Jenom on se svými úskalími se dá převést do hudebního pojetí. Jak se budou osudy jednotlivých protagonistů vyvíjet dále, dokáže těžko někdo odhadnout. Za zmínku stojí fakt, že v červnu by se měl objevit singl Magic City Prague na křídlech respektovaného vydavatelství v houseových kruzích - Eukahouse. Skladbu, jejíž originál vyzdvihli v Londýně jednotliví členové Get Fucked, si po svém zremixují velké producentské celebrity. Jak Get Fucked samotní, tak i častý návštěvník parties Mix - Terry Francis. Když jsme u Mixu, Tráva samozřejmě v rozjetém konceptu hodlá pokračovat a pro příští měsíce jsou připraveni další zajímaví hosté z řad diskžokejů - opět Get Fucked djs: Nathan Coles, Nils Hess a Timmy S a nově též vycházející britská techhouseová hvězda - Gideon Jackson.

Petr Mikolášek využívá prostor v éteru Rádia 1 a každý pondělek mezi jedenáctou hodinou večerní a jednou hodinou ranní se snaží svými hudebními lahůdkami z oblíbených CDček zasáhnout posluchače s podobným zaměřením, pod hlavičkou pořadu Significant Brother Night. Pokud se podívá zpět, v loňském roce ho určitě dostaly stříbrné disky od Charlese Webstera (Born On The 24-th Of July), Sky Dancing a v současné době nedá dopustit ani na soubor šesti CDček s názvem The Sounds Of The Global Chill, z nichž každé je zaměřeno trochu jiným směrem. Najdete tu jak tibetskou a africkou scénu s původními rytmy, tak i arabské melodie a spoustu další kvalitní a hlavně netradiční hudební náplně. Pod pseudonymem Significant Brother také Petr uklidňuje rozvášněné tanečníky v chilloutovém prostředí. Ať už jsou to pravidelné akce v Roxy při párty Mix, nebo hraní v tom nejvyšším patře Karlových Lázní. Příležitostně vyjíždí i mimo Prahu a v jednání jsou nyní velké festivaly, které budou v úspěšném fungování chilloutů pokračovat. Tam by rád Petr získal prostor ve velkých chilloutových stanech. V roce 2001 společně s Trávou hráli jako Significant Other živě pouze v Zámostí a na akci v ČKD, kterou pořádala 7. prosince Amnesty International. Nechme se překvapit, jak to dopadne letos a pojďme si udělat malou procházku archívním materiálem alba Archiv. Všech deset skladeb je schováno pod zeleným obalem desky s vyřezávanými sochami Velikonočních ostrovů, mezi nimiž se vyjímá maskot kapely, který už se ukázal na albu Mongo.love.

Dovnitř alba vstupujeme skrze jednu z těch nejznámějších skladeb a já si rád u ní zavzpomínám na okamžiky strávené u Rádia 1, před zhruba třemi roky. Tehdy jsem měl totiž ten blažený pocit u srdce a říkal si: "Ejhle, tak ono se konečně začíná něco dít i v našich studiích!". To "něco" má název Over It Now... To "něco" jsem si zamiloval hlavně kvůli skvělému vokálu Kláry Nemravové. Její dobrý vkus zná každý posluchač R1 dodnes z éteru, ale že se dá někdy na dráhu zpěvačky, tušil jen málokdo. Ačkoli jsem slyšel ohlasy, že její začátky se zpěvem byly opravdu falešné, tady jí nemohu vytknout vůbec nic. Barva hlasu je příjemně mazlivá a dokáže každého hodit do pohody. Jeho čistota musí zaujmout i hudebního analfabeta. Po hudební stránce nenáročná a přitom v této verzi hodně perfekcionisticky vypracovaná a masterem vyčištěná skladba. Dlouhé plochy v pozadí do vás vnášejí ještě více klidu, zvuk dřívek o sebe symbolizuje nezávislost na studiových mašinkách a určitý náznak živosti mezi syntetickým aranžemi tanečních skladeb. Co jiného, než právě tenhle track mohlo pro úvodní kontakt s posluchačem zaznít?

Také následující Sumer In The Blue všichni pravověrní posluchači Rádia 1 budou znát. Následovala v těsném závěsu Over It Now... Klára se v ní pouští do mnohem odvážnějších variací se svým hlasem, jehož síla se projeví hlavně při držení dlouhých slabik. Její hlas tu však tentokrát není osamocen. Po vokální stránce jí tu totiž vypomáhá se svým jamajským brebtavým akcentem postava, skrývající se pod nickem Fantomas. Výborným nápadem je určitě sampl vydechnutí, který se tu podílí na rytmické složce skladby, aby k tradičnímu tempu beaty trochu ozvláštnil. Track nezůstává v jedné rovině a tak můžete obdivovat neustále nové zvuky i změny v aranžérských přístupech. Hodně hravé, hodně originální...

Echo Dreams na startovní pozici číslo tři, je první instrumentálkou této desky. Možná až tady si všimnete výborného zvuku, který jí byl vtisknut. Skladba je pro mě tou nejnádhernější kompozicí těchto dnů. Její původní název zněl Recycle Dreams a odrážel ve svých hudebních možnostech osobní životní propletence jednotlivých členů. V pohodě by zapadla do koncepce kompilací Café Del Mar, jen mít ty správné kontakty:-(. Typicky letní song, který má to, co každá pořádná skladba má mít a sice vývoj! Začátek patří pouhým klávesovým naechovaným (jak také jinak:-) zvukům, nikam nepospíchajícím beatům a pár slibným efektům. Opět se tu objevují dřívka, příjemné jsou i modulované plochy a hlavně flétna s působivou (trochu indiánskou) melodií. Basa je řádně dynamická, skoro jako od Zion Train. Už tenhle výsledek by stačil, jenže pak se stane něco nečekaného. Vaše ruce se roztáhnou, chvěje se na nich jemňounké chmýří a vy můžete létat v záplavě ploch, které vás mezi sebe přijaly a nechtějí pustit ven. Možná se vám zatočí hlava, ale ta pětiminutová působivost téhle skladby je opravdu strhující. Jen by si asi každý přál nejméně dvacetiminutovou extended verzi.

Close To Your Heart (mp3) je zcela z jiného soudku. Určitě vás na první poslech zaujme to netypické programování všech bicích složek. Oproti tomu hlas, jenž patří Eleanor Dubinsky, připomíná ve frázování Ruth-Ann z Olive. Možná až příliš přesvědčivě! Typicky chilloutová záležitost s chytrou náplní. Po hlasové stránce opravdu profesionální přístup, po té hudební - vyklidněné pojetí počítačové muziky.

Pětka Gateway (mp3) sahá opět do jiného stylu. Tentokrát zde mají hlavní slovo hned dva MCs, a sice Vincent a MC Izy. Tenhle kousek mě nikterak neoslovil, ale přeci jen rapu zas až tolik neholduju. Hlas obou mi přijde hodně nevýrazný, snad i nudný. Jeden z nich ani není původní a je podpírán dodatkovým echem, které ho nastrkuje do úplně jiné polohy. Zvláštní je také její předěl, který jakoby uváděl novou skladbu. Je to však jen kratičké vydechnutí a my můžeme pokračovat dále. Oba hlavní protagonisté však nic dalšího s mikrofonem posluchačům nepředvedou...

Retrospective načínají táhlé smyčce, k nim se pomaličku přidávají první neposedné beaty a podmanivá linka. Opět si smlsnou hlavně začátečníci, kteří do tajů taneční hudby pronikají a potřebují nějakou inspiraci pro nevšední programování bicích komponentů. Instrumentální epos, ve kterém uslyšíte pokaždé něco jiného a pokaždé také můžete o něčem jiném přemýšlet. A pak, že hudba není přizpůsobivá vašim myšlenkám... Skladba by klidně mohla posloužit jako hudební příspěvek k nějakému novému českému filmu. Její celkový výraz pro to hovoří - zavřete oči a nechte proudit vaše myšlenky, ony se vám s touto podporou sami setřídí.

Bonfire (mp3) je opět klasikou, kterou jste už několikrát museli slyšet. Znovu notná dávka romantiky prostřednictvím hlasu Kláry Nemravové. Výborným nápadem je využití podkresového zvuku, ne nepodobném jakémusi setrvačníkovému pohonu. Spoustu originálních efektů a hlavně výrazně naefektovaných hlasových samplů, které tu tvoří skladbu ve skladbě. Vždycky mi tenhle kousek splýval s tvorbou belgických Hoover a to nejen proto, že jejich deska byla vydána zhruba ve stejné době, jako Bonfire. Zvukově skvěle vyvážená, náplní bohatá a k přemýšlení vhodná skladba už tu je s námi dlouhá léta a několikanásobně naechované závěrečné samply opravdu svádí srovnání s New Stereophonic Sound Spectacular od Hoover.

Flying High To A Beduin Sky je plná arabských motivů. Jako by byla předlohou pohádka O Šeherezádě. Opět Klára v hlavní roli a v té vedlejší znovu elektronicky upravený MC Izy. Zdá se, že etnické motivy jsou pro kapelu také přirozené a nedělají jí nějaké větší problémy. Místy možná trochu překombinovaný track, ale pozornost si udržet dokáže. Až tolik je nám evropanům téma vzdálené, netradiční a lákavé svým uzavřeným světem. Nedá se říci, že by tenhle kousek podléhal nějakým hudebním pravidlům. Jede si zcela vlastní cestou tak, jak to autoři při skládání momentálně cítili, dovoluje si k posluchači cokoli a to kouzlo nejistoty z dalších vteřin zřejmě funguje...

Jediným českým názvem alba je skladba Barvy (mp3). Opět úvodní housle, opět ponurá atmosféra a záhadný dětský hlásek tvoří prvních pár vteřin. Každého bude asi zajímat, že vokály tu přispěla tajemná a dnes už kultovní bytost - Načeva. Ta si v temnotě libuje od nepaměti. O žádný zpěv,jak se dalo předpokládat nejde, pouze recitace jednotlivých slov byla vhodně zakomponována do tajemstvím zahalené skladby... Děti jsou vděčným hlasovým doplňkem, takže se tu občas mihne i nějaké to nečekané dětské zažvatlání, které patří malému Ryu (čínsky Drak), což je potomek Načevy, vyskytující se toho času ve studiu. Tak moc se jeho hlásek klukům hodil, že ho nakonec do skladby použili. Jinak jde o příjemnou záležitost, která asi tu největší fušku dala při výsledném domíchávání. Hodně umělecký epos!

Over It Now II nám zelenou desku s devíti sochami a jedním vyřezaným mongolíkem uzavírá. Jak už název napovídá, jedná se pouze o remix úvodního a od Significant Other určitě nejznámějšího, tracku. Tahle verze je podstatně chudší, co se týče nástrojové vybavenosti a alespoň pro mě podstatně nudnější. Rytmickou složku tvoří smyčka vytvořená z Fantomasových perkusí a kdo si váží Klářina hlasu, tady má jedinečnou šanci vychutnat si jeho čistotu v téměř accapella podání. Zbytek skladby už obstarávají pouze pomalu vybrnkávané tóny basy v podání Vlasty Kubínka, pár táhlých ploch a počítačových efektů. Původní verze byla lepší, ale z hlediska originality a nového přístupu k této "hitovce" se vám možná zalíbí i tento netradiční remix.

Závěr: Loňský rok byl opravdu bohatý na alba českých interpretů. Ruku na srdce, kdo by si před pár lety pomyslel, že parta hudebních nadšenců, jež spojovala jenom "láska k muzice", vydá dnes u českého publika poměrně známou desku Mongo.love a hned v zápětí se nebude bát mezi lidi vypustit i posbírané začátečnické skladby pod názvem Archiv? Že už by se konečně česká klientela začínala zabývat otázkou kvality? Doteď jsem o dobrém vkusu spíše pochyboval...

Tracklist:

1/ Over It Now
2/ Sumer In The Blue
3/ Echo Dreams
4/ Close To Your Heart (mp3)
5/ Gateway (mp3)
6/ Retrospective
7/ Bonfire (mp3)
8/ Flying High To a Bedouin Sky
9/ Barvy (mp3)
10/Over It Now II