Hudební recenze: Atomic Hooligan - Sex, Drugs and Blah Blah Blah

Sex, Drugs and Blah Blah Blah od Atomic Hooligan dávám do stejné roviny k albům, která mohou skvěle reprezentovat taneční hudbu přesně na tom rozcestí, kde se pop potkává s tím, co ještě stále hloupě nazýváme "underground". Člověkem odkojeným klubovou hudbou zamávají vlivy a dokonalá energická vibe celé selekce, ti ostatní si v ní zase najdou tolik potřebnou chytlavost.

Stejně jako Pendulum vyspeedovali drum & bass k lepším výkonům, Atomic Hooligan přiživují směr, který poslal nadupaný nu skoolový breakbeat do mainstreamu. Sex, Drugs and Blah Blah Blah je plný electra a rocku, což nezafunguje jen na posluchače se sluchátky, ale hlavně vygraduje atmošku, když to Atomic Hooligan rozbalí s celou kapelou naživo. Dost možná by se od nich rockeři mohli leccos přiučit...

Zajímavé je, jak umí Atomic Hooligan znít aktuálně a zároveň evokovat vlivy starých klasik. Třeba úvodní Dirty díky base vzdáleně připomenou The Prodigy, při refrénu se ale všechno rozsvítí a otočí o x stupňů. Who's ya Daddy Now zase místy koketuje s hrátkami Chemical Brothers a skvěle kombinuje živé nástroje se splašenou elektronikou.

Úspěch každé desky vždy záleží na přizvaných hostech, řádný tvar dodali Alex Sim-Wise, Afu Ra nebo Justin Berry; hlavním hrdinou je pak rapper Genesis Elijah, na jehož hlasu stojí nakažlivá pecka Spread Good Vibes, samotnými Atomic Hooligan považována za vůbec nejlepší kousek na albu. Z hlasových fondů hostů bylo odstředěno jen to nejlepší a výsledný 100% džus s vlákninou opravdu zasytí.

Sex, Drugs and Blah Blah Blah není poslechové album pro každý všední moment. Ačkoli se dá u některých skladeb dumat a decentně pohupovat do rytmu, například pecka I Don’t Care potřebuje minimálně čtyři metry čtvereční prostoru kolem vás, nejlépe ovšem celý pokoj, po kterém se dá skákat od zdi ke zdi. Poslouchat ho třeba v tramvaji je naprosto zbytečné, mučilo by vás, že si nemůžete hodit bočkem…

Na desce každý určitě nalezne to, co od taneční muziky očekává (a dost možná ještě mnohem víc). Album bych předepsal každému, koho "sklátila" jako hypochondra nemoc zvaná "krize-na-taneční-scéně". Je tedy milou povinností pro každého, kdo není zaprděný a zaseklý v minulosti, která už je prostě pasé. Budoucnost patří experimentům, inovacím, vkusné perverzi a Atomic Hooligan!

01. Dirty
02. I Don't Care
03. Who's Ya Daddy Now?
04. Papercuts
05. Inside The Mind
06. Do Me In
07. Spread Good Vibes
08. Safeguard
09. Weed
10. Blah Blah Blah
11. String Vest
12. Electro Ain't Electro
13. Thief
14. Too Late To Be Afraid