Filmová recenze: Čtvrtý druh

Psycholožka Abigail Tyler přišla za velmi zvláštních okolností o svého muže, a tak se teď musí poprat se svými dvěma dětmi. Rodinné trable jsou ale to nejmenší, jelikož začne vyšetřovat řadu lidí, kteří mají shodné děsivé zážitky. Všichni si vzpomínají na to, jak na ně v nočních hodinách upřeně zírala sova. Zní to banálně, ale když Abigail dané jedince uvede do hypnózy, začnou se rozpomínat na nevysvětlitelné události, které s největší pravděpodobností souvisejí s mimozemskou aktivitou. A teď babo raď.

Pakliže si vzpomínáte na seriál Věřte, nevěřte, kde se vždy prezentovalo několik příběhů a divák si měl tipnout, zdali se jedná o fakt nebo fikci, jste v podstatě doma. Čtvrtý druh se vám totiž za každou cenu snaží namluvit, že se jedná o skutečnou událost, přičemž je pouze na vás, zdali to jako skutečnost akceptujete. Už na samém úvodu sděluje Milla Jovovich, že je pouze herečkou, která se spolu s dalšími herci a režisérem Olatundem Osunsanmim pokouší o co nejvěrnější převyprávění mysteriózních událostí ze severu Aljašky, konkrétně z města Nome. Aby byl realistický základ potvrzen, jsou do filmu zakomponovány "skutečné" záběry z vyšetřování.

U mockumentary filmů neboli fiktivních dokumentů je většinou zjevné, že se jedná o fikci. Některé výtvory ale dokáží dojem skutečnosti navodit natolik kvalitně a přesvědčivě, že jen okouzleně čučíte na plátno nebo na obrazovku. Jde kupříkladu o [Rec], The Poughkeepsie Tapes nebo Záhadu Blair Witch, kteří do sebe úžasně vtáhnou. Bohužel Čtvrtý druh dělá přesný opak. Tím, že používá údajně dokumentární záběry a velmi často s nimi porovnává scény s normálními herci, permanentně nutí k analyzování sebemenších detailů. A s ohledem k úvodnímu proslovu Jovovichové nutí k prozkoumávání od samotného začátku.

Byla by to zajímavá hra s divákem, pakliže by všechno skutečně zapadalo do celkového konceptu, jenže problémem je, že nezapadá. "Reálnému" výslechu Abigail Tyler se nedaří působit autenticky, postavy se v zásadních momentech chovají značně pochybně a rozhodně najdete ještě další věci, co moc neštymují (pokud se na film mrknete, schválně si zpětně zjistěte, jak vypadá režisér). Zkrátka jednoduchým zamyšlením musí člověk zjistit, že Olatunde Osunsanmi si z vás dělá celou dobu srandu, což by bylo fér, kdybyste jeho fórek rychle neprokoukli.

Bohužel film nenabízí nic jiného než tuto hru na "máme prokazatelné důkazy o mimozemšťanech, nikdo je nikdy neukázal, až my". Jedná se o nízkorozpočtový kousek, tudíž se veškeré atraktivnější pasáže omezily na vyděšené výrazy a výkřiky. Hutnější atmosféru se z nich ale podařilo vydolovat jen v několika málo minutách, tudíž nejvíce vlastně potěší Milla Jovovich, které to naštěstí pořád sekne.

Drobná pochvala by se ještě dala poslat směrem ke střihu Paula Covingtona. Záběry kombinuje do netradičních koláží "reálných" a zinscenovaných scén a velmi často u obrazů mění rámování, tudíž i obyčejná scéna s Millou na posteli vyhlíží pohyblivě. Ničím tyto hrátky sice nejsou v rámci příběhu ospravedlněné, ale alespoň na chvíli přesunou pozornost od slabého scénáře.

Scénář je skutečně největší chybou, jelikož obstojný nápad zaráží zcela pod zem nevhodným zrealizováním. Ale jak bylo řečeno v úvodu - věřte, nevěřte. Třeba jenom já nechci do poslední chvíle přiznat barvu, že Čtvrtý druh předkládá seriózní materiál o tom, že je mimozemská civilizace mezi námi a zkouší na nás ty anální sondy.
 
Hodnocení: 40%

Čtvrtý druh

Česká premiéra: 28. ledna 2010
USA, 2009, 98 minut
Režie: Olatunde Osunsanmi
Scénář: Olatunde Osunsanmi
Kamera: Lorenzo Senatore
Hudba: Atli Örvarsson
Střih: Paul Covington
Hrají: Milla Jovovich, Elias Koteas, Will Patton, Corey Johnson, Enzo Cilenti, Hakeem Kae-Kazim, Daphne Alexander, Alisha Seaton a další