Hudební recenze: Lusine - Lucky Numbers

-roman-



Lusine zřejmě při sestavování kompilace Lucky Numbers myslel na všechny své fandy. Ti opravdoví mají totiž všechny jeho alba na CD pečlivě uschovaná doma. Lusine však mimo tří dlouhohrajících desek vydal i několik EP na vinylech a ti, kteří nevlastní gramofon, měli jednoduše smůlu. Možná proto tedy Lusine vzal právě tato EP a skladby z nich převedl na formát CD a vydal jako další album, byť jde o kompilaci jeho tvorby za roky 2003 až 2010. Fanoušci mu tenhle krok jistě schvalují a já nejsem výjimkou. Jinak bych se zřejmě k jeho tvorbě, mimo alba Serial Hodgepodge, Podgelism a A Certain Distance, nedostal.



Pěkně EP po EP, to je kompilace Lucky Numbers, kde jsou tracky chronologicky seřazeny tak, jak vyšly a to i co se pořadí jednotlivých tracků na vinylech týče. Mohlo by se na první pohled zdát, že takováto kompilace nebude mít hlavu a patu a že to bude pouze o hudebních individualitách, nicméně strach o neuhlazenosti mít žádný nemusíte. Začátek v poklidném tempu, prostředek dobře šlape a na závěr opět trochu klidu a několik zajímavých remixů. Vcelku jednoduchá rovnice, nemyslíte? Na poslech přímo ideální. Obzvlášť první a poslední třetina alba, ve které se přeci jen děje o něco více, než v prostřední části. Ta tepe v pravidelném rytmu, tu klik, tu cvrkot, tuhle zas šelest nenápadné melodie, ale když je těch skladeb několik za sebou takto podobných, to zvukové bludiště se stává stále více neprostupné. Úvod patří zamyšlenějším skladbám, které patří k rané fázi kariéry Lusineho. Trochu pochmurná atmosféra, melodie vás nutí k zamyšlení, beaty tu jsou ozdobou a ne nutným doplňkem, prostě náramné hudební kompozice. Závěr patří remixům, které odstartuje příjemná verze hitu "Two Dots", který na originál nemá, přesto neurazí. Remixy jsou různorodé, natranclé, přes breaky až po tech-houseové rytmy. A jelikož je dělali různí autoři, každý zní jinak. Vyzdvihnout však musím i pár tracků z prostřední části alba. I ve šlapajícím, tanečním režimu se najde elektrizující "Rubberbands" nebo "Near Sight". Důkaz je to jediný. Lusine po celou svou kariéru chrlil zajímavé tracky a byť už je to sedm let, stále se nevyčerpal.


Video: Lusine – Sunset

Lucky Numbers je deska mnoha chutí a dokáže vás jistě zaujmout i jako celek. Jenže vychází v digitálním formátu a tak výhoda pro vás, vybrat si z ní můžete jen ty tracky, které vás nejvíc baví. Budou to ty klidnější nabrejklé? Nebo hledáte něco na parket? Tahle "šťastná" sedmnáctka tracků v sobě skrývá obojí.

Hodnocení:  75%


Myclick



Jaké je to vaše šťastné číslo? Klasicky sedmička? Pro Jeffa McIlwaina stoprocentně! Mrkněte k vyhlášenému vydavatelství Ghostly International a pochopíte - každé to jeho EP ba i album na ni v jejich katalogu končí. Je to jenom náhoda a nebo bude tenhle pán pěkně pověrčivý a neoblomný? Něco ve stylu: "Hele, jestli mi tu sedmu nedáte, tak to vydám jinde!" A teď si jen představte tu hrůzu, když by na něj vyšla třináctka... :) Loni s výtečnou deskou A Certain Distance, na tu další si musíme holt chvilku počkat, tak proč zatím neoprášit jeho starší tvorbu, tu přidat nový remix, tu zas něco doteď schovaného v šuplíku... Prostě bestofka - dělají to pop hvězdy, dělají to i všichni ti krtci zalezlí ve svých studiích. Ta jeho získala kód GI-107, sedm by bylo opravdu málo a tak ji pro jistotu poskládal hned ze sedmnácti střípků, které k sobě k velkému překvapení neslepil vteřinovým lepidlem, přestože si o to tolik říkaly a přestože ty jeho "koncerty" přesně takhle vypadají...

A právě ona podobnost jednotlivých příběhů kompilace Lucky Numbers, stejný klíč i databanka zvuků jsou slabinou téhle sbírky, která sdružuje jen to jemně utkané a od všeho, co nějak vybočuje, či co by mohlo ušní bubínky týrat, se distancuje. Jasně, že pro někoho to pořád bude jen nějaký zvláštní balík narvaný snivými plochami s praskající statickou elektřinou a zvuky, které se od sebe s ozvěnou odrážejí. Jiný vám zase bude vehementně tvrdit, že přesně takhle má vypadat muzika 21. století a možná i toho dvaadvacátého. Každopádně velmi příjemně se u téhle kolekce se sluchátky na uších pracuje a svižně to s ní také ubíhá. Až příliš živé nuly a jedničky vás totiž svým převalováním ani nestihnou vyrušit a to i přesto, že jsou vrstveny nad ne zrovna klasickou rytmikou.



A když jsme u těch dvou mocných čísel, která hýbou světem... Na sedmé pozici tedy po pěti letech opět These Things s tak kouzelně potrhaným vokálem, paradoxně na té třinácté skladba, díky níž se po něm začal každý ptát. Two Dots a tentokrát ještě snivější a ještě lepší! Proč vlastně všichni ti, které tolik baví trance a zvedají tak opojně své ruce do véčka, ještě neobjevili tuhle nádheru, kterou by jim člověk konečně i věřil? No a se Super Crowded Room (Type A) byste zase klidně Jeffovi uvěřili německý původ. Vedle jak ta jedle - tenhle Amík ten "jejich" slavný minimál jenom rozebral na kousíčky a zase zpátky složil. Závěrečný dirty remix je opravdu věrný svému názvu – jako kdyby se jednalo o jeho prvotinu a on ji tenkrát nahrával na hodně starý a hodně špatný magneťák. Až si zas jednou budete lámat hlavu, zda 1 a 1 jsou dvě a nebo jedenáct, zkuste si nalít do uší tenhle hudební balzám, zapomenete s ním, co jste to vlastně chtěli. Ano, věřte tomu, že i tahle bezstarostnost vás učiní šťastnými!         

Hodnocení: 77%


Video: Lusine - Emerald

LUSINE – LUCKY NUMBERS
label: Ghostly International
info: www.lusineweb.com/, www.ghostly.com/