Recenze desek od DJe Airta (Roxy)

Peo De Pitte
Underground / Barmaid from Stockholm
(Sound of Habbib Rec.)

Narazit na kvalitní breakbeat dá pěknou práci. Množství desek v obchodech, hrají ve prospěch houseu a techna a když sháním kvalitní breakbeat, zabere mi to mnohem více času. Považuji se sice za houseového DJe, ale rád tyto dva styly kombinuji. Ve Švédsku nevychází velké množství desek, ale když už něco vyjde, tak to stojí za to. Sound of Habbib to jen potvrzuje. Mladičký Švéd udělal dva tracky, vyloženě se hodící pro taneční parket. Underground je tvrdá, ale pestrá skladba s industriálními, skoro až acidovými zvuky, dobrým vokálem a dlouhými pasážemi bez beatu. Už i pro mě je to moc silný šálek kávy, ale pro progressivní DJe, by mohla být ideálním doplněním sbírky desek.

O Barmaid of Stockholm jsem slyšel, že je to hit na breakbeatové scéně. Není zdaleka tak tvrdá jako Underground, ale ani klidná tak, že by uspávala. Je prostě akorát, ideální do většího klubu. Peo v ní použil sample, který mi připomíná hlavní motiv z Hellerovi Big Love, ale nelekejte se, s lámaným spodkem je výsledek perfektní. Škoda, že se na hudebním trhu neobjevuje více breakbeatu s takovou náladou. Kdyby to tak bylo, věřím tomu, že by se kufrech houseových DJů vyskytovalo více lámaných beatů než doposud.

---

John Tejada
Streetmatik / Game of Chance / Mazzy Funk
(Fenetik Music)

Tejada je universální muzikant a není pro něj problém složit skladby ve stylu house, techno, drum'n'bass, breakbeat, down tempo a kolikrát pěkně experimentuje. Vlastní label Palette a je respektovaným techno i drum'n'bass DJem. V případě tohoto EP, složil chilloutový break beat. Američanův rukopis je nezaměnitelný u všech stylů, které produkuje a nejinak je tomu i teď. Při prvním poslechu jsem si myslel, že na desce jsou mixy jedné skladby, ale po prozkoumání obalu, jsem zjistil, že tomu tak není. Skladby si jsou opravdu dost podobné. Vliv detroidského techna, je hodně znát na Tejada-ovým výběrem zvuků, které jsou sirové a znějí tak elektronicky až acidově. Je zajímavé slyšet skladby, svojí náladou hodící se do chilloutu, ale se zvuky, které můžeme slyšet v technu a tech-houseu. Možná proto jsem si toto EP koupil, i když vím, že ho využiji třikrát do roka. Fenetik music je součástí labelu Soma a vypadá to, že zde budou vycházet věci mnohem klidnější, než jsme zvyklí vídat na Somě.

---

Layo & Bushwacka
Deep South (Mr. C, D'Julz remixes)
(The End Rec.)

Londýnská dvojice Layo & Bushwacka, se snad už vryla do povědomí většiny hudebních nadšenců, hlavně díky častému vystupování v Praze. Na oslavu vydání padesáté desky The End si připravili remixy tech houseové lahůdky Deep South. Originál vyšel v roce 1999 jako singl předcházející album Low Life a zaznamenal obrovský úspěch. Oba remixéři předělali skladbu do houseové podoby, i když originál má breakbeatový spodek. Mr. C se drží klasických tech-houseových postupů a vytvořil zvukově pestrý a hodně rytmický tribal mix. Využil snad všechny skvělé samply (a že je jich v originálu hodně) a postupně je přidával do skladby, čímž vytvořil pocit, že se track neustále rozjíždí. Můj velký favorit francouzské scény D'Julz, zpracoval Deep South do více houseové podoby než Mr. C. Použil sice stejnou basovou linku, ale skladba je o poznání jednoduší a klidnější a nechává tím vyniknout piáno, které je hlavním prvkem písně.

---

Nile
To Sir with Love (Attaboy, Departure lounge mixes)
(Love rec.)

Při brouzdání na internetu jsem narazil na desku remixů od, pro mě neznámého, projektu Neil, na, stejně neznámém, labelu Love. Není divu, že jsem toto vydavatelství viděl poprvé, protože vydali pouze dvě desky a teď připravují debutové album Neil, ze kterého je To Sir with Love. Za přezdívkou Nile se skrývá Jenée Grevious, která se žánrově řadí do kategorie hip hop blues a takový je i originál skladby. Attaboy's i Departure však předělali track do daleko tanečnějších verzí. Remixy si jsou podobné zvukově i náladou. Jsou houseové, využívají vokálů i stejné basové linky. Nejzajímavější z nich je asi Departure lounge mix, kde se střídá mluvené slovo ve slokách, se zpívaným refrénem. Skladba však není uřvaná a vokál zapadá skvěle do celkové kompozice písně. Neočekávejte, že zde uslyšíte nějaké živé nástroje, protože jde o čistě elektronickou záležitost, která mi trochu připomíná odlehčené progressive houseové tracky. Mixy Attaboy's jsou více deep a monotónnější něž Departure, i když oproti běžné produkci této dvojice, jsou remixy tvrdší.

Připravil: DJ Airto [Roxy Booking]