RECENZE

 

Hudební recenze: Jamie Jones - Tracks From The Crypt

To nejlepší z hudební produkce Jamie Jonese za posledních pět let na jednom cédéčku? Plus několik nových věcí? Neváhejte a pořiďte si Tracks From The Crypt. Neprohloupíte.

 

Jamie Jones se poprvé dostal do širšího povědomí před pěti lety díky mixované kompilaci Get Lost 2 (label Crosstown Rebels). Potěšil, překvapil. S takto získanou slávou ale nelze vystačit donekonečna. Všichni především čekali, jak si nový objev povede na poli vlastní autorské tvorby. Jamie nenechal nic náhodě: přišel se skvělým debutovým album Remember The Future (obsahujícím mimo jiné i hit Summertime). Psal se rok 2009 a nebylo pochyb: tomuto člověku patří budoucnost. Po třech letech nepřetržitého DJování po celém světě a skládání muziky je Jamie zpět, aby se znovu ucházel o naši pozornost. Tentokrát s druhým autorským albem nazvaným Tracks From The Crypt.

Jamie Jones

Remember The Future byl Jamieho částečný pokus o koncepční album. Vykreslil na něm svět budoucnosti, ve kterém veškerou hudební produkci ovládají světové vlády a pouští do éteru jen ty, kteří splňují podmínky hudby podle šablony. Proti tomu ovšem bojují skupinky producentů snažící se z "undergroundu" vžité pořádky bourat. Zní to hezky, ne? Mladý producent plný ideálů, na začátku kariéry, kritizuje mainstream. Aktuální album ale už nic tak "koncepčního" neřeší. Poslední roky se nejspíš neustálým cestováním, DJováním, celým tím kolotočem, který se kolem něj rozjel, obrousily hrany "ideálů" a možná se i lehce smyl dojem z dělící čáry vedoucí mezi mainstreamem a undergroundem. Ať tak nebo jinak, Jamieho nové album se nesnaží o nic víc, než o kvalitní hudební zážitek. Jamie na něj dal jednak skladby, které složil v posledních pěti letech, hrál je často na svých vystoupeních, ale nikdy je nevydal na singlech - zhruba půlka skladeb. Druhou půlku už nahrával přímo s ideou, že budou na tomto konkrétním albu.

Jamie Jones

První album bylo více sevřenější, mělo jednotnější linii a bylo stylově vyhraněnější - převažoval čistý tech-house. Tracks From The Crypt naproti tomu působí jako album kompilační. Skladby k sobě někdy pasují lépe, někdy hůře. Když posloucháte skladby popořadě, ke konci se nemůžete zbavit dojmu, že jste si naklikali Jamieho bestof singly do přehrávače. Tak to asi Jamie zamýšlel. Primárně je na albu Tracks From The Crypt na pozadí všech skladeb cítit láska ke klasickému tech-housu. Nicméně každá skladba vybočuje něčím zvláštním, jiným, nádherným. Každá je posunuta na hudebním spektru vždy o kousek jinam. Pár příkladů: Tonight In Tokyo obsahuje úžasné melodické linky, různě propletené, navrstvené přes sebe, trochu slyšíte ozvěny až nu-trance stylu. Our Time In Liberty je podkreslena techno-masakr zvuky jako z konce 80 let, Special Effect nás díky výrazným syntezátorům a melodickým hrátkám odnáší do nebeských výšin, Stems From Hackney trochu připomene snad i Daft Punk, Frequencies nabízí lehký disco motiv na pozadí, klasické housové spodky a hustou basu. K nejlepším bezpochyby patří City At Night: nemůžu si pomoct, ale prostě a jednoduše miluju tech-minimalovější skladby s vokálem; úplně mi stačí ke štěstí. A trochu mě mrzí, že jich na albu není takových víc.

Prakticky všechny skladby zhruba od poloviny dostávají další rozměr - přidávají se různé vrstvy, melodie, basové linky, zvuky, nové nápady. Proto mě vždycky překvapí, když producent popisuje, s jakou lehkostí občas jeho muzika vzniká. V jedné skladbě použije tolik nápadů, kolik by se dalo využít na skladeb několik a to vše vymyslí a nahraje za jeden večer? Proč ne. Jamie například popisuje návštěvu Toronta, kde se potkal s partičkou Art Department. Na afterparty z ničeho nic někdo prohodil: "Nenatočíme spolu nějakou skladbu?". Jamie vytáhl notebook, nastavil beaty, Kenny Glasgow z Art Department zazpíval pár slov do mikrofonu u notebooku a Our Time In Liberty byla hotová. Možná se tím u této skladby vysvětlují ony zběsilé zvukové techno kreace na pozadí. Dokážu si představit nenechavé prstíky lidí na after party (sakra, furt mi na ten laptop někdo sahá!) I takhle často vznikají hity. Podobně za jeden večer vznikla prý i Tonight In Tokyo, na hotelu v japonském hlavním městě. Tentokrát mu sekundoval producent Luca C.

Tracks From The Crypt je skvělé album a nemělo by rozhodně ujít vaší pozornosti. V posledních týdnech se o Jamiem mluví také hodně v souvislosti s jeho labelem Hot Creations. Už se toho na něm docela dost stalo a právě nyní Jamie a jeho kolegové (Lee Foss, Luca C, Ali Love) pracují pod hlavičkou Hot Natured na společném albu, které by mělo vyjít začátkem příštího roku. Takže až vás omrzí Tracks From The Crypt, objevujte skladby zmíněného labelu i producentů. Nebudete zklamáni.

Hodnocení: 90 %

Autor: Jaroslav Zapletal

Info

Interpret: Jamie Jones
Album: Tracks From The Crypt: Lost Classics From The Vaults 2007-2012
Label: Crosstown Rebels
Url: www.myspace.com/jamiejonesdj
Styl: tech-house

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016