RECENZE
Komiksová recenze: Snoopy po škole
Po úvodní seznamovačce, útrapách s láskou a boji se smutkem dorazila krutá deprese. Čtvrtý výbor komiksových stripů z legendární série Peanuts je zaměřen na sezení v lavicích, které pro majoritu účinkujících znamená větší či menší peklo.
Umberto Eco se vždycky uměl vyjádřit. O komiksové sérii Peanuts, kterou Charles M. Schulz vytvářel se zarputilou pravidelností od října 1950 do února 2000, mimo jiné napsal: „Děti, které se objevují v tomto komiksu, jsou vlastně zrůdy, zrůdné dětské redukce neuróz, jimiž trpí občan moderní industriální společnosti.“ Může se zdát nepravděpodobné, že by roztomilý bígl, jenž si lenoší na osuškách, šklebí se z hrnků a hopsá po tričkách, měl být spojován s negativními pocity. Může se to zdát ale nepravděpodobné pouze těm, kteří Snoopyho znají výhradně z doprovodných předmětů.
Na úctyhodném prostoru 17 897 stripů, které Schulz za svůj život k Peanuts vytvořil, patří všemožné frustrace mezi přirozenou součást dění. Přibližně osmiletá drobotina prožívá opakovaná zklamání z neopětované lásky, pesimisticky smýšlí nad sebou samými, obrací se k melancholii a depresivnímu dumání. A co je nejobdivuhodnější, i přes utrpěná neštěstí se nad jejich příhodami dá pobavit.
Je charakteristické, že se čtenář u Schulzova díla cítí být emočně rozpolcený, a spoustu téměř protikladných dojmů vyvolá i téma vzdělávacích institucí, které jsou obsahem Snoopyho ve škole. Všichni aktéři si musí, jak to tak ostatně bývá, pravidelně hrcnout do lavice a poslouchat místní autoritu. Linus kvůli příhodám s oblíbenou paní učitelkou Othmarovou budí smích stejně spolehlivě jako lítost. Podobné pocity platí také u rozčepýřené Patricie, která po všech obdržených čtyřkách mínus a prochrněných hodinách dějepisu rezignovala na běžný učební plán a vydala se do soukromého výcvikového střediska. Jen škoda, že tip na něj dostala od hafana Snoopyho. A co se Charlieho Browna, vlastníka onoho světoznámého bígla, týče, musí krotit svého psího kamaráda a obdiv k vysněné Zrzečce.
K místní partě není úplně jednoduché přilnout, při zdárném akceptování se však odměňují zcela specifickými náladami. Komiks Peanuts neprodukuje slapstickovou řachandu jako Garfield. Přestože v něm účinkují pouze prckové a dospěláci se vyskytují kdesi mimo předkládané rámování, nevypovídají o dětském rošťáctví tak zábavně jako Calvin s Hobbesem. Jsou ale trefní v zobrazování každodenních tragikomických problémů, s nimiž se setkávají jak mladíci, tak starší kmáni.
Prozatímní čtyři svazky tematických stripů, které v bytelných pevných deskách vydalo nakladatelství Albatros, patří k příhodným variantám, jak se s Charliem, Snoopym, Woodstockem, Lucy, Patty, Sally a dalšími charaktery seznámit. Komplexní souvislosti mezi postavami a jejich činy jsou podávány srozumitelně, tento klad přesto vyrovnává místy vysoká koncentrace stejných fórků, které v zahuštěné podobě přestávají fungovat. Pozitivní zprávou však je, že po vydání pátého výboru by se již mělo přejít ke kompletní edici, jakou se roky chlubí vydavatelství Fantagraphics. Budoucnost pro Peanuts v českém jazyce tedy zatím vypadá pozitivně.
Snoopy po škole
Scénář: Charles M. Schulz
Kresba: Charles M. Schulz
Překlad: Petr Onufer
Nakladatelství: Albatros
Počet stran: 216
Cena: 279,- Kč
Info: www.albatrosmedia.cz