Komiksová recenze: Berlín: Město kouře

Na Výmarskou republiku se vzpomíná především jako na éru, která vedla k druhé světové válce, holocaustu a obrovskému utrpení Židů. Období po pádu německých monarchií v roce 1918 do nástupu nacistů v roce 1933 je automaticky zahalováno tragickými událostmi. Šlo ale o nadmíru komplexní dobu, kde docházelo k vyhroceným názorovým střetům a taktéž k podstatnému kulturnímu vývoji. Američan Jason Lutes sice nebyl k této době zainteresován jako Art Spiegelman, který metaforickým komiksem Maus převyprávěl otcovu zkušenost s Hitlerovou vládou v Evropě, přesto se rozhodl pustit do badatelské práce a na pozadí reálných historických událostí předložit fiktivní příběhy z německé metropole.

Komiks Berlín: Město kouře je druhým souborným svazkem ze třech. V dalších 8 kapitolách, z nichž má každá striktně daných 24 stran, se vykresluje jedno z nejprogresivnějších měst doby. Prostřednictvím malířky Marty Müllerové, novináře a pacifisty Kurta Severinga nebo bezdomovce Pavla se odhaluje, jak myšlenkově svobodná atmosféra v Berlíně panovala. Lidé měli zájem o umění a filozofii, chtěli uvádět vlastní nápady do praxe a objevovat sebe sama. Jednotlivé mikropříběhy zavedou čtenáře nejen do místních kabaretů, rozbořených domů, kde končí svoji cestu váleční veteráni, a temných uliček s čile kšeftujícími překupníky, ale též do škol, kin nebo obchodů.

Přestože Lutes věnuje největší plochu zmiňované malířce a novináři, mezi nimiž v minulém díle rozvinul vzájemné sympatie, nedá se říci, že by jejich strasti tlačil před ostatní. Americký tvůrce do děje neustále vkládá nová místa a nové postavy. Ignoruje standardní vyprávěcí strukturu, při níž by charaktery posouval k dramatickému vyvrcholení a uzavření linií. Pouze zachycuje, co se zrovna v Berlíně děje a jak mohou být určité události přijímány z různých perspektiv. Hlediska přitom rozšiřuje o další sociální vrstvy obdobně, jako se k nim dostává stále se stupňující tlak ideologických hnutí.

Není proto jednoduché mít o všech figurách přehled, dá se však snadno orientovat v prostoru a čase. Upomíná se na důležité historické milníky jako krach na newyorské burze nebo krvavé potlačení prvomájové demonstrace. Naznačuje se vzrůstající nenávist vůči židovskému obyvatelstvu i rozpad rodin kvůli odlišným názorům. Ukazují se násilné rozbroje komunistické a nacistické strany, které získávají další přívržence. Město kouře ostatně končí událostí, kterou studenti historie zajisté identifikují jako jeden z podstatných okamžiků německých dějin.

Lutes i svým grafickým výrazem jakoby asocioval dobu minulou, když si vystačí s černobílou kresbou a výhradně pravoúhlými panely. Interiéry bohatě zaplňuje nábytkem, knihami i květinami, exteriéry zase projíždějícími tramvajemi a budovami s detailně propracovanými klenbami a zdmi. Na prostranstvích je v průběhu dramatických momentů snadno rozeznatelný kupříkladu Vítězný sloup nebo budova Říšského sněmu.

Do hlavní role komiksu Berlín: Město kouře obsadil Jason Lutes město samotné. Je živé a mnohovrstevnaté. A vykreslené situace mají sílu změnit náhled na období Výmarské republiky. I nezaujatý člověk totiž může po přečtení říci více než jen „šlo o éru, která vedla k druhé světové válce a přidruženým zrůdnostem“.

Berlín: Město kouře

Scénář: Jason Lutes

Kresba: Jason Lutes

Překlad: Viktor Janiš

Nakladatelství: BBart

Počet stran: 216

Cena: 299,- Kč

Info: www.bbart.cz