Komiksová recenze: Drsná škola

Jména Frank Miller a Geof Darrow by měla být komiksovým čtenářům přinejmenším povědomá, ani širokému publiku však není obtížné práce amerických tvůrců přiblížit. Šestapadesátiletý Miller byl propíranou osobností v souvislosti s filmovými adaptacemi jeho komiksů Sin City a 300, případně sám zrežíroval neslavně přijatého Spirita. Geof Darrow se podílel na výtvarných návrzích matrixovské trilogie sourozenců Wachowských. Stroje založené na komplexních mechanismech a spletité kabeláži nebo stovky akupunkturních jehlic zapíchnutých v těle centrální postavy jsou klasickým trademarkem sedmapadesátiletého výtvarníka.

Drsná škola vycházela začátkem 90. let na tři části pod názvem Hard Boiled. Autorský tým vystavil čtenáře futuristickým vizím, kvůli kterým by si málokdo přál popohnat čas. V dystopické budoucnosti vládnou mocné korporace, ulice jsou přelidněné, orgie a násilí patří k vyhledávaným povyražením a technika je na tak vysoké úrovni, že se stírá hranice mezi organickým a syntetickým. Androidi jsou při běžném provozu nerozeznatelní od člověka. Příkladnou ukázkou technologického pokroku je také ústřední Nixon, robot pracující jako výběrčí daní. Nebo jde o Carla Seltze, likvidátora v pojišťovně, na kterého byl Nixon přeprogramován po jednom ze zaznamenaných přetížení?

Přestože Drsná škola inspirovaná povídkou Elektrický mravenec Philipa K. Dicka naťukává krizi identity a otázky spojené s umělou inteligencí a uvědomováním si sebe sama, je z přímočarého vyprávění zřejmé, že je akcentován jiný problém. Stručné dialogy a tedy i nepatrné množství bublin dávají maximálně vyniknout kresbám. Malá políčka i velkolepé dvoustrany zaplňuje Darrow s typickou disciplinovaností extrémním množstvím detailů. Zachycuje každou mrtvolu, každý střep trčící z kůže, každou plechovku Coca-Coly, aby satiricky zveličil sex, brutalitu a přemrštěný konzum. S Millerem vyzývají společnost, aby se chytla za nos a zhodnotila, zdali náhodou není něco shnilého na tom, když se brutalita, destrukce a erotika distribuuje pod pozlátkem masové zábavy.

Konkrétní ukázky, co by mohlo být na masové kultuře druhé poloviny 20. století zarážející, si může vybrat každý sám, jen pro představu ale připomenu, že v roce 1973 byl s náskokem nejvýdělečnějším filmem ve Spojených státech Vymítač ďábla. Což je snímek, kde se dívenka posedlá satanem ohání nevybíravým slovníkem, strká si krucifix do intimních partií, kam taktéž tlačí hlavu své matky se slovy: „Lízej mě.“

Dle reakcí čtenářů plnila nekompromisní Drsná škola v době vzniku svůj účel. V druhém a třetím čísle byly totiž otisknuté dopisy se stížnostmi a negativními reakcemi na bizarní množství sexuálních scén a násilí. Nejsou ostatně výjimkou ani dvoustrany, kde lze napočítat přes čtyři tucty mrtvol, přičemž oddech v podobě ryze komické pasáže nepřijde ani jednou.

Drsná škola je přesycená násilnými atrakcemi. Co stránka, to příklad surově realistických výbuchů agrese. Je to šílená, ale stovkami drobností také fascinující podívaná, která obzvlášť vynikne v tuzemském velkoformátovém provedení, které samozřejmě nabízí komiks v souhrnné podobě. Již nyní lze předpokládat, že velkoryse vypravené dílo větší než A4 bude aspirovat na titul komiksové publikace roku.

Drsná škola

Scénář: Frank Miller

Kresba: Geof Darrow

Překlad: Václav Dort

Nakladatelství: Martin Trojan-3-Jan

Počet stran: 128

Cena: 699,- Kč

Info: www.comicscentrum.cz