RECENZE
Komiksová recenze: Americký upír 2
V roce 1936 sice neměla záře lasvegaských neonů oslepující intenzitu, ozbrojené zločiny, hazard a prostituce však již radostně vévodily ekonomickým aktivitám města hříchu. V pokračování komiksové série Americký upír navíc doplňuje divoké období moderní americké historie přítomnost krvežíznivých monster.
První čísla Amerického upíra měla poměrně snadno zajištěnou publicitu. Scenárista Scott Snyder totiž novou komiksovou řadu postavil do opozice vůči zženštilým zubatcům, kteří pobíhali v knižní a filmové sáze Twilight. Upírům odebral trendové světélkování a udělal z nich opět kruté a intrikující predátory sající krev. Ke spolupráci si navíc přizval krále literárního hororu Stephena Kinga, pro něhož byl Americký upír vůbec první zkušeností s psaním komiksového scénáře.
Role si na úvodních pět sešitů rozdělili férově půl na půl. King měl za úkol vysvětlit, jakým způsobem je v Americkém upírovi aktualizován upírský mýtus. Kdykoliv se bytost s charakteristickými tesáky zrodí v novém prostředí, projde evoluční změnou. Když desperáta Skinnera Sweeta kousnul na Divokém západě evropský upír, získal kromě síly a nutkavé touhy po krvi také imunitu vůči slunečním paprskům. Snyder posléze genezi nového, výjimečnějšího upírského druhu rozvíjel v klasické hollywoodské éře s mladou komparzistkou Pearl, jejíž osud se náhle protnul s ústředním antihrdinou Sweetem.
Tím se odstartovala zábavně krvavá cesta napříč americkými dějinami, v níž tvůrčí tým opustil Stephen King a průvodce čtenářům dělá pouze duchovní otec série s několika výtvarníky. Děj se v druhém souborném svazku přesunul do Las Vegas roku 1936, do období, kdy město fungovalo na všelijakých ilegálních aktivitách, finišovala se Hooverova přehrada a houževnatý šéf zdejší policie Cash McCogan se rozhodnul, že je potřeba město zase trochu pročistit. Jak ale zjišťuje, někdo už se do filtrace pustil na vlastní pěst, když jsou dost nevybíravými způsoby likvidováni vedoucí společností, kteří se podíleli na stavbě tehdy největší přehrady na světě. To ale nemusí příliš trápit Pearl Jonesovou. Druhý zahrnutý příběh ukáže, že se Pearl toho času ukrývá se svým manželem Henrym kdesi na vesnici, kde se přizpůsobuje specifickému životnímu tempu i neočekávaným problémům.
Události jsou tedy stejně jako v prvním díle rozdělené do dvou úseků, výsledný efekt se však pozměnil. Startovní svazek Amerického upíra byl členěn do dvou segmentů v rámci jednotlivých sešitů, což jim umožňovalo, aby se vzájemně doplňovaly. King vyprávěl mnohovrstevnatý náhled na historii vyžadující poměrně bedlivou čtenářskou pozornost, Snyder se spokojil s přímočařejším akčním příběhem naplněným hláškami a výbuchy násilí. Rozdílná tempa se pravidelně prolínala a byla v rovnováze.
Tento koncept se u dvojky odkládá, jelikož příběhy jsou samostatnými celky, které vycházely po sobě, nikoliv dohromady. První se nese v duchu tradičního detektivního pátrání, kdy je stále odhadnutelnější, na koho se vrah zaměří příště, přesto jsou snahy o jeho dopadení marné a přes různorodá bezpečnostní opatření povážlivě narůstá počet obětí. Snyder schéma odehrávající se na reálných historických základech samozřejmě znovu ozvláštňuje přítomností upírů, jejichž mytologii dále rozvíjí.
V druhé části se posléze velmi fikaně šponuje napětí a nenaplňuje se čtenářské očekávání vyhroceného konfliktu, který se elegantně přesune do budoucna. Snyder hlavně díky sebevědomým narativním fintám prokázal, že se po časové ose zvládá obratně pohybovat i bez Kinga. Spolu s kreslířem Albuquerquem, kterému tentokrát zdatně sekundoval Mateus Santolouco, zvou navíc na exkurzi do další dějinné etapy. Pokračování se bude mimo jiné odehrávat v zákopech během Druhé světové války a přinese významný obrat v sérii, pozvání se proto vyplatí přijmout. Nebo si pro vás přijde zubatá.
Americký upír 2
Scénář: Scott Snyder
Kresba: Rafael Albuquerque, Mateus Santolouco
Překlad: Viktor Janiš
Nakladatelství: BBart
Počet stran: 160
Cena: 499,- Kč
Info: http://www.bbart.cz/
Martin Čuřík
ilustrace: archiv