RECENZE
Hudební recenze: Inigo Kennedy - Lullaby/Petrichor
Hyperproduktivní Londýňan Inigo Kennedy na nás chrlí další várku hudebních výtvorů. Konkrétně je to zbrusu nové EP s názvem "Lullaby/Petrichor". Inigo nám tím nabízí ochutnávku z připravovaného alba "Vaudeville", jež se zjeví hned zkraje června na značce Token, se kterou již sedm let spolupracuje. Za tuto relativně dlouhou dobu stihl vydat pod jejich hlavičkou deset releasů. "Vaudeville", jakožto album, bude však historicky první...
Jak je u Iniga zvykem a soudě podle tohoto EP, bude album o technu. Jakkoliv je to široký pojem a Inigo se nedrží žádných daných vzorců a pravidel, můžeme nejspíš počítat s výletem na jeho planetu techna, která je tolik specifická a svébytná. Řekla bych, že Inigova tvorba se nesnaží být současně trendy ani cíleně oslnit, nýbrž usiluje o jakési posouvání v daném rámci. Tím mám na mysli onen svébytný styl hudby a postupů, který Inigo tvoří.
Někdo může namítat, že je jeho tvorba málo různorodá, už hodně let podobná. Pro mě osobně je to jeden z producentů, kteří našli sami sebe a je jim tak dobře. A ten klid, který do hudby vnášejí, je sakra znát. Jak ve skladbě "Lullaby", tak i "Petrichor", je hromada emocí posázených na typickém techno beatu, dohromady smíchaných v kompaktní a mnohovrstvý celek. Na jednu stranu dynamické techno, na druhou pak emo balada s promyšleným příběhem. Mně osobně se to líbí a těším se na celé album!
www.facebook.com/inigo.kennedy.music