Komiksová recenze: Sin City – Do srdce temnoty

"Do srdce temnoty" je druhým vydáním zatím poslední knihy ze světa Sin City. Původní název, "Pekelná jízda", se mi přitom zamlouval víc, ale to je jediné negativum, které mě napadá. Jinak si prostě slastně vrním. Tohle totiž sice není taková pecka jako "Drsné sbohem" nebo "Ten žlutej parchant", ale je to čistý Frank Miller. V některých pasážích navíc ze řetězu utržený Frank Miller. A to se počítá.


Shrňme si to. Frank Miller začal psát komiksy už v sedmdesátých letech minulého století, ale naplno to rozjel v osmdesátkách – "Daredevil", "Electra", "Ronin" a fenomenální "Návrat temného rytíře". Tehdy mohl ten chlap umřít a stejně být za boha. Ale on nesundal nohu z plynu ani v devadesátkách. "Hard Boiled", "300" a "Sin City" - jeho dokonalé dítko.


Aby bylo jasno, Frank Miller nikdy nenabídl (a nikdy nenabídne) tak promyšlené scenáristické dílo, plné kliček a fíglů či odvážných experimentů jako třeba Alan Moore. Ne, jeho komiksy stojí na vědomí, že v jednoduchosti je síla a na děsivé velikosti mýtických hrdinů ztracených v čase, který je jim cizí. Jsou to typičtí "tough guys" americké drsné školy. Svět je sežvýkal, ale nakonec je musel vyplivnout...

Což perfektně sedí k Millerově kresbě, která dosáhla vrcholu právě v černobílých příbězích ze Sin City – hrubé rysy, ne snad ani kreslené, ale tesané na papír. Postavy a předměty ukradené černotě či jasné bělobě pozadí, do něhož zní monology jak z klasiků Raymonda Chandlera či Mickeyho Spillaneho. Často se říká, že úhly pohledu a rámování Millerových obrazů je filmové, ale mnohem spíš můžeme mluvit o negativech fotografií... Ale sper to ďas! Ta kresba je prostě geniální a sedí k příběhům, které Miller vypráví, jako žádná jiná.

Tentokrát je to příběh zdánlivě prostého malíře, který se vydává na křížové tažení za záchranou dívky, kterou téměř nezná. Proč? Protože je to dívka v nesnázích. Upřímně, celé "Do srdce temnoty" působí jako takové romantičtější "Drsné sbohem". Jen místo psychopatického Marva, který v závěru s úšklebkem přijímá smrt na elektrickém křesle, je tu Wallace, v podstatě bez problémů fungující lidská bytost... A typický "osmdesátkový" hrdina.

Nosí conversky, vypadá jako mouchy snězte si mě, ale pak cvak a vytáhne zenová moudra a bojové schopnosti, že by i Casey Rybak sedl na zadek. I díky takto pojatému hrdinovi připomíná už tak do retra silně hozené Sin City jakousi okružní jízdu po Millerových oblíbených letech a dílech. Což odzbrojujícím způsobem přiznává i scéna, v níž Wallace dostane koňskou dávku drog...

V tu chvíli přichází něco, co byste u Sin City nečekali – barevné inferno. Jistě, barva se občas v Sin City objevila –  třeba žlutá v "Tom žlutým parchantovi", ale vždy to byla barva-solitér. Tentokrát ovšem Miller vycákal celou paletu. Nedobrovolně sjetý Wallace se ocitne ve světě halucinací, v nichž se vtipně, ale v rámci drogové logiky naprosto pochopitelně objeví Robocop, Drsný Harry, hrdinové japonské mangy Osamělý vlk s mládětem, ale i Captain America a Leonidas z "300". Se samopalem.

Přidejte stará známá místa, jako je ta farma, kde se staly příšerné věci... Nebo oblíbené vedlejší postavy od obra Manuta po modrookou Delie a další a dostanete komiks, který funguje stejně jako ty nejlepší večírky. Znáte tam všechno a každého, připadáte si jako doma, ale stejně vás překvapí ten striptýz v bazénu a ohňostroj. A tentokrát se navíc jede non-stop až do rána, protože delší příběh si ze Sin City Miller nikdy nedopřál... Takže pokud by se už do toho města, co každého zraní, změní a pošpiní, už nikdy nevrátil, můžeme říct, že se rozloučil s plnou parádou jako král.

Sin City – Do srdce temnoty

Scénář: Frank Miller
Kresba: Frank Miller
Překlad: Václav Dort
Nakladatelství: Comics Centrum
Počet stran: 320 černobílých, dvou a čtyřbarevných
Cena: 489,- Kč
Info: http://www.comicscentrum.cz

Hodocení: 80 %

Boris Hokr

ilustrace: archiv