Recenze desek od DJe Airta (Roxy)

Fluke
Slap it (Untitled no. 3, Dylan Rhymes remix)
(Appalooso rec.)

Ten z vás, kdo viděl Matrix Reloaded si určitě vzpomíná na party ve městě Zion a možná si i vybavuje hudbu, která k tomu hrála. Mě osobně ta skladba hned chytla a začal jsem hledat, co by to tak mohlo být. To, že to jsou Fluke mě ani nepřekvapilo, ale zvláštní je, že název skladby na soundtracku k filmu je Zion a název prodloužené verze stejného písně na vinylu je Slap it (Untitled no. 3). Když jsem se však zaměřil na label Appalooso, který spadá pod mamutí Junior rec., zjistil jsem, že jak originál, tak i remix oficiálně vyšly v listopadu 2001 a že tato skvělá píseň slaví díky filmu obrovský comeback.

Originál, který je stále nasazen v hitparádě Rádia 1, nejspíše budete znát, tak se zaměřím na neméně dobrý remix. Dylan Rhymes skvěle vycítil náladu tracku, kterou výrazně nenarušil přepracováním do elektro podoby. Z originálu použil pouze několik klíčových samplů, které nechal téměř beze změny, takže skladba až na tvrdší elektro spodek, je hodně podobná výtvoru Fluke. Zajímavé je že Dylanův remix má zvuk typický pro vracející se elektro, i když už je téměř dva roky starý.

Podle reakce lidí (hlavně turistů) v klubech je Slap it hodně známá skladba a myslím si, že letošní léto to bude velký hit u nás i v zahraničí.

---

Mimosa
End of me
(Deep touch rec.)

Depp touch je label, jehož produkce se výhradně zabývá deep housem a to většinou deepem veselejším s vokály i s prvky funky. I když sleduji aktivitu tohoto labelu, Mimosa je první deska kterou jsem si od něj koupil, protože je o trochu víc klubovější a tanečnější než běžné desky tohoto amerického labelu.

Originál skladby je hodně náladový až extázový s decentním vokálem, který se objevuje jen v klidnějších pasážích bez beatu. Klubovější ráz jí dávají perkuse a tvrdý kopák, díky čemuž je End of me hodně rytmická a dá se skvěle a nenásilně namíchat do rozjetějších tribal věcí. Kromě originálu máme k dispozici i Jazz dub mix, který je podobnější deep houseové produkci Deep touch. Nevím proč Mimosa zvolili název mixu jako Jazz dub, protože nějaké znatelné prvky jazzu zde nejsou. Z originálu tu je vytažený vokál i perkuse, ale basová linka a synťáky posouvají píseň do barovější podoby. Zajímavá je zde kombinace deep houseových samplů s našláplým beatem, což není obvyklé a díky tomu má tato skladba specifický charakter.

---

Ralph Falcon
Every now and then (Kenny Hawkes remixes)
(NRK Sound Division rec.)

NRK je jedním z mála labelů, jejichž desky si kupuji již od počátku a jsou pořád na skvělé úrovni. I když se snažím vyhýbat mamutím labelům, kterým už NRK bezpochyby je, jejich desky jsou někdy tak dobré, že si je nemůžu odpustit.

Tentokrát NRK vytáhli deep houseovou klasiku z roku 1992, která vyšla jako první deska na Miami soul recordings a dali jí přepracovat dvěma legendám taneční hudby Kennymu Hawkesovi a Peteu Hellerovi. To jak se s tímto úkolem vypořádal, v poslední době hodně temný, Heller netuším, ale Kenny Hawkes nezklamal a potvrdil proč je v zahraničí tak respektovaný. Kenny má typický sound, podobný jeho produkci na labelech jako je Paper nebo Music for freaks. Main mix je poměrně jednoduchý a do poloviny je skladba postavená na beatu a vokálu (spíše jamování). V druhé polovině se k tracku přidá basa a jeden tak trochu experimentální zvuk, který spolu se zpěvem tvoří hlavní pilíř písně. Právě ten jeden hlavní sampl je charakteristický pro Kennyho tvorbu a dává jeho skladbám originalitu, i když někomu může znít dost ujetě. Na vinylu máme k dispozici ještě Kenny Hawkes beat a originál na kterém je znát zub času a spíše jen zabírá místo na desce.

---

Stylophonic
Soulreply (Tom Middleton remixes)
(Prolifica rec.)

Možná si vzpomínáte na skladbu It's eveybody in the world..., která se stala rádiovým hitem a nejznámější písní Stylophonic. Pokud jste si podle ní zaškatulkovali Stylophonic, tak věřte, že realita je jiná a originál Soulreply je houseová a hodně funky disco záležitost. I když remixy Soulreply vyšly na dvou deskách, originál zde nenajdete. Na první remixovém EP je pouze prodloužená verze originálu společně s John Ciafone remixy. Pro mě je ale zábavnější druhé EP pouze s remixy Toma Middletona. Ten zachoval disco ráz Soulreply a pozměnil ho do vokálové a dubové verze. Tom Middleton'S Cosmos vox mix zní díky vokálu jako komerčnější diskotéková skladba, ale pořád je přijatelnější než originál. Mnohem zajímavější je Tom Middleton's dub, který zní jako dvě skladby spojené v jednu. První polovina je pomalu se rozjíždějící temný deep house, který by sám o sobě nebyl zajímavý, kdyby nás nečekala druhá polovina. V té se píseň zlomí a rozjede do funky disco podoby originálu obohacena o acidový sampl, který píseň zbaví nádechu komerce. Jediné, co obě poloviny skladby mají společné, je pouze basová linka.


Připravil: DJ Airto [Roxy Booking]