RECENZE
Hudební recenze: Martin Kuška - "Assembly Plant For Human Priorities LP"
Kolik musíte objet míst, abyste byli schopni vytvořit album? Kolik pneumatik rozrazit, kolikrát vyprat dres, rukavice a kolikrát bifteka? Kolikrát otočit knobem vintage synthesizeru, kolikrát kormidlem a kolikrát řidítky? V tuto chvíli konkrétní odpovědi neznáme, ale pokud se budete v následujících měsících pohybovat na kole po Křivoklátsku, třeba i v zimě, možná že potkáte místního poustevníka, spisovatele, bikera a osobitého producenta Martina Kušku, jenž vám detaily prozradí. A k tomu si pusťte jeho nové album, geniální soundtrack třeba k podzimnímu výletu do lesů.
Po tříleté pauze a dvou mlhavými synthy a syrovými zvuky opředených albech u amerických labelů Origin Peoples a Sacred Phrases se Martin Kuška vrací se třetím albem do Evropy, do litevského Vilniusu, kde sídlí label a zároveň platforma pro mixované série a premiéry tracků - Electric Shapes. Podle Martina jde o další osobní výpověď a řešení vlastních témat, dlouhodobě promítaných do zvuků jednotlivých nástrojů, než o soubor náhodných jamů za dlouhých dní. "Assembly Plant For Human Priorities" předcházela motivace nad úvahami o nás samých. Nejen nad tím, co bylo do mysli přirozeně vháněno při pohledu na okolní události posledních téměř dvou let. Žijeme prostě jenom to, co my sami dovolíme. Ale někdy máme priority, kterým možná ani sami v té všudypřítomné audiovizuální inflaci nevěříme. Názvy skladeb asi mluví téměř za vše," říká k nové desce sám autor. 
Album je vyvrcholením produkce, která se v posledních třech letech nevázala k tanečnímu projektu Goodbye Mirage a původnímu, v současnosti pozastavenému, actu Troniq. Část kompozic vznikala při kempování v autě na náhodných místech, dokud baterie umožnily, aby byla doplněna studiovými vintage synthesizery a tesknými tóny string machines. Dvě skladby rozjasňují vokály talentované Barbory Eunoiah, pro níž je to debutová spolupráce.
Pro mnohé bude možná složitější (než u alba předešlého) prokousat se valivými a nabalujícími se zvukovými kompozicemi vzhledem k temnějšímu, pomalejšímu pojetí alba, ale ona pomalost a temnota je jenom zdánlivá. Krása je skryta i ve zvukové špinavosti, dokonce i v lehkých disharmoniích. Martin nechává více rozeznít své nové mašinky. Univerzálnost celého dílka předznamenává úspěch, který mu budiž ze srdce přán.
Martin je neuvěřitelně produktivní chlapík. Vloni vydal a následně vyprodal nádhernou knihu o Křivoklátsku s vlastními fotkami a poetickými texty. Chystá knihu další a do toho si jen tak vydá album. Buďme rádi za producenty, jako je on, osobité, zvukově nezaměnitelné a přitom pokorné.
Album vychází 1. října jako digital a zároveň v limitované edici na kazetě, kde se skrývá mnohem víc z celého artworku od Aleše Bumby.
Nakupujte zde.
foto: archiv