Dave Fish & Lucca - EXW 02

Setkáte-li se s těmi deseti písmeny a jednou tečkou, jsou jen dvě možnosti. Exwired.org je jednak bookingová agentura, která pečuje o to, aby si její diskžokejové zahráli za těch nejlepších podmínek, ale také vydavatelství, jenž umožňuje těm, kteří o to stojí, nahlédnout pod pokličku aktuálního dění v hudebních kuchyních. Ať tak nebo tak, v obou těchto činnostech se hodně angažuje sám její majitel David Rybář, a protože už je to poměrně dlouho, co jsme si povídali o první desce, lisování v Anglii a chodu agentury, pozval jsem Davida zase jednou na kafe do Prahy a pálil na něho jednu otázku za druhou, abych se dozvěděl, co je v Brně nového... Svůj pohled na druhý vinyl z labelu Exwired.org vám zaostřím vzápětí.

Takže Davide, když tak sleduju dění kolem Exwired.org, jsem z toho tak trochu rozpačitý. Na jedné straně mám pocit, že toho asi moc nenaspíš, protože se v tvém životě pořád něco děje, na druhé straně by mě zajímalo v souvislosti s neustále zmiňovanou krizí taneční scény, zda jsi vůbec schopný se v dnešní době uživit... "Buď bez obav, určitě mám peníze na chleba a nájem, ale paradoxně ani agentura, ani label není to, co mě živí. Dá se říci, že tyhle dva subjekty mám tak nějak pro radost a ony mi také radost dělají. Živí mě úplně něco jiného! Jsem programátor a specializuju se na výrobu webových aplikací, databází a hodně času taky strávím přípravou aukcí s výtvarným uměním. U těch je potřeba i obrazy nafotit, což je také součástí mé práce. Jsem pánem svýho času, mám fixní příjem, nejsem tedy ani nucený si nějak extrémně zvedat honoráře za hraní a tenhle způsob života mi poměrně vyhovuje, i když někdy je to fakt honička..."

To skoro vypadá, že pro muzikanta, DJe a majitele gramofonové firmy a bookingové agentury je muzika až na tom druhém místě... Co je tedy vlastně u tebe nového, co se hraní týče? "Ne, tak to určitě není, je to jen o tom, že abych se mohl zavřít do studia a tvořit, potřebuju mít jisté peníze. Přeci jen je to drahý koníček. Někdo zařizuje byt a shání se po novém autu, já svůj výdělek vrážím do toho, abych mohl vůbec vydávat muziku, která mě tolik baví! A co je nového? Jsem rád, že se mi podařilo získat rezidenturu v klubu Perpetuum, kde jsme se dohodli na klubovce Progressive Zone. Hraju tam sety z oblasti temnýho progressive houseu a abych se trochu odlišil, zvolil jsem si pro tenhle styl i nový pseudonym - David Fisher. :) Jinak jsem si teď několikrát zahrál i v zahraničí, třeba v Polsku v klubu Lokomotiwa byla prima atmosféra. Je to starý depo rozdělený na tři části a můj set se organizátorům líbil natolik, že si mě tam předběžně pozvali i na Silvestra! Naopak z hraní s Luccou v rakouském Grazu jsem zase tak dobrý pocity neměl - bylo to v bývalým pornokinu, čekal nás špatný vzduch, odposlechy a vůbec celkové zázemí tam za moc nestálo. :( Skvělé to bylo na letošním Hradhouseu - ten hodnotím tradičně hodně pozitivně!"

Ty však Davide nehraješ jenom techno a progressive house, tvůj chilloutový set mě hodně překvapil a nechápal jsem, že je techno DJ schopen se takhle úžasně "vyklidnit"... "Já myslím, že je nesmysl hrát jen jeden styl, to tě brzy přestane bavit. Mně se ten chilloutový set taky líbí, ale věř, že nahrát něco takovýho vyžaduje pevný nervy, aby nakonec v tomhle pomalým stylu nebyly slyšet žádný chybičky. Vždycky se na dva dny zavřu do studia, vypnu mobil a při prvním pokaženým místu jdu na to odznovu. :) Dodneška čerpám z vynikajících desek, který jsem si koupil při mém pracovním pobytu v San Franciscu, prokládám to třeba Massive Attack nebo úžasným trip-hopem Atlas od Plastica Red a moc mě to baví! Myslím, že skvělá možnost pro tuhle muziku bývala na brněnských Citadelách v dobách, kdy byl vlastní chill-out v super prostoru café baru. Teď už to zdaleka není takové jako dřív a ani já a ani návštěvnící si to již tolik neužijeme. Přeci jen je tahle muzika o nějaký atmosféře a k tomu, abys ji mohl nasát všemi póry svýho těla, potřebuješ nějaký to zázemí..."

Když skočíme Davide k tvé vlastní tvorbě, jak to vlastně dopadlo s prvním vinylem? "Musím říct, že jsme poměrně spokojeni s tím, jak se deska prodává. Distribuci u nás si děláme sami, takže prodejní výsledky známe takřka ihned, venku nám v poslední době dost pomáhá distribuce Webrecords.com, kde ji exkluzivně nabízejí v Rakousku, Švýcarsku a Německu a to, že se deska prodává, pociťuju vlastně i já sám. Ozývají se mi lidi, jestli si u nich nechci zahrát, protože na kontaktní údaje jsem tam tedy opravdu nezapomněl. :) Díky tomu, že na druhém vinylu mám použity ruský samply z jedný desky z dob normalizace, která obsahovala hlášky z vesmírné lodi, počítáme i s distribucí do Bulharska. Nevěřil bys, jak moc u nich ta ruština v elektronické muzice zabírá. :)" Když jsme u té druhé desky, mohl bys mi ji ty sám trochu přiblížit? Všiml jsem si třeba, že narozdíl od prvního vinylu jsi sem dostal i nějaké loopy... "Máš pravdu, ten nápad uzrál v mojí hlavě díky jedný toolsový desce, kterou vlastním. Používám ji v techno setu na třetím gramci a tak nějak jsem si říkal, že když už tu desku platím, proč si neudělat svý vlastní smyčky, který se mi můžou hodit. Skrze náš booking se znám s Marthenem, jenž je jedním ze členů Čankišou, ten řekl jejich vokalistovi Karlovi Heřmanovi a Karel mi prakticky "za večeři" nazpíval až hodinu materiálu. Ten já jsem si nasekal do krátkých úseků a zřejmě valná většina jeho hlasu bude ještě v budoucnu zpracována buď zase do smyček, nebo třeba i do celýho tracku. Uvidíme... :)"

Jak vlastně vypadá ve finále výroba takových smyček? Nemají s tím gramofirmy problémy? Jak je to vyřešeno technicky, že se přenoska sama vrací na počáteční místo? "To know how jsem se dozvěděl v Anglii u Pounding Grooves, když jsem lisoval náš první Exwired. Celý ten vtip spočívá v tom, že je potřeba, aby ten loop byl dán do výroby, jako nekonečný rozvoj, tedy v rychlosti 133,3333... To, že se ti ta smyčka opakuje pořád dokola, je vyřešeno tak, že spirála se tentokrát nepohybuje ke středu. Ty dodáš třicet vteřin tracku a oni poslední čtyři beaty v týhle rychlosti jednoduše zacyklí... Každá ta smyčka (protože je s tím přeci jen trochu víc práce) zvyšuje rozpočet desky o patnáct stovek, ale rozhodně jich nelituju. Navíc v tomhle případě se to povedlo - mluvil jsem s DJi od vás z Techno.cz, kteří mají s loopy také zkušenosti a stěžovali si na to, že v jejich případě to zas až tolik neklaplo. Měli tam prý na koncích takový ty nepříjemný lupance. :("

Jak vidíš takhle dopředu prodej druhého výlisku? Myslím, že přítomnost Luccy by mu mohla pomoci. Byl to záměr? "No, přiznávám, že byl. Zatímco na tom prvním jsem se učil co a jak hlavně po stránce zvuku, druhý by mohl díky medializaci DJane Luccy zabodovat na českém trhu. No a pro třetí teď mám remixéry zvenku, kteří sice budou stát nemalý peníz, ale díky nějakému známějšímu jménu by mohli firmu Exwired.org posunout zase o něco dál a třeba popostrčí i nějaké větší vydavatelství ke spolupráci. Originál je takový pumpin´techno a vzhledem k tomu, že EXW 01 byl poměrně úspěšný, nechtěl bych zase až příliš dlouho vyčkávat." Jak vlastně vypadala tvoje spolupráce s Luccou? Zlé jazyky totiž tvrdí, že když DJ v sukních natáčí vlastní skladby, mnohdy vlastně za něj všechno odedře producent a ta holka to jen prodává... "Můžu tě ubezpečit, že takovouhle spolupráci zatím odmítám! Lucka se zpoloviny podílela i na nákladech pro vydání desky a rozhodně jsem jí ve studiu nic neodpustil! Pravidelně jsme se scházeli, konzultovali, jak to bude vypadat, ale já jí přitom nechával volnou ruku, co se týče výběru motivů. Chtěl jsem, aby do toho vyloženě dala to svoje, zkrátka to, jak to cítí ona, takže až pak, co přednesla jasnou představu, jsme si ukázali, jak to ještě různě došperkovat a vylepšit. Je to vlastně její prvotina, protože ačkoliv Mirage na Aquatrax vyšla už před časem, dělat na Mirage 02 už jsme začali hodně dlouho předtím."

Cítíš na sobě, že je tenhle vinyl ještě o chlup lepší? Dovybavil sis studio o lepší mašinky a pozoruješ na sobě Davide nějaký vývoj? "No, je to přesně naopak. Místo toho, abych nakupoval novou techniku, tak jsem se spíš teď dvou syntezátorů zbavil, třeba starší Waldorf šel pryč. Přeci jen jsem trošku změnil své pracovní postupy. Vždy jsem i přes experimentování se softwarovými synťáky, samplery a efekty dělal celou muziku na hardwaru. Co se týče mašinek, zjišťuji, že nejlepšího výsledku dosáhnu tak, že nekombinuju příliš mnoho různých nástrojů. Tvorba muziky se u mě teď dělí na dvě hlavní fáze. V té první jde počátek všeho skrze sampler + synťák a digitální mix, v té druhé mám všechno natahaný v audio stopách a přes různý pluginy, efekty a haly už si s tím jen hraju, dokud mi to úplně nesedne. Rozhodně nemám peníze na to, abych investoval statisíce do spousty HW efektů. Čaj i kafe už máme dávno dopité, poděkoval jsem Davidovi za rozhovor a pohledy do zákulisí a nyní už nás čeká hudební dovolená na jednom ostrově, který byste v Atlasu elektronické muziky našli pod tajemným kódem EXW 02. Vzhůru na průzkum!

Stranu A získala v celé její délce DJane Lucca pro svůj "druhý díl" skladby Mirage (MP3). Je až s podivem, jak často se zdály oba tracky recenzentům podobné. Přitom Mirage 02 nemá s tou Mirage na Cowieho labelu Aquatrax příliš mnoho společného... Překvapení na nás čeká už v úvodu. Není příliš typické, aby techno track v dnešní době nezačínal úderem automatického bubeníka. Diskžokejům to postatně zrychluje práci za gramofony, protože ve většině případů právě ten první beat poslouží lehce k synchronizaci rychlostí (no, však oni si tu přenosku rádi posunou o kus dál). :) Na druhou stranu, kdo preferuje skladby s intry a z tepotu umělých bicích dostává vyrážku, ten má tady možnost vychutnat si i skládačku úvodního ševelení hi-hatů a nastředovaných bubínků, které budou později tvořit doprovod k rytmické složce. Po necelé půl minutě následuje první nakopnutí a vy můžete konečně na parketu rozehrát svou taneční fantazii. I když se pro valnou většinu posluchačů jedná jen o pouhé automatické kolovrátky, je důležité řádně nastražit uši, protože změny tu přece jen najdete. Není jich tolik, ale jsou tu - občasné vypnutí bicího diktátu, kolejnicová barva těžkých hi-hatů (tolik využívaná detroitskými producenty) v bezbeatovém pásmu, okořenění jen každým osmým úderem a další a další vychytávky. Nejluxusnějším momentem této desky je odfiltrování vysokých frekvencí, aby ty vzápětí zase bláznivě vyjely do tříštivých výšek, chvíli upocené tanečníky napínaly, jak tenhle fígl vlastně dopadne, načež další bubeníkův mocný výkop a všichni mohou s úsměvy na tvářích a rukama nad hlavou pokračovat ve svém křepčení dál. Dopředu tušíte, že tenhle zvrat zabere a hlasivky poskakujících vydají ten obdivný zvuk, který DJe ubezpečí, že dramaturgický zásah byl ve vhodný okamžik přesně umístěn na to nejvhodnější místo. Lucka s Davidem to s rychlostí příliš nepřehání, na nějaké výraznější melodické linky se zde příliš nehraje a tenhle kousek vhodně zapadá do setu téměř každého techno DJe. Na druhou stranu ze současné techno produkce zase až příliš nevybočuje...

Otáčím stranu a čeká nás Red Edit (MP3), tedy skladba, pod níž už je podepsán právě Dave Fish. Ve srovnání s Mirage 02 má tohle dílko mnohem prostorovější zvuk, není tolik temné a také jednotlivé frekvence jsou tak nějak více čitelnější. Je také podstatně údernější a hýří častými změnami. Tribalový nádech se nese celým trackem, neustále se přidávají další a další nástroje a v okamžiku, kdy je celé spektrum přeplněno k prasknutí, David se rozhodne pro změnu. Bicí záměrně zašmodrchá, nebo si tu pohraje s filtry, používá efekty a je tu cítit i touha po experimentu a inovátorství. Skoro, jako by se za mixážním pultem odmítal nudit při pouhém kopírování jednotlivých paternů a sám stál o to, aby posluchač dostával lahodný koktejl, v němž každé loknutí má úplně jinou chuť a poté, co je sklenice prázdná, tak následuje jen spokojené olíznutí vlhkých rtů. Klidně bych si tenhle kousek uměl představit i na posledním albu Speedyho J. - Loudboxer. Jeho drsnějším pasážím si je totiž opravdu podobný, jako vejce vejci!

Druhým uchazečem této strany, bojujícím o pozornost posluchačů, je track Out There (MP3). Bohužel se hned po prvních tónech sama nabízí ta známá nerudovská otázka "Kam s ním?". Představte si směs různého vrčení, šelestů, ruchů a táhlých tónů, v nichž se ještě zdařile proplétá ruskojazyčný text. Až s uchem na reproduktoru jste schopni částečně ruská slovíčka dešifrovat, ale i tak s tím máte poměrně velký problém. Přílišná zahuhlanost a hlavně ostré zvuky, které celek překrývají, vám v tom docela úspěšně brání. Takže kam s ním, když má stopáž dvou minut? Jasně, když budete začínat v klubu první, použijete ho jako intro, abyste rozpoutali debaty typu: "Hele, slyšíš, co to hraje? Co to asi je?", ale kolikrát za život budete takto svůj set startovat? Beru to spíše jako Davidovu další chuť po experimentu, ale myslím si, že Out There bude mít opravdu jepičí život, co se hratelnosti týče...

Abychom se dostali ještě k dalšímu zvukovému záznamu na desce, musíme trochu poponést přenosku. Na řadě už jsou totiž jen čtyři nekonečné smyčky, které dal David dohromady s Karlem Heřmanem. První z nich, tedy Locked Groove 1, obsahuje jen neidentifikovatelný hlasový sampl, který autor řádně naechoval a rozprostřel po celém stereo pásmu. Uplatnění najde jen pro třetí gramofon a známý kousek z vašeho record bagu vám příjemně inovuje.

Locked Groove 2 přináší úvodní část Karlova hlasu z minulé smyčky, kterou však už tentokrát překrývá automatický bubeník s poměrně zajímavou náplní. Pokud tuhle smyčku pustíte jako regulerní skladbu, nikdo vám hlavu neutrhne. Nesmíte to však se stopáží přehánět, pět minut je opravdu moc. :) To nezvládne ani sebesilnější jedinec...

Locked Groove 3 má přes Karlův hlas (tentokrát v celé jeho délce, stejně jako v prvním případě) jako bonus i zajímavě polámané beaty. Nejpůsobivější a z tohoto kvarteta patrně i nejpoužívanější bude Locked Groove 4 (MP3). Smyčka obsahuje, jak Karlův vokál, tak i rovné beaty s hi-haty. Prostě regulerní zacyklený kousek, který ten zfanatizovaný dav může svou hypnózou snadno strhnout do víru tance a DJ tak získává vhodný nástroj pro oživení svého setu. Pokud nezmáčknete tlačítko Stop na gramofonu, nebo vám nevypnou elektřinu, můžete klidně odjet na týdenní dovolenou. Ten motiv bude znít i po vašem návratu stále dokola. :)

Závěr: Vždycky mám upřímnou radost z každé u nás vydané desky. Je to znamením toho, že i v dnešní ekonomicky těžké době si ti, kteří o vlastní hudební produkci moc stojí, našli svou tajnou cestičku k její realizaci. David Rybář už má na svém kontě druhý vinyl a tenhle je ještě pestřejší, než jeho debut. Autorská prvotina DJane Luccy, Davidův nápady překypující materiál, experimentální výlet rozehrávající fantazii + čtyři smyčky navíc, to není zrovna málo. Ostudu v žádném setu "Exwajrd dvojka" neudělá, že by vám však tahle deska v současné taneční produkci způsobila infarktový stav, to se zase říci nedá... Počkejme si tedy na slibovanou trojku, která už je prý za dveřmi!

Myclick

Bodové hodnocení: 6/10

Dave Fish & Lucca - EXW 02 (tracklist)

A1: Lucca - Mirage 02 (MP3)
B1: Dave Fish - Red Edit (MP3)
B2: Dave Fish - Out There (MP3)
B3: Dave Fish - Locked Groove 1
B4: Dave Fish - Locked Groove 2
B5: Dave Fish - Locked Groove 3
B6: Dave Fish - Locked Groove 4 (MP3)

Vydal: Exwired.org (2003)