Recenze desek od DJe Airta (Roxy)

Alexkid
Come with me (Llorca's Cuminda club & dubindaclub, Brett Johnson's MTV Europe mix, Blotter special mix)
(F Communications rec.)

Kde jinde by měl vydávat kvalitní francouzský producent, než na Garnierově značce F Communication. Tak už se tomu děje šest let a Alexkid zde vydává své druhé album. Jak už bývá zvykem, album doprovází většinou dvě EP, kde na prvním jsou originály skladeb Come with me a Palma (také skvělá věc) a druhé remixové.

Kdo jiný z francouzů by se měl postarat o remixy než talentovaný Ludovic Llorca, který je znám spíše jako producent klidnějších houseových a break beatových věcí s prvky funky a jazzu. Jeho remixy mě ale obrovsky překvapily, protože Cuminda club & dubindaclub se nesou na vlně klubového electra. Llorcovu tvorbu mi zde připomíná jen pár deepových ploch v pozadí a vokál Lissette Alea, který celou skladbu zjemňuje. Pro ty kteří nemají rádi zpívané písně je zde k dispozici Dubindaclub, který je identický s Cuminda club, ale bez vokálu. Zajímavé je, že oba mixy na sebe plynule navazují, takže není poznat přechod mezi jednotlivými skladbami. Brett Johnson není o moc pozadu a využil také prvky elektra i vokál k zremixování Come with me. Jeho mixy jsou ale o něco hrubější než ty Llorcovi, zejména pak Blotter special mix je mnohem monotónnější a bláznivější. Těžko bych určil které remixy jsou lepší, protože jejich nálada je naprosto stejná a záleží už jen na vkusu.

Mayaku
Shaped, Inside out
(Grayhound rec.)

Mayaku je tříčlenná belgická partička aktivní nejen v produkci hudby, ale stojí i za chodem dvou labelů Wally's Groove World a Wha Roots. Její člen Van Immerseel Koen vlastní jeden z největších bazarů na desky v evropě a je také velice aktivní a oblíbený dj s přezdívkou Koenie, kterého jsme mohli vidět několikrát i u nás.

Mayaku vydali sice jen jedno album, ale se singly se můžete setkat na mnoha světových značkách. Tak je tomu i v tomto případě a majitel Grayhound, dj Garth ze San Francisca, jim poskytl prostor na svém labelu.

U Mayaku se nedá nikdy odhadnout s čím přijdou a stylově se dají jen stěží zařadit. Oba tracky tohoto EP jsou ale houseové, kde za zmínku stojí jen píseň Shaped. I když je skladba téměř desetiminutová a je bezpochyby monotónní, nenudí a to hlavně díky skvělému výběru zvuků. Od začátku do konce Shaped se jak beat, tak i basová linka nezmění ani nezastaví a o zábavu se starají pouze zvukové smyčky, které se mezi sebou prolínají. Píseň je čistě elektronického rázu a nenarazíte zde na jediný reálný sampl. Dlouho jsem váhal při poslechu minutové ukázky, zda si mám tuto desku objednat, ale po prvním poslechu mi bylo jasné, že jsem udělal dobře i když Shaped je skladba pro náročné posluchače. 

Presslaboys
Skyscrapers
(Presslab Italy rec.)

Už to bude skoro pět let co jsem si naposled koupil italskou desku. Tou poslední byl projekt Kamasutra za kterým stojí parta lidí v čele s Alexem Neri. Neri tvoří spolu s Luigi Gorim seskupení Presslaboys, ale jedná se o Omara Neri, který asi s Kamasutrou nemá moc společného. Netuším jestli label Presslab patří také těmto italům, ale překvapilo mě, že už je to 24 deska která zde vyšla.

Je zřejmé, že Presslaboys učarovalo electro a toto je jejich druhá deska v tomto stylu, kterou jsem si během dvou měsíců koupil. Na EP jsou dva tracky, kde jasnou favoritkou je Finding an escape route. Když jsem zmínil electro, tak se mi zdá, že Presslaboys posunuli rozměr tohoto stylu o trochu dále a tato píseň to jen potvrzuje. Ve Finding an escape nejsou klasické electro basy, ale spíš je tento styl slyšet v aranžích, kterých je v této písni požehnaně. Nemůže chybět ani klasický hlas prohnaný efektem typu Kraftwerk. Díky množství samplů je skladba hodně rozmanitá a zábavná. Jump into space je o poznání tvrdší a na rozdíl od předchozí písně má typické electro basy. Na můj vkus je ale nudná a chybí jí takové nápady, které jsou v Finding an escape route.

Inner City
Big fun (Agoria remix, Kenny Hawkes remake, The Classic Magic Juan mix remake)
(PIAS rec.)

Možná vám v tuto chvíli název Big fun nic neříká, ale věřím tomu, že tuto starou klasiku zná kde kdo. Detroitský veterán taneční hudby Kevin Saunderson stojící nejen za projektem Inner City, ale také za známým E Dancer, způsobil touto skladbou v roce 1998 velký rozruch. Po pěti letech jsem se dočkal nejen zremixování, ale i přizpůsobení originálu současné poloze taneční hudby Juanem Atkinsnem a Kenny Hawksem. Právě tito dva producenti originál moc nezměnili, ale jen trochu poupravili. Zachovali hlavní prvek Big fun, kterým je výrazný syntezátorový zvuk, charakteristický pro starší skladby detroitské scény a hlavně výrazný vokál. Sebastien Devaud aka Agoria se chopil své šance a Big fun od základu přepracoval. Zatímco originál je typická klubovka, jeho remix je mnohem našlápější. Výsledný zvuk skladby mi hodně připomíná detroitský sound, hlavně díky skoro až acidovým plochám charakteristickým právě pro E Dancera. V polovině tracku udělal Agoria hodně odvážnou věc, když nechal hudbu několikrát po sobě na několik sekund zcela utichnout, takže to zní jako konec písně. Po této pauze se ke skladbě jemně přidá vokál a znovu se celá píseň rozjede do svého vrcholu.

Připravil: DJ Airto [Roxy Booking]