Filmová recenze: Choking Hazard

Zásadní hrdinové mé puberty se spojili. Marek Dobeš scénárista, Štěpán Kopřiva režisér. Choking Hazard. Poloamatérský polo - film. Plnohodnotné béčko? Polo - plno - hodnotné béčko. Neslýchaný zombie upgrade? Spíš polo - neslýchaný. Radši bych si šel zahrát vodní pólo.

Porno herec Měchura (potěžkává v rukou): "Hmm, pravý… Aspoň mě nebudou studit v hubě."

Povinná slovíčka: Choking Hazard = varování výrobců hraček, aby děti nevdechovaly plyšové medvídky. Zombivci = zombie myslivci, kteří se vydávají lovit účastníky kurzu o hledání smyslu života vždy, když se jim ožralý Hitchcock (filmový publicista Tomáš Baldýnský) na mopedu snaží utrhnout hříbek do smaženice. Zombie = mrtvý houbař, který tak nějak neumřel, což ho fakt štve a zlost si vybíjí na nevinných živých kolemjdoucích (zneškodníte ho medvídkem v puse). Myslivec = hajný. Hajný = lesa pán, mládeži a zvěři milován.

Po úvodní sekvenci, ve které Dáda Patrasová v koženém oblečku nemilosrdně vraždí neznámého zombivce (škoda, že přitom neukázala Julii), se přeneseme do osamoceného hotýlku Halali. Partička mladých lidí tady hledá smysl života pod odborným vedením prof. Reiniše (Jaroslav Dušek). Verner (Jan Dolanský) je nezáživný rádoby rebel, potenciální krasavice vypadají jako dvojčata a ztrácí potenciál někde kolem desáté minuty filmu.

Nějakou dobu se neděje skoro nic a postavy blábolí, blábolí a blábolí. Načež nastupuje frontman kapely Doga Roman "Izzy" Izaiáš v roli jehovistického porno herce Měchury (fakt dobrý nápad!), který v domnění, že dorazil na plac, na vlastní kůži zjišťuje kvality spolupracovnic a pouští prezentační video ("…no a tady máme ještě nějaký pissing a to je tak všechno."). Nejlepší scénu filmu máme za sebou.

Pak do motelu vtrhnou zombivci a je po veškeré srandě. Bohužel doslova. Škoda, že se nepodařilo udržet tuhle lehkou zábavu po celou dobu. Dál se už Choking Hazard zmítá v dějových zvratech, které pro mě byly natolik nudné, že jsem vůbec neměl zájem zjišťovat, jestli jsou logické, nelogické, vtipné, chaotické, respektive jaké vůbec jsou. Nebo jestli to zvraty vůbec jsou. Jasně, být či nebýt, toť otázka.

O Choking Hazardu se říká, že kdo se podílel na jeho partyzánské přípravě, shledává film úžasně vtipným. Na přípravě Choking Hazardu jsem se nepodílel a nejpozději v jeho polovině mě už nebavil tak moc, že mi bylo úplně jedno, co se na plátně děje. Dokonce i ve chvíli, kdy se tam mihlo něčí poprsí. Z těžké latergie mě vytrhla sekyrka vržená super zombivcem Ondřejem Neffem, ovšem jen na zlomek sekundy.

Je to "béčko". Takže nemůžu chtít, aby byly herecké výkony vyrovnané, ale vedle Duška a Dolanského vypadají ostatní jako sbor znavených ochotníků. Co hůř, všichni se tak moc snaží hrát, že to až není vtipné. Mix hudby je tak strašný, že ruší od koukání na film. A na rozdíl od Byl jsem mladistvím intelektuálem neobsahuje Choking Hazard přehršel popkulturních odkazů a vtípků. Anebo jsou geniálně skryté. Pak ale nemají smysl, protože je nikdo nenajde.

Třeba to tak mělo být. Ale respektovat to nemůžu, protože jsem si musel podstatnou část filmu "odsedět". Kdyby bylo po mém, "rebel" umírá jako první zvláště hnusnou smrtí, profesor v žádném případě nevstává z mrtvých a hrdinný porno herec postupně stihne obšťastnit celou dámskou společnost (lhostejno jestli před nebo po konfrontaci s chrupem zombivců) načež šťastně zmizí v západu slunce s princeznou bojovnicí Dádou Patrasovou. A jmenovalo by se to "Živé v hubě nestudí."

Radim Bartík

Hodnocení: 40%

Recenze vznikla díky Village Cinemas.

Choking Hazard
ČR 2004
scénář: Štěpán Kopřiva
režie: Marek Dobeš
hrají: Jaroslav Dušek, Jan Dolanský, Roman "Izzy" Izaiáš
www.chokinghazard.cz