RECENZE
Recenze: Skyline - Urbanica
Po debutovém albu Riders In The Store se Skyline vrací v „novém“ složení, aby potvrdili svou pozici jednoho z nejrozjetějších live actů u nás. Na obecně rozšířený trend vypalování se přitom snaží lišácky vyzrát (viz. oficiální inetové stránky).
U:Bahn Records 2004
www.skylineweb.cz
Do nebe zatím nemíří
Riders In The Store (2001) byla v mnoha ohledech vydařená deska. Dlouho očekávaný debut nadějných Skyline podpořený upalující taneční rytmikou a energ(et)ickými vokálními výbuchy Strictlyho Orange právem nutil k tanci. Urbanica si své posluchače, kteří určitě sedět nebudou, také najde. Přesto je jiná.
Na zvukovou rozmanitost debutu rezignuje, zřejmě ve snaze předložit sevřený celek. Navzdory zajímavému začátku však dále nabízí už jen opakující se motivy a splývající melodie. Po několikerém poslechu jsem si zapamatoval jen úvodní Rhythm Space a povedenou Manic Girl. Lehkou jednotvárnost alba totiž nedokáží rozrazit ani zvukové legrácky jako When Nu C Was Just A Little Boy.
Na albu ještě zaslechneme Terezu Nekudovou (Step On The Gas), kterou v kapele nově nahradila zpěvačka Jitka, původně ze skupiny Fiction. Její cukrkandlové zpívánky jsou příjemným oslazením, navíc v už zmíněné Manic Girl chvilku zní docela malinko jako starší Madonna.
Naopak, MC Nu C mě opět nepotěšil. Od svých prvních vystoupení se Skyline se sice slyšitelně zlepšil, ale pořád zbytečně tlačí na pilu. Asi to dělá ve snaze znít co nejpřesvědčivěji, pro mě osobně ale jen kazí atmosféru. Zpívat by už vyloženě neměl, snad jedině „takový schody do nebe, postavil bych jen pro tebe…“
Druhé album ještě nic neříká, až případné třetí ukáže, jestli jsou Skyline pouze šikovní nebo skutečně dobří.
Hodnocení: 6/10
DJ Face (Techno.cz)
V roce 2001 byl pro mě jejich debut Riders In The Store domácím Albem roku - dokáže být snad Urbanica ještě lepší? S novým obsazením nastává podstatná změna. Jestliže se jednotlivé kousky první desky daly označit tím anonymním slůvkem track, tady je to spíše o písničkách! Zatímco Jitka Charvátová nahradila Terezu Nekudovou naprosto suveréně, MC NU C za odejitým Strictly Orangem poněkud zaostává. Chybí mu ta verbální výbušnost a pódiová živost. Zvuk od Ecsona Waldése má jedničku s hvězdičkou a také stylová rozmanitost není vůbec na škodu. Populární breakbeat, jungle, dokonce i funky dodávají na zajímavosti, nad aranžérskými kouzly v Another Space či Planet S by mohli Orbit s Madonnou tiše závidět! Je to letní, je to líbivé, je to oiginální, jen je toho trochu málo. Těch dvaačtyřicet minut až příliš rychle uteče. :(
Jana Kománková (Rádio 1)
Skyline jsou nám prezentováni jako skoro spása české taneční scény, ale těžko říci, jestli jsou něčím doopravdy napřed: od toho, co hráli na prvním albu, se nedostali nijak moc dál, ai když je lze poslouchat bez pocitu trapnosti, žádná velká sláva to není, ať si vydávají desku třeba u pěti časopisů a v osmnácti verzích.
Standa Zíma (Quazi Delict/Rádio 1)
Při poslechu druhý desky Skyline smekám Ecsonovi, tak nějak naplňuje smysl slova (ko)producent. Fakt to hraje dobře, nadupaně. Skyline teď dělají zajímavější pop, některý písničky jsou fakt chytlavý, ale osobně si spíš zajdu na koncert. Myslím, že kapela dlouho fungovala jako průchoďák, potřebovala se sformovat a ještě neřekla svoje howgh. Na bonus CD je parádní remix od Close Encountera.
Aleš Tůma (iMédia/Quazi Delict)
Abych se přiznal, tak Skyline mě nikdy úplně netankovali a bral jsem je jako „jednu z domácích kapel“. Pak jsem je ale jednou slyšel živě na koncertě a docela mě to bavilo až jsem si obstaral jejich CD, který se ale do CD přehrávače pravidelně nevracelo. Poslední album Urbanica mě právě proto překvapilo, sjíždím ho v autě asi jako tenkrát Kosheen. Ono mi je to totiž trochu připomíná. S Urbanicou jako by Skyline řekli a dost tomu trdlování na trase B. Chceme jet Ačko a tady jsou naše hitovky. Už po prvním poslechu vám rozhodně zůstane pár melodíí v hlavě. OK je to možná líbivka, ale co, mě to baví a muzika by měla bavit. P.S. Vzkaz pro bubeníka Radka Bureše: Seš fakt borec!