Komiksová recenze: Liga výjimečných I & II

Příběhy o hrdinech pracujících v týmu nejsou v super hrdinském žánru žádnou novinkou. Když ale  na konci 18. století dá jedna neobyčejná dáma dohromady čtyři neobyčejné džentlmeny, zavání to něčím neobvyklým. Ligou výjimečných infiltruje Alan Moore klasická i téměř braková díla světové literatury komiksovou popkulturou (Bum! Prásk! Aghh!!!).

Pan Hyde: "Pozval jsem toho barevného, ať později přijede na večeři. Jestli chcete, přijďte s ním. A vezměte nějaký jídlo."

Steampunk. To je slovo, které se vžilo pro příběhy z viktoriánské Anglie konce 18. století. V období páry, úžasných technických vynálezů a neuvěřitelných zeměpisných objevů, z nichž se některé později ukázaly být nehoráznými podvrhy, žilo a působilo mnoho neobyčejných dam i džentlmenů.

Mezi nimi i tajemstvími lehce opředená Mina Murrayová, téměř legendární dobrodruh a hrdina šestákových románů Allan Quatermain, hrozivý kapitán Nemo (J. Verne: 20 000 mil pod mořem), nespolehlivý Halley Griffin (H. G. Welles: Neviditelný muž) a duševně nemocný doktor Jekyll, který se ve chvílích slabosti proměňuje v brutálního pana Hydea (R. L. Stevenson: Dr. Jekyll a pan Hyde). 

To jsou hlavní hrdinové dvou mini sérií, které vydávalo americké nakladatelství ABC (American Best Comics), a které před nedávnem vyšly v knižní podobě u nás. V první knize dává slečna Murrayová na popud tajné vládní organizace a jejího šéfa M dohromady speciální tým, který musí záhy odhalit spiknutí a utkat se s ďábelským doktorem Moriartim.

Scénárista Alan Moore si pohrává s prostředím a hrdiny oné úžasné doby konce 18. století. Přemýšlí, jak svět mohl vypadat podle tehdejších představ o budoucnosti a co by se stalo, kdyby fantastické zápletky z románů byly reálnou skutečností. Vlastní příběh s chutí ověnčuje jemnými i zjevnými narážkami na další a další literární postavy i opravdové historické osobnosti.

V první knize se například hovoří o jisté Naně a podobnost s postavou ze stejnojmenného románu E. Zoly určitě není náhodná. Druhá kniha zase nabízí přímé odkazy na Wellesovu slavnou Válku světů nebo Ostrov doktora Moreaua. A je toho více, množství vtipů přímo závisí na vaší literární a historické orientaci.

Nebudete se ovšem nudit ani v případě, že se k Lize výjimečných rozhodnete přistupovat jako k čistě oddechovém dílku. Moore sice na svém popkulturním tažení z literatury čerpá víc než dost, ale sám předkládá poutavý a čtivý příběh. V druhé knize navíc citelně přitvrzuje. To, co bylo dříve jen naznačeno, je nyní zobrazeno naprosto bez skrupulí (včetně sexu a brutálního násilí). Jakoby se Moore k úspěšné Lize výjimečných vrátil pod podmínkou, že se pořádně vyřádí.

Kevin O’Neill se rovněž nenechal zahanbit a vytvořil jemnou, místy hrbolatou až drásavou kresbu. Linka si potrpí na přehršel detailů, čímž se O’Neil jakoby hlásí k Moorově propracovanému scénáři. Celkové vyznění kresby připomíná atmosféru ilustrací, které jsou charakteristické pro levné rodokapsové romány. Právě k jejich odkazu se tvůrci hlásí, a to i prostřednictvím řady drobných "příloh" na konci knihy (nekomiksový Moorův příběh Allan a roztržený závoj, Almanach pro cestovatele, "vystřihovánky" a "omalovánky", či drobná inzerce).

Obě knihy jsou nepochybně vysokým komiksovým nadstandardem, který je ideální pro komiksové fanoušky – začátečníky. Ani fajnšmekry Liga nezklame. Ale jim to jistě nemusím říkat. Líga je líga!

Radim Bartík

Hodnocení: 80% & 100%

Recenze vznikla díky BB Artu.

Liga výjimečných I
BB Art komiks, Crew 2002 (dotisk 2004)
barevný, pevná vazba, 186 str., 490 Kč
scénář: Alan Moore
kresba: Kevin O’Neill
překlad: Viktor Janiš

Liga výjimečných II
BB Art komiks, Crew 2004
barevný, pevná vazba, 186 str., 490 Kč
scénář: Alan Moore
kresba: Kevin O’Neill
překlad: Viktor Janiš

web: www.bbart.cz