RECENZE
Hudební recenze: John Digweed - Fabric 20
Respektované londýnské vydavatelství Fabric Records, které je velmi úzce provázáno se stejnojmenným klubem, nelení ani v roce 2005. A jelikož je klub Fabric (podobně jako již zmiňovaný label) mnohými považován za vůbec nejlepší klub ve Velké Británii, není divu, že důvěru zkompilovat a následně namíchat již 20. vydání této úspěšné série si vysloužil samotný John Digweed.
Respektované londýnské vydavatelství Fabric Records, které je velmi úzce provázáno se stejnojmenným klubem, nelení ani v roce 2005. A jelikož je klub Fabric (podobně jako již zmiňovaný label) mnohými považován za vůbec nejlepší klub ve Velké Británii, není divu, že důvěru zkompilovat a následně namíchat již 20. vydání této úspěšné série si vysloužil samotný John Digweed.
Tento zvukový experimentátor a mistr nálad, jenž je synonymem pro hudební kvalitu, se již nesmazatelně zapsal do dějin historie taneční hudby. V roce 2001 byl prestižním magazínem DJ vyhlášen jako nejlepší DJ světa. Společně se Sashou má pravidelné rezidentní noci v takových klubech jako Renaissance či Twilo. Kromě DJingu se však velmi úspěšně věnuje i producentské a remixerské činnosti. Spolu s Nickem Muirem je šéfem labelu Bedrock Records a mimo jiné pomohl odstartovat kariéry DJů jako Danny Howells, Jimmi Van M či Phil Thomson aka Moonface. Když k tomu přičteme jeho přínos kompilacím Renaissance, Global Underground, Northern Exposure, Communicate, MMII či domovské Bedrock, nezbývá než smeknout (v mém případě imaginární) klobouk a zaposlouchat se do jeho nejnovějšího počinu Fabric 20.
Ten je svojí zvukovou polohou pro Johna Digweeda tak trochu atypický a John dokazuje, že je DJ mnoha tváří. Nebojí se vzdálit z písečku, na kterém si obvykle hrává, a tak místo pro něj příznačného deep, dark, tribal & progressive zvuku nám s elegancí a citem sobě vlastním servíruje spíše deep, funky & tech-house, melodické techno, minimal či electro. Poletování v těchto zvukových sférách však mistrovi sluší a jeho set tak v sobě obsahuje dostatečnou porci přirozenosti a hravosti.
Výlet do nově objeveného světa Johna Digweeda započíná intro v podobě atmosférické "deepiny" Strive To Live v 16b mixu z dílny Petera Mosse. Ta vás dokonale naladí na DJovu vlnu a než se nadějete, maestro polehounku navazuje s tech-house skladbou Adama Johnsona jménem Traber. Ta se kromě funky feelingu může pochlubit i výraznou basovou linkou. Ale ani tu si moc dlouho neužijete a už vás unáší tech-house lahůdka Forgive & Forget z dílny projektu Repair. Ta je okořeněna jemným dívčím vokálem ve spolupráci se sexy saxofonem a na kompilaci Fabric 20 se ocitla v remixu Richarda Davise. Následující dvě skladby True Science DJ Rasoula a Won't Bother Me projektu The Glass spolu sdílí decentní vliv disca spojeného s hypnotickým funky housem. Ty však působí spíše coby příprava půdy pro techno a electro kombinující skladby In The Dark Billyho Dalessandra a Venom pocházející od Bobbyho Peru. Díky přirozené kompatibilitě zvolených skladeb málem ani nepostřehneme, že už se ocitáme v druhé polovině setu. Tam právě úřadují Martin Solveig s tech-electro trackem Rocking Music v Martin Solveig Dub mixu a vzápětí v podobném duchu navazují Slam, jejichž track Lie To Me máme pro změnu možnost slyšet ve Freestyle Man Thirsty Monk Dub mixu. Do ještě intenzivnějšího electro zvuku se pustili Knob Job se skladbou Pair Of Jacks a Infusion, kterým efekty prohnaným hlasem ozdobený track Better World zremixoval Josh Wink. Poté, jako by si chtěl seňor Digweed nechat to nejlepší na konec, přichází trojkombinace skutečných pecek! Skladba Happiness pocházející od projektu Superpitcher byla ozdobena nejenom remixem Michaela Mayera, ale především nádherným breakdownem. Do ní pak elegantně prostupuje malebná deep-tech & tribal kompozice Joela Mulla nazvaná Emico. Ani to nebolelo a na řadu přichází závěrečná a zvukově velmi bohatá bomba v podobě Goldtrix mixu skladby Vertigo dvojice Matrix & Danny J.
John Digweed zase jednou prokázal své nesporné a mnohokrát prověřené kvality a zejména cit zkombinovat zdánlivě nesloučitelné. Dal si moc dobrý pozor, aby jím vybrané skladby z období let 2003 až 2004 byly vhodné nejenom pro klubové radovánky, ale i pro i pro příjemný poslech doma nebo třeba na cestách autem. Výsledkem je pak rozmanitý a atraktivní hudební příběh, kterým vám kompilační série Fabric nabízí velmi zábavnou společnost.
"Nikdy jsem nepochopil DJe, kteří na party odehrají dvě hodiny a tím pro ně celá záležitost končí. Pokud se povede skvělá party a vy si s lidmi můžete dělat co chcete, proč byste nezahráli více než pouhé dvě hodiny? Někdy mě musejí doslova odtrhnout od gramofonů, protože prostě nemůžu přestat hrát! Díky sound systému v klubu Fabric desky doslova ožívají a já tak mohu zahrát skladby, které nemohu hrát nikde jinde na světě, protože by prostě neměly stejný efekt. Tato kompilace je jako pět hodin trvající set v klubu Fabric vtěsnaný do 74 minut a já pevně doufám, že alespoň pár lidí překvapí!" - John Digweed
Hodnocení 90%
Fabric 20 mixed by John Digweed
Fabric Records 2005
http://www.fabriclondon.com/
Josef Sedloň (Rádio 1)
"Trochu nevyvážené, ale ten mix mi nepřijde úplně nudný, jak se o něm traduje v UK. Jsou zde evidentně cítit už i vlivy electra. Celkově na tanec pro mě málo nakoplé, na poslech to má slabší místa. Lepší průměr."