Chris Cox: Nominace na Grammy pro mě byla opravdu něco!

Jsi světoznámým DJem a producentem, který spolupracuje s popovými hvězdami světového formátu, mezi které patří například Madonna, Britney Spears, Christina Aguilera a další, takže se ani nedivím, že musíš být velmi časově vytížený ať už je to prací ve studiu na vlastní produkci nebo vystupováním na parties po celém světě. Zajímalo by mě, jak vypadá tvůj běžný den?

Jak jsi sám řekl, moje práce a vlastně i život má dvě tváře. Tou první je práce ve studiu a tou druhou je vystupování v klubech a na parties, ke kterému neodmyslitelně patří cestování. Abych řekl pravdu, tak ani nevím co to běžný den je (smích). Vždycky se přihodí něco, co ten den vyvede ze stereotypu ať už je to pracovního charakteru nebo ne. Když pracuji ve studiu, můj den vypadá obvykle asi takto: vstávám kolem deváté ráno, do studia se dostanu asi v deset a vrhnu se na vyřizování pracovních mailů a telefonátů. Pak už se můžu naplno věnovat produkci a kolikrát se dostanu domů až v pět ráno.

Den kdy jedu na vystoupení vypadá poněkud odlišně. Budík mi zazvoní kolikrát už ve čtyři hodiny ráno, abych se dostal co nejdřív na letiště, protože ať už jedu hrát kamkoliv, tak musím letět jedním z ranních letů.  Po příletu jedu buď na hotel nebo rovnou na party a po vystoupení zpátky na hotel nebo rovnou co nejrychleji domů.



Když jsme u cestování, nabídky na vystoupení dostáváš téměř z celého světa a tak máš možnost sledovat rozdíly ve vnímání hudby publikem v jednotlivých zemích. Které země tě v tomto směru nejvíce překvapily a jaké odlišnosti a rozdíly mezi party people osobně pociťuješ?

V tomto ohledu mě nejvíce překvapila Brazílie a Mexiko. Vždycky když tam mám vystoupit, hrozně se na to těším, jsou to úžasné země. Zdejší party people milují život, zábavu a jsou nabití energií, což vlastně vyplývá z povahy těchto národů. To se samozřejmě odráží i na atmosféře samotných parties.  Například v Británii je situace podle mého názoru trochu jiná. Lidé se sice jdou bavit a v klubu nebo na větší party může být plný parket, ale už z nich necítíš takovou energii, která je k vytvoření dobré atmosféry určitě důležitá.
Amerika je v tomhle taky odlišná. Záleží na tom, jestli publikum, které je na party, hudbě rozumí a přijdou do klubu kvůli DJovi a zajímá je co hraje a nebo se jdou jednoduše bavit do klubu jen kvůli tomu, že tam jdou jejich kamarádi a známí a hudbu už neřeší...

Které země, kde jsi v minulosti vystupoval, sis nejvíce oblíbil?

Zmínil jsem Brazílii a Mexiko, tam se moc rád vracím.  Mezi další oblíbené země patří Česko, Austrálie, Rusko a některé země ve Spojených státech. Spíše než se zeměmi mám dobré vzpomínky na party spojené spíše s městy. V Americe je to určitě Chicago, kde jsem zažil spoustu vydařených parties, pak Mexico City, Sydney, Paříž a samozřejmě Praha, která je mým nejoblíbenějším evropským městem. Město je nádherné, architektura je famózní a lidé jsou skvělí a přátelští.  Samotné parties jsou výborné a nabité energií. Lidé se tu prostě umějí dobře bavit a to je důležité. 



Pro spoustu Čechů je elektronická scéna ve Spojených státech velkou neznámou. Můžeš nám ji ve stručnosti trochu přiblížit?

Amerika je hrozně velká země, takže každé město je jiné a jeho kultura se samostatně vyvíjí, nemůžeš to brát všeobecně, ale stylově je to převážně house, progressive, minimal a stále více populární electro house a electro. Třeba taneční scéna v San Franciscu je mnohem kvalitnější než v kosmopolitním New Yorku, i když New York mám taky hodně rád, protože ten mi změnil život.

Dneska hraješ v jednom z nejprestižnějších pražských klubů a tak se mi nabízí otázka, jestli radši vystupuješ na větších akcích nebo dáváš přednost klubovému prostředí?

Rozhodně klubovému prostředí. Mám radši spojení a kontakt s publikem. Je to sice skvělý pocit zahrát si na velké akci pro tisíce lidí, ale s publikem už nemůžeš tolik pracovat jako v klubu. Na klubovém prostředí je krásné to, že z lidí cítíš tu energii. Nemám rád kluby, kde je DJ dominantní a jeden takový je třeba v New Yorku, přijde mi to takový neosobní. O to víc mám radši ty, kde je DJský pult v bezprostřední blízkosti a DJ tak má možnost dobře komunikovat s parketem.

Teď bych rád zabrousil do tvého dětství. Vedli tě rodiče v ranném věku k hudbě?

Vedli a jsem jim za to moc vděčný. V deseti jsem začal hrát na saxofon,  pak jsem hrál na bubny a od třinácti na kytaru. Vystudoval jsem hudební univerzitu, takže mám odborné vzdělání.  Ve 14ti letech jsem začal se samotným DJingem, o víkendech jsem chodil do vinyl shopů, kde jsem si kupoval desky, které právě frčely v rádiích. Když jsem dorazil domů, hrál jsem si je pořád dokola a dokola abych si je zapamatoval a pak je hrál na místech, kde bruslili mladý lidi na inlinech. To byl v Americe ohromný fenomén. V té době jsem hrál všechno, co se mi líbilo a ani jsem to moc stylově neškatulkoval. Hrál jsem pop, starý disko, rap,  prostě všechno na co se lidem dobře tancovalo a bruslilo.


 
Jak probíhal tvůj další vývoj ať už v DJingu nebo v produkci vlastní hudby?

Když jsem byl na univerzitě tak jsem si teprve začal osvojovat techniku mixu, scratching a další věci, který jsou důležitý pro to, aby ses stal opravdovým DJem a nebyl jenom tuctovým pouštěčem. Zanedlouho jsem si pořídil gramofony a začal hrát na oslavách, menších parties a svatbách. Když jsem hrál poprvé v klubu, měl jsem z toho skvělý pocit. K vlastní produkci mi hodně pomohla právě univerzita, díky které jsem dostal spoustu důležitých informací a základů k vlastní tvorbě. Přes den jsem studoval a po večerech hrával, takže to bylo dost zajímavé spojení dvou rozdílných světů právě prostřednictvím hudby. Na jednu stranu jsem měl kontakt s lidmi na parties, poznal jsem, jakou hudbu mají rádi a tak, na druhou stranu jsem věděl jak tu hudbu vytvořit takže opravdu ideální spojení.

Remixoval jsi skladby takovým pop stars světového věhlasu, mezi které Christina Aguilera, Janet Jackson, Kelly Clarkson, Britney Spears nebo Rhianna  určitě patří. Máš určené, jaké konkrétní skladby máš remixovat nebo je na tobě, kterou si vybereš?

Je fakt, že mě někdy o remix konkrétní skladby vydavatelství samo požádá, ale v podstatě mám ve volbě volnou ruku. Manažer mi pošle track, který budu remixovat, já si ho poslechnu a začnu na něm pracovat. Samotná tvorba remixu vypadá tak, že si z originálu vytáhnu vokál a hlavní motiv, pak už vše dotvářím sám do finální podoby remixu.

Co bys poradil začínajícím a ambiciózním DJům, kteří by chtěli prorazit a někam to dotáhnout?

Víš, v současnosti se chce spousta DJů dostat co nejrychleji nahoru a chtějí být nejlepší, ale nic pro to pořádně nedělají a myslím si, že produkce je asi ta nejlepší cesta, jak se stát uznávaným DJem. Když DJ vyprodukuje nějakou skladbu nebo track, co ostatní DJové budou hrát, tak to je podle mě ta správná cesta stát se úspěšným. Nezáleží na tom, jestli je ta skladba originál, remix nebo bootleg, důležité je, že jsi za tím podepsaný a je to bezesporu mnohem lepší než posílat demo cdéčka se sety, protože to dělá každý.



S Kelly Osbourne

Setkal ses s nějakým umělcem, jehož skladbu jsi remixoval?

Jo třeba s Madonnou, Whitney Houston, Janet Jackson nebo Christinou Aguilerou. Musím říct,  že tito lidé jsou velmi rozdílní. Pro mě je setkání s těmito umělci důležité, protože když s nimi máš spolupracovat, musíš je aspoň trochu poznat.  Moc mě těší, že když udělám remix na nějakou jejich skladbu a líbí se jim. To je pro mě opravdu pocta.

Za svou kariéru jsi byl nominován na několik ocenění. Které z nich považuješ za nejdůležitější nebo nejcennější?

Pro mě to byla jednoznačně nominace na Grammy. Je pravda, že několik prvenství v IDMA (Mezinárodní ceny taneční hudby) mě také velice potěšilo, ale nominace na Grammy pro mě byla opravdu něco. Samotný večer s vyhlašováním cen je velký zážitek, všude kolem vidíš ty známé osobnosti. Grammy jsem navštívil několikrát, ale když jsem tam byl poprvé, setkal jsem se tam se spoustou významných osobností z vydavatelství a produkce, se kterými jsem později navázal spolupráci. Jednou jsem také hrál na afterparty po Grammy a je to super pocit, když vidíš ty známé lidi, mezi kterými jsou i ty, které jsi remixoval, jak se skvěle baví.

Připravuješ si tracky, které později odehraješ na party nebo vše necháváš čistě na atmosféře party?

Nepatřím mezi DJe, kteří si připravují tracky, které budou později hrát na party.  Mám třeba pár skladeb, které si chci určitě na party zahrát, ale rád improvizuji a nikdy nevím, jakým směrem se party ubírá takže vše nechávám na dané situaci. Někdy hraji i šest hodin v kuse, takže střídám a prokládám styly, protože hrát šest hodin v kuse jeden ten samý styl, je pro mě docela nudné. Mám hrozně rád vokály, takže skladby s vokály v mých setech nikdy nesmí chybět, protože velmi přidávají na atmosféře dané party. Také ve svých setech rád dávám prostor komerčnějším skladbám, které lidi znají, to také hodně podpoří atmosféru akce.



Jak se díváš na afterparty, chodíš na ně? Byl jsi někdy u nás na nějaké? Jakou hudbu máš na afterparty nejraději?

Díky mému vytížení, kdy se musím poměrně rychle po mém vystoupení dostat do letadla, ani nemám možnosti a čas se na afterparty podívat, ale podle mě jsou skvělý. Když jsem byl naposledy v Praze, navštívil jsem Le Clan a ten je pro mě pražským after klubem číslo jedna. Skvělé prostředí klubu, jeho atmosféra a sympatičtí a příjemní lidé. Někdy se mi líbí, když afterparty nekončí a přehoupne se opět v party a naopak, ale to je trochu bláznivý...(smích). Pro mě je afterparty spíš takovým setkáním lidí, kteří byli před tím na samotný party, kde jsem byl také. Co se týče hudby, tak to záleží na tom, jaká party byla, jak se cítím nebo kolik je zrovna hodin. Hrozně rád mám minimal, poprvé když jsem ho objevil, to bylo na World Music Conference, kde hráli Mandy a Booka Schade, Luciano, Loco Dice a Ritchie Hawtin. Bylo to úžasný a hrozně jsem si to užil. Ale po pravdě mi moc nepřijde, že by se tento styl nějak moc vyvíjel.  Na druhou stranu, když je afterparty ještě v noci, mám radši groovy a energickou hudbu. Prostě house music ve všech jejich podobách. Mám hrozně rád vokály a tracky, kde se objevuje piáno. Důležitá je pro mě dobrá nálada takže se nevyhýbám ani afteru  v nějakém příjemném baru.

Máš v tvém nabitém programu vůbec čas na dovolenou nebo odpočinek?

Pokaždé, když dorazím z nějakého vystoupení, snažím se relaxovat. Ať už je to u televize nebo si rád poslechnu pohodovou muziku jakou je třeba jazz, kterou se odreaguji. Dnes hraji tady v Mecce a rozhodl jsem se, že si tu udělám takovou menší dovolenou, protože až za týden hraji v Paříži a druhý den v Bruselu, takže si dám odpočinkový týden tady v Praze. 

Dnes večer vystoupíš po boku legendární vokalistky Hannah Jones. Kdy vaše spolupráce začala a jak bude probíhat vaše společné vystoupení?

Možná se budeš divit, ale s Hannah jsme se potkali před několika hodinami (smích). Je skvělá, tak si myslím, že se naše společná premiéra na LookBetterNaked vyvede na jedničku.

Jsme u konce našeho rozhovoru. Jaké máš plány a sny do budoucna?

To je jednoduché. Dělat práci jakou dělám teď, která mě nesmírně naplňuje a baví. Dělat vlastní hudbu, vystupovat na akcích a samozřejmě mít někdy trochu více času sám na sebe a užívat si života.