DJ A.Paul před Technomasters: "Současnost dělá z umělců popové hvězdy"

Ahoj Paulo:) Začneme tradiční otázkou - co je u tebe momentálně nového a jak jsi prožíval právě končící léto?

Ahoj, tento rok je pro mě zatím trochu šílený. Byl jsem nemocný a nemohl jsem pár měsíců hrát. Teď už jsem ale v pohodě a připravuji se na svá vystoupení a chystám nové tracky. Bude to celkem náročný konec roku.

Vím, že jsi z Portugalska, stejně jako The Advent a Industrialyzer, se kterými spolupracuješ. Jak vnímáš to, že nepůsobí v domácím Portugalsku, ale naopak v Anglii a Holandsku? Má to souvislost s taneční scénou ve tvé zemi?

Ne, Cisco (The Advent) sice žil dlouhou dobu v Londýně, ale posledních osm let je zase zpátky v Portugalsku a Ricardo (Industralyzer) stále bydlí v Holandsku, ale pořád nás navštěvuje. Hodně spolu spolupracujeme na dálku a to hlavně díky tomu, že všichni používáme Ableton Live, takže je pro nás jednodušší vyměňovat si a pracovat s novými samply. Pokud jde o techno scénu v Portugalsku, je to tu teď celkově klidnější co do počtu parties, ačkoliv je pravda, že tu stále funguje pár dobrých akcí. Měli jsme tu skvělou taneční scénu v 90. letech, ale nějak se to z mnoha důvodu začalo kazit. Jeden z hlavních byl především rozpad jednotny, jak mezi umělci, tak mezi promotéry. Poslední dobou ale naštěstí sleduji, že se hodně lidí začíná zajímat o produkci a opět spolu spolupracují. V tomto ohledu se nám vede celkem dobře.

Všiml jsem si, že jako DJ a producent vystupuješ pod třemi pseudonymy. Proč to tak je?

Používal jsem víc než tři přezdívky, ale lidé si mě možná nejlépe pamatují pod jmény A.Paul a Loudon Kleer. V posledních několika letech jsem ale začal produkovat víc, takže jsem se rozhodl, že bude lepší používat více pseudonymů, které se budou přímo vázat k mému konkrétnímu hudebnímu vyjádření. Stává se to mnoha hudebníkům, i z jiných hudebních branží, že se prostě potřebují jinak hudebně vyžít. Nedokážu říct, proč to tak je, ale svým způsobem je to pro mě prospěšné. Pod přezdívkou A.Paul produkuji tvrději a veseleji, naopak Loudon Kleer reprezentuje moji divočejší stránku, kde hodně experimentuji. Pod dalšími pseudonymy pak především testuji své nové nápady
  
Tvá produkce, která je úctyhodná, čítá několik desítek tracků a alb a nahravá k domněnce, že jsi ve studiu skoro pořád…

Je čím dál těžší věnovat se svým zájmům, ale od té doby, co se moje práce stala mým koníčkem, nemůžu si stěžovat, cítím výjimečnost v tom, co mám rád. Baví mě underground filmy, knihy, převážně filosofické a hodně času trávím na internetu. Také cestování je úžasné, poznáváš nové lidi a jejich způsob žití.

Jelikož chrlíš opravdu track za trackem, hodně lidí z mého okolí, a nejen je, by zajímalo, jaké je tvé vybavení studia? Používáš raději softwarové vybavení, nebo dáváš přednost hardware, protože kvalita tvých tracků a úspěšnost mezi DJi je nesporná!

Od roku 1988, kdy jsem začal produkovat, jsem vystřídal plno mašinek. Začínal jsem skládat na Commodore Amiga, potom v 90. letech jsem začal přecházet na hardware vybavení (TR-909, Roland JW-50, Boss DR-660, Novation Supernova, těžko vyjmenovat jen pár…), no a k tomu velmi stará verze Cakewalk. Potom jsem objevil Fruity Loops, u kterého jsem strávil spoustu času a zažil plno zábavy. Dnes používám především Ableton Live, s mnoha přídavnými zvukovými bankami a virtuálními nástroji. V dnešní době už není těžké dosáhnout kvalitního soundu jenom za použití počítače (PC nebo MAC, to je jedno, osobně používám oboje), dobré zvukové karty a za dobrých zvukových podmínek ve studiu, kde člověk může hrát hodně hlasitě a může nabít dojmu, že je uprostřed davu na party. Podle mě je fakt, že děláš hudbu právě pro lidi na parketu, dost důležitý…

Všiml jsem si, že daváš na svém labelu velký prostor novým a neznámým producentům. Mohl by si nám říct,  jestli má techno v tomto směru podle tebe slibnou budoucnost a popřípadě vyzdvihnout nějakého producenta, který tě v poslední době zaujal?

Když se nad tím zamyslíš, každý slavný producent byl dříve jen někdo, kdo se snažil svou práci někomu předvést a dostat někde šanci. To je přesně to, co snažím dělat, když slyším někoho, kdo mě opravdu zaujme – chci mu dát šanci, aby byl slyšet! Někteří z nich se do toho mohou tak položit a věnovat se tomu do takové míry, že se jejich práce stane uznávanou.

K tvému labelu Naked Lunch - pokus se ho přiblížit českým fanouškům, jaký má záběr co se týče žánru a jaké s ním máš plány do budoucna?

Naked Lunch je o techno hudbě – ve všech jejích podobách. Můžu vydat cokoliv od minimalu po hardtechno, ale nemám rád tohle škatulkování. Je to prostě techno – "naked" techno. Vydávám tracky jak na vinylu, tak v digitální podobě a právě mp3ky tvoří 2/3 měsíční produkce na Naked Lunch. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale je to prostě rychlejší. Dělám to takhle už dva roky a snažím se dávat šanci jak známým, tak méně známým producentům. Na vinyly však také nezapomínám a snažím se jejich dostupnost zlepšit díky své vlastní distribuci, kterou jsem nedávno rozjel.

Dočetl jsem se o tobě, že ve svých začátcích tě hodně ovlivnila tvá starší sestra, popsal bys nám tedy své začátky a cestu ke špičce producentů v Evropě?

Ano, moje sestra mě přivedla k taneční hudbě – disco soundu, když mi bylo šest let (rok 1977). Mnoho mých vrstevníků v té době poslouchalo pop nebo rock, takže si asi dokážeš představit, jak zásadní pro mě bylo to, že jsem začal poslouchat něco jiného. Jak jsem dospíval a začal se více zajímat o moderní technologie, DJing a noční život, přišlo to tak nějak přirozeně, až jsem v 16ti letech začal hrávat na mých vlastních parties a v menších barech. Potom přišlo plno příležitostí. Mnoho jsem se toho přiučil snad od všech techno DJs, které si jen dokážeš představit, protože ti všichni v 90. letech hráli v Portugalsku. Během této doby jsem byl zaměřený především na DJing a ačkoliv jsem vydal pár desek, zapálení pro DJing u mě bylo větší a produkce byla až na druhém místě.
 
Posledních pár let se už nemusím zabývat jinými aktivitami a konečně se mi podařilo dostavět své studio a rozhodl jsem se zaměřit na to, co opravdu chci. Prostě cítím, že moje osobnost hodně dospěla a na spoustu záležitostí už se dívám jinak… no a v mé hudbě se to samozřejmě odráží.

Pojďme nyní ke tvému premiérovému vystoupení v ČR, kde hraješ na akci TECHNOMASTERS po boku jmen jako jsou Joey Beltram,Cj Bolland a Marco Nastic. Který z těchto djs tě nejvíce oslovuje, máš mezi nimi nějaké přátele?

Z téhle trojky jsem osobně potkal jen Marca Nastiće – párkrát jsme spolu hráli, je fakt v pohodě – jak člověk, tak DJ. CJ Bolland je veterán, pohybuje se kolem taneční scény už pěkně dlouho a pamatuji si, že jsem hrál spousty jeho desek. A Joey je jeden z mých nejoblíbenějších producentů – je to opravdový génius. Jsem rád, že se s ním konečně potkám a dáme řeč.

V ČR vystupuješ poprvé, máš nějaké informace o naší scéně? Jaký na ní máš pohled?

Slyšel jsem samé dobré věci, vím že tu máte skvělé party a že lidé jsou velmi zapálení do techna. Na TM už se opravdu těším!

Budeš na své vystoupení připravovat něco speciálního, zaměříš se spíše na vlastní produkci, nebo se ve tvém playlistu objeví i tvorba jiných producentů?

Abych byl upřímný, normálně hraji více tracků od cizích autorů, než svoje vlastní. Snažím se do svých setů zapojovat jak svoje nejnovější tracky, tak i starší, ale tolik miluji produkci i ostatních producentů, že ji prostě musím ve svých setech zahrát. Mám široký rozsah, co se týká techna – v mých setech můžete čekat cokoliv, svá vystoupení totiž neplánuji dopředu.

Hodně se diskutuje na téma minimal, co si o něm myslíš ty? Jak ho vnímáš, popřípadě necháváš se jím nějakým způsobem ovlivnit?

Poprvé, kdy jsem slyšel o minimalu, to bylo ve spojitosti s Jeffem Millsem, Robertem Hoodem a dalšími Američany, kteří způsobili hudební revoluci v raných 90. letech.
Potom se do toho vložil Richie Hawtin, Maurizio on Basic Channel, Chain Reaction, Studio One by Wolfgang Voigt a další. Skladby těchto umělců mě opravdu dostávaly a tohle byl vlastně počátek minimal soundu v takové podobě, jaký ho známe dnes.

Hrával jsem tyhle tracky na soukromých after-parties pro kamarády. Domnívám se, že pro širší publikum bylo ještě příliš brzo na takový sound. Snažil jsem se to občas zamíchat do svých setů, ale reakce nebyly moc dobré. Minimal mě ale hodně ovlivňoval a dodnes ovlivňuje a stále ho rád poslouchám, míchám a tančím na něj.

Osobně se mi na minimalu nejvíc líbí ta kvalitativní stránka zvuku – používá se v něm méně smyček a "načančaných samplů" a svým způsobem je to cesta, která prezentuje nové hudební nápady a směry a ve své době to pro mě byl i určitý únik od toho zažitého techna. Co se ale děje teď mi bohužel přijde jako "klonování klonu" – nepřichází nic nového. Podle mě je celý problém současné minimalové scény především v přehnané medializaci – z umělců se snaží dělat něco jako popové hvězdy. Teď ze mě mluví má undergroundová duše, takže nechci soudit… Lidský druh byl ale stvořen pro evoluci a pohyb vpřed, takže je jasné, že nemůžeme pořád stát na jednom místě.

Na závěr standardní otázka, co by si vzkázal českým fanouškům, kteří si tě doslova vyžádali a těší se na tebe?

Velký dík a pozdrav všem, co mi píšou z ČR – udělám maximum pro to, abych dál produkoval chytlavé techno pro váš poslech a tanec! Peace.