ROZHOVOR
Breeth vs. Mr. Moussa Clarke: "Underground se používá jako druh útoku"
Dj Breeth je na slovenské scéně známým pojmem. Kromě DJingu, produkce a promotérských aktivit je i moderátorem Radia FM, přesněji pořadu 4elements, kam si zve hosty z oblasti taneční scény. V některých případech stálo za to v rozhovoru pokračovat i po skončení vysílání a vy si tak můžete přečíst první z takto vzniklých diskusí…
Týpek, který si užíval párty spolu s Bonem z U2. Týpek, který prodal několik desítek tisíc singlů na jednom z největších světových labelů. Dj a producent, který díky vysamplovanému hlasu Ewana McGregora z kultovního filmu Trainspotting přivedl na svět neméně úspěšný titul. O minulosti, o sobě, o hudbě... Mr. Moussa Clarke.
Pojďme tedy od začátku. Jak to vše začalo? Moussa a hudba?
Tedy... Musím říct, že jsem s hudbou rostl od malička. Má matka byla operní zpěvačkou a já jako dítě klasickou hudbou doslova odkojený. Později mě chytlo reggae jako Peter Tosh, a skupiny let osemdesátých jako The Police a podobně. Jak jsem rostl, začal jsem se učit hrát na kytaru a klávesy, což mi příliš nešlo a taktéž jsem chvíli fungoval jako zpěvák ve školní skupině.
Mr. Moussa Clarke
Byla práce tvojí matky důvodem, proč jsi vyrostl v tolika rozličných státech Evropy?
Ano možná, ale pro mojí kariéru jako takovou to asi nebylo tak významné, osobně však určitě. Mám asi proto tak velmi rád cestovaní a zážitky z nových míst. Jsem však opravdu promíchaná osobnost. Můj otec je ze Senegalu, máma je Angličanka a já jsem se narodil ve Švýcarsku.
Jaký je tvůj postoj ke klasické hudbě teď?
No, domnívám se, že jsem stále fanouškem emotivní melodické hudby. Z druhé strany mám však rád všechny pokroucené nechutnosti až po melancholické momenty.
Byl nějaký konkrétní moment, který způsobil tvůj přechod od reggae k taneční hudbě?
Musím říct, že nic takového neexistuje, mám stále rád reggae, pop a všechno možné... Nikdy jsem však reggae neprodukoval. Abych ti ale odpověděl, jak jsem se dostal k taneční hudbě. Objevil jsem sílu groovu a acid housu, když mi bylo asi 16 let.
Éra aktivního působení v taneční hudbě tedy pro tebe začala djingem nebo produkcí?
Začal jsem ve skupině, takže nepřímo vlastně asi produkcí. S djingem jsem začal, když mi bylo asi 18. Hrával jsem tenkrát v klubech ještě předtím, než jsem vůbec dokázal mixovat, takže jsem se tomuto jobu učil vlastně za jízdy! V těch dobách samozřejmě vše na vinylech, avšak časy se změnily, že?!
Takže patříš mezi generaci, která okusila počátek toho všeho a určitou „zlatou éru“ kdy se tato hudba vlastně rodila? V čem to bylo tenkrát jiné, než je to dnes?
Myslím, že to bylo tenkrát odlišné akorát v tom, že bylo všechno nové. Osobně to nevnímám jako až tak velmi odlišné, už vůbec ne jako nějakou zlatou éru!! Myslím, že clubbing stále existuje, tenkrát, jako teď, a ven chodí mladí lidé, kteří se setkávají se stejnými zkušenostmi a emocemi.
Breeth
V součastnosti možná ne každý ví, že před 10 lety byl velkým hitem Choose Life se samplem Evana McGregora z kultovního filmu Trainspotting za nímž se schovával Moussa Clarke. Měl jsi nějaký důvod, proč jsi tenkrát produkoval pod pseudonymem P.F. Project?
Používal jsem po celou dobu různé pseudonymy. Z nějakého důvodu to tenkrát byla móda. Toto opět od té doby prošlo velkou změnou. Djing a produkce jsou mnohem více provázané, než kdykoliv předtím. Před pár roky jsem se rozhodl, že skončím se všemi pseudonymy, a budu působit jen pod vlastním jménem. Jako dj jsem používal Dj Mosse a produkoval pod P.F. Project, Stuntmen, atd. Teď jsem tedy jednoduše Moussa Clarke , je to mnohem méně matoucí.
Pamatuju si, že Choose Life měl v té době obrovský úspěch, co to pro tebe znamenalo?
Samozřejmě hodně, byl jsem neuvěřitelně šťastný. Byl to opravdu velký úspěch. Jamie a já jsme se dokonce objevili v Top of the Pops, což byl v té době populární hudební TV program. Podepsal nám to mega label Positiva, taneční pobočka EMI. My ve skutečnosti do té doby udělali jen nějaké white labely, které potom hráli velcí djs. Až později nám dal Channel 4 a Ewan McGregor povolení použít tento sampl z filmu Trainspotting, takže to už bylo možné, jak jsem již řekl, vydat na labelu Positive. Potom jsme ještě spolu udělali jako Tzant track Sound of Wickedness, který se stal velkým hitem v UK, a o pár let později také track Musique vs. U2 – New Years Dub. Tvořím hudbu téměř neustále a tak nemám nikdy žádný konkrétní záměr, takže některé tracky se přirozeně stanou hity víc, jiné míň. .
Vždy jsem se chtěl zeptat zkušeného producenta na jednu věc, člověk často čte od top djs a producentů odpověď, že inspiraci čerpají z okolí a podobně. Mě však zajímá, jak to funguje v reálu. Kdysi si skladatelé klasické hudby zapisovali noty na speciální rukáv. Jak to vše probíhá dnes? Jak přeneseš svoje myšlenky, pocity nápady z daného momentu do počítače tak, abys nic nezapomněl?
Zajímavá otázka, ale realita je mnohem jednodušší, když proces vytváření tracku je dnes o hraní si s klávesami a softwarem. Inspirace však přichází odkudkoliv, to je fakt. Track „Regret“ jsem vytvořil po obrovské šílené party uprostřed Ruska, takže si myslím, že inspirace přišla odtud. Melodii jsem však složil, když jsem seděl za piánem v hale. Znám také lidi, kteří jsou automaticky produktivní, jakmile přijdou do studia. Pokud v něm pracují dostatečně pravidelně. Což mi připadá jako taková navyklá inspirace, která ale neuvěřitelně dobře funguje.
Jsem rád, žes zmínil Rusko. Myslím, že máš k Rusku všeobecně velmi kladný vztah, je to tak?
Ano, Rusko pro mne bylo v uplynulých letech opravdu oblíbenou destinací. Mám velmi rád místni lidi, a jejich „vím a dokáži“ přístup. Začal jsem do Ruska jezdit tak před osmi lety. Za tu dobu se tam mnohé změnilo, a stále se velmi intenzivně mění. A já momentálně dělím svůj čas mězi Londýn a Moskvu.
Možná bys nám tedy mohl přiblížit místní klubovou scénu...
Toho je ale hodně na vyprávění. Hrál jsem tam už na všech typech parties, malých klubovkách, i na mega eventech. Minulý týden jsem hrál v Cheliabinsku na místním finále Miss Ruska, takže to třeba pro mne byla hodně zvláštní zkušenost. Dělal jsem také mixovanou kompilaci pro festival Fort Dance.
V dnešní době internetu je možné vést label téměř z kteréhokoliv koutu planety. Je to to, co plánuješ se svým Oven Ready?
Ano, právě včera jsem na to myslel. Armada z Holandska mě požádala o chill out mix pro track „She wants him“, který jsem pro ně dělal. No a downtempový producent z Maďarska mi poslal request na myspace. Poslechl jsem si jeho tvorbu, poslal jsem mu zprávu, a o dva dny později jsem měl demo jeho remixu. Toto vše v době, kdy jsem seděl v letadle na trase Londýn-Moskva-Cheliabinsk. Takže internet přepsal totálně všechna pravidla. Co se týkámého labelu Oven Ready, tak jsem ho na pár let stopl, abych se mohl plně koncentrovat na produkci a djing, ale plánujeme opětovné spuštění.
Jakou hudbu na něm plánuješ vydávat?
Plán byl vždy jeden a ten samý, tenkrát, i dnes. Vydávat hudbu, kterou mám rád, ať už bude komerčnější nebo undergroundová.
Nedá mi to, se tě jako majitele labelu nezeptat... Lidi často řeší styly a slova underground/komerce a často posuzují tracky, djs, party. Často se objevuje názor, že jen undergroundové je správné. Jaký je na to tvůj názor?
Abych byl upřímný, vůbec mě to nezajímá. Je to absolutně subjektivní a tohoto pohledu úplně nepodstatné a beze smyslu. To, co pro někoho znamená underground je pro druhého komerční. A samozřejmě slovo komerční se začne používat jako určitý druh útoku, jako kdyby bylo něco špatného na tom, že se nějaká věc líbila více lidem. Jako jednotlivci se ti taky určitě něco líbí a něco ne, je to jednoduché. A když se ti nějaký track, nebo hudba jako taková líbí, hýbe tvými emocemi, koho zajímá, jestli je to underground, komerce, nebo na jaký label to chceš dát. To vážně není podstatné.
Začátkem roku jsi mi říkal, že bys rád vyzkoušel práci s hudbou, která je mimo taneční teritorium. Dokončil jsi tenkrát remix pro Rosinante. Máš něco podobného v plánu teď?
Ano, byl jsem tenkrát opravdu nadšený z toho, jak to s Rosinante dopadlo. Je to určitě cesta, ve které bych rád pokračoval a objevoval ji. Musím však nejprve dokončit několik singlů a potom bych se rád soustředil na něco podobného. Doufám, že se to v průběhu tohoto roku podaří.
Na čem konkrétně pracuješ?
Dělám teď dva singly pro Dumb Recordings s pracovním názvem „Ural Skies“ a „She wants Him“ by měl zanedlouho vyjít na Armadě se skvělým remixem od Blakea Jarrella. Pracujeme také na několika dalších singlech, avšak ty jsou ještě v počátečním stadiu.
Jaké máš tedy plány na rok 2009?
Chci naplno nastartovat Oven Ready a už jsme začali s promo kampaní na první singl Discolupe – Feels Good. Remixovali ho Phunk Investigation, Marcela a Radio Jack. Takže naplno rozběhnout label, a samozřejmě co nejvíc produkovat a hrát.
Mluvil jsi v souvislosti s hudbou o myspace. Jak je možné ti něco poslat, tak, aby se to k tobě určitě dostalo?
Nejlepší možnost je asi přes mou stránku www.moussaclarke.com jednoduše poslat link, to by mělo být nejlepší.Chodí mi však obrovské množství věcí, a tak nemám čas odpovídat každému jednotlivě.
Info:
www.moussaclarke.com
www.ovenready.net
www.myspace.com/moussaclarke
www.youtube.com/user/moussaclarke
www.myspace.com/djbreeth