Ramadanman: "Nabídky na spolupráci nejsou příliš daleko od té Madonny..."

Do Prahy se chystáš úplně poprvé a to nejen jako DJ, ale i jako návštěvník... Co ses o naší zemi zatím doslechl a na co se tu těšíš? 

Těším se moc! Jasně, že jsem slyšel o tom, že je Praha krásným historickým městem a Roxy je legendárním klubem i u nás, takže jsem vážně nadšený z toho, že budu u vás hrát... Bohužel v tom nabitém rozvrhu nebudu mít téměř žádný čas, abych si to vaše město prohlédl. Přesto doufám, že se k vám ještě někdy vrátím a víc si ten pobyt užiju... 

Nějaký čas jsi strávil také ve Francii. Jak hodnotíš tamní klubovou scénu? Zdá se, že tam tolik nenásledují současný UK sound, jako je to patrné jinde ve světě...

Tak s tímhle tvrzením v zásadě souhasím. Přesto je pořád ve Francii slyšet hodně zajímavá elektronická produkce. Například od lidí, jako jsou Onra, Débruit a další. Mám pocit, že je to dané i tím, že Francouzi nemluví tak dobře anglicky, jako třeba lidé v Belgii nebo v Německu...

Je o tobě známo, že jsi s DJingem začínal jako malé pískle už někdy ve 14ti letech a na většině undergroundových grime/garage/dubstep akcích tehdejší londýnské scény jsi byl nejmladším (možná vlastně i ilegálním) návštěvníkem. Jak na tuhle dobu vzpomínáš? Měli rodiče pro tvůj zájem pochopení vzhledem k tomu absolutnímu pohlcení hudbou, nebo jsi pro ně byl prostě jen potížista?

Haha, já jsem do klubů začal chodit spíš až tak nějak v sedmnácti a nikdy ne v týdnu, vždycky jenom o víkendech. Mám takové tušení, že jsem byl spíš ten slušňák, než looser. I když pravda... Ty hlasité basy z mých repráků musely rodiče asi trochu obtěžovat. :) Přesto mě kupodivu v té hudební tvorbě podporovali, za což jim patří velký dík!

Jaké byly tvé pocity, když jsi se dozvěděl, že jsi získal tituly "Nejlepším producent" a "Producent roku v kategorii 120-140 BPM" ve výroční anketě serveru www.dubstepforum.com za rok 2010?

Psal jsem potom na facebook, že je to pro mě čest, získat takováto ocenění a že jsem vděčný všem, kteří pro mě hlasovali. Každopádně se samotným konceptem takových cen se úplně neztotožňuji, jelikož nepovažuji hudbu za něco, v čem by se mělo soutěžit. Podle mě je trochu zcestné označit někoho plošně za toho "nejlepšího producenta", když je tu všude kolem nás tolik talentovaných tvůrců...

Jaké mašinky v současnosti k té tvé muzice používáš? Jinak to podle fotek vypadá, že pořád ještě hraješ z vinylů, je to tak? 

Vinylů vlastním spoustu, ale v klubech z nich moc často nehraju, přiznávám... Místo toho používám Serato a vinyly jen dva. :) Používání Serata mi totiž umožňuje s sebou vozit mnohem více muziky na čím dál častějších cestách za hraním. Brát s sebou všude tolik vinylů, by vlastně ani nebylo možné. Třeba teď o víkendu hraju na Bloc Festivalu, pak v Praze a hned potom ve Fabricu na afterparty od 10:00 ráno. Na každé z těchto akcí budu hrát úplně jiný set a Serato mi tohle umožní. Nemluvě o tom, že ušetřím peníze za zavazadla při cestování letadlem. Také kluby už se o technický stav svých gramofonů příliš nestarají, takže občas je to spíše na obtíž, hrát někde z vinylů kvůli špatným jehlám, nebo vazbícím gramcům...

Teď trochu klišé otázka... Jaký je tvůj názor na současný stav dubstepu, který se stal víceméně mainstreamovým žánrem? The Sun už dávno provařil, že i princ Harry obdivuje Magnetic Mana a dubstepovou linku má ve svém posledním tracku i Britney Spears. Co bys dělal, když by ti zazvonil telefon a ozvalo se: "Hello Ramadanman, this is Madonna. Are you there? Call me in Miami!" A pak by ses dozvěděl, že si tě vybrala jako producenta pro novou desku, he?! :)

V podstatě mi tohle všechno vůbec nevadí, pokud ti producenti/umělci, nejsou tím prostředím showbyznysu ošizení. Dřív mi to vadilo mnohem víc, že se dubstep jako žánr stal komerčnější záležitostí, ale dá se říct, že už mě to nijak neobtěžuje. Mám nějaké zajímavé nabídky na spolupráci a ta jména nejsou až tak vzdálená té Madonně. Rád si však nechávám otevřené dveře a mysl. Pokud se autor nepodřídí nějakým nesmyslným kompromisům, nevidím v těhle záležitostech vůbec žádný problém...

Často používáš různá jména... V čem se tedy liší zvuk Ramadanmana, Pearson Sound, Maurice Donovana nebo Shetlanda? I když pravda, Shetland byla jen tvoje jednorázovka s Brendonem Moellerem...

Zvukově není žádný velký rozdíl mezi Ramadanmanem a Pearson Sound, zatímco v produkci Maurice Donovana bude i v budoucnu hrát prim spíše chicago house. Přesně, Shetland byla jen jednorázová spolupráce s Brendonem. Mě prostě to používání více převleků docela baví, působí to tak trochu tajemným dojmem... 

Mohl bys nám vysvětlit rozdíl mezi remixem a refixem, tedy termínem, který právě ty tak často používáš?!

Refix je pouze pojem, který já sám preferuji používat pro remix, protože to lépe zní. :) Někdy už dopředu vím, jak přesně chci daný track zremixovat, jindy naopak zvuk vyplyne samovolně a postupně při procesu tvorby, která vlastně žije svým vlastním životem pod mýma rukama...

Kolik tracků většinou míváš v dropboxu na svém Soundcloudu, když se zaloguješ?

Soundcloud tolik nepoužívám, ale dostávám hodně zajímavá proma do mailu. A vždycky jsem za ně moc vděčný!

Do své tvorby si nahráváš hodně vlastních zvuků. Jaký zvuk, který jsi kdy nahrál a následně použil, by se dal považovat za nejbizarnější? :)

Haha, dobrá otázka! V tracku Void 23 je použitý zvuk, který jsem nahrál, když jsme se s Appleblimem procházeli v lijáku s deštníky nad hlavou a jen tak si povídali o všem možném. Jinak si také hodně nahrávám zvuky vlaků včetně nejrůznějších stanic a zastávek, ruch na letišti, v hotelu... Jsou to také fajn vzpomínky na místa, která jsem navštívil.

Máš nějaký vzkaz pro Prahu, kam v sobotu míříš?

Těším se na návštěvu!

...a my už se moc těšíme na Tebe...

foto: archiv