ROZHOVOR
DJ Goldstar: "Tam, kde je zábava, nesmí chybět muzika!"
Zkušený DJ ze starý školy, neúnavný promotér a vášnivý sběratel desek. To je v kostce DJ Goldstar... Můj dlouholetý kamarád, kterého jsem poznal před mnoha lety coby produkčního dnes už neexistujícího pražského klubu Guru. Tehdy jsme s Norbertem sdíleli stejný hudební vkus. Oběma nám totiž v žilách kolovala ještě ryzí techno krev. Od té doby už ale uplynulo hodně roků a Norbertova neuvěřitelná sbírka desek se mezitím rozrostla o další hudební žánry a množství vylisovaných koláčů PVC exkluzivní hodnoty. Momentálně se beznadějně zamiloval do funku a jako jeden z mála u nás tuhle hudbu tlačí mezi lidi. Za hraním často cestuje i za hranice republiky, takže právě o tomhle, ale i o dalších zajímavostech ze života Goldstarova v našem příjemném rozhovoru a za poslechu setu, který pro letošní ročník festivalu CzechPoint speciálně namixoval...
Exkluzivní promo set:
Goldstar - CzechPoint AOF 2011 Exclusive Funk Mix
Norberte, společných hraní za sebou máme už nespočet, u interview se ale setkáváme poprvé. Proto, ale vlastně nejen z tohoto důvodu, jsem se na naše povídání moc těšil... Vždycky si mě svým způsobem fascinoval, v tom dobrém slova smyslu samozřejmě. :) Považuju tě za neuvěřitelně akčního člověka s naprostým zápalem pro věc, člověka, kterého i po těch letech na scéně snad žádný nezdar od další práce neodradí. Vždycky mě zajímalo, kde v sobě neustále bereš tu energii a věřím, že jen z tvého oblíbeného kafe to určitě není. Co ti jako letitému DJi, promotérovi a produkčnímu klubů dodává sílu?
Díky za tahle slova obdivu, Honzo! Ty mě taky fascinuješ, už jen tím, že sis našel čas, abychom se sešli. :) Tu sílu mi dodává nejen kafe, ale i zájem lidí o muziku. Tam, kde je zábava, nesmí chybět muzika! I když poslední dobou pozoruji, že ta muzika není zas až tak kvalitní, jak by se dalo očekávat a přesto ji masy lidí podporují. Doufám, že je to jen nějaký úlet a změní se to k lepšímu. Proto taky dělám své akce, na nichž se snažím kvalitní hudbu propagovat a nabízím tak lidem zcela odlišnou alternativu na klubové scéně. Tohle mi dodává sílu...
Jsi pamětníkem let dávno minulých... Jak dlouho už se vlastně DJingu a pořádání mejdanů věnuješ a jak na své začátky vzpomínáš?
Vzpomínám si na svou první návštěvu klubu Radost FX v roce 1994. Teď, když jsem tam v květnu hrál, musím smutně konstatovat, že se toho hodně změnilo. Ty začátky ale byly skvělý. První techno párty na Cibulce, v Klubu Alfa, Sluníčku, Radosti a také první Czechteky, na které jsem jezdil se svým sound systemem Eta DJs. A samozřejmě moje první návštěvy vinylshopů a objevování elektronické muziky a hodiny prosezené u MTV - Chillout Zone či VIVA - Haus Frau. Na to se prostě nezapomíná... :)
Působíš pod hlavičkou vlastní produkce ETA DJs, jejíž historie byla poněkud divoká. Pověz, jak to tedy celý bylo a jak to je?
Skutečně to bylo hodně divoké... Spřáhl jsem se s klukama z Kralup, kam jsem jezdil jako malý s rodiči na chalupu. V té době jsem už měl přibližně svých prvních 50 desek a kluci měli gramofony a mixák, takže jsem tam v podstatě jezdil trénovat a klábosit o muzice a velkých plánech. Hned první léto jsme vyrazili se soundem na Czechtek (myslím, že to bylo v roce 1997) a dodnes si vzpomínám, jak jsem hrál desku od Cluster Records na "33" a vedle u NSK ji hráli na "45". :) Na tomto prvním našem Czechteku jsme se seznámili se spoustou DJs a sound systemy a kluci si nakoupili ranec tekno desek. Mně osobně se tohle rychlý techno moc nelíbilo a inklinoval jsem spíš k normálnímu techno soundu. Během třech let se kluci úplně přeorientovali a jednou jsme takhle dělali akci a lidi, co tam byli pařit, to moje "pomalé" techno úplně vypískali a já pochopil, že tudy cesta nepovede. Kluci se přejmenovali na Frontall sound system a já zůstal v ETA DJs sám. Pořídil jsem si gramce a společně s lidmi z Prahy jsme dělali různé akce pro známé. Tam jsem poznal dalšího budoucího "eťáka" Marka Twina a cca 3x do roka jsme udělali nějaký ten open air. Já jsem potom odjel zhruba na rok do ciziny a když jsem se vrátil, tak Mark už měl jiné koníčky a já opět zůstal v ETA DJs sám. Myslím, že kdybych tenkrát do té ciziny neodjel, tak je ze mě dneska star. :) Vybral jsem si pro odjezd dobu, kdy byl u nás ten největší taneční boom. Kdy Sadler začal hrát na velkých akcích a ne jen ve Sluníčku, kdy v Roxy byl jeden mejdan lepší než druhý, Lighthouse, Cosmic Trip a další... Byly to fakt skvělé časy a rád na ně vzpomínám a občas se k nim díky starým deskám, co stále mám, vracím.
Je asi hloupost se tě ptát na to, jakou značku vysavače u tebe doma najdeme? :)
Samozřejmě, že ETA. :)
Co u tebe doma taky najdeme, to je určitě obrovská kolekce vinylových desek nejrůznějších hudebních žánrů. Vím o tobě, že jsi vášnivý sběratel a když poslouchám tvé sety, srdce mnohdy radostí zaplesá. Kde jsi k tomu všemu přišel a kde to proboha skladuješ? :)
Hele, mám to u sebe v pokoji... Občas mám teda problém s místem, ale chodit se tam ještě dá. :)
Vzpomeneš si na nejstarší kousek, který jsi vlastnil, případně stále vlastníš a v jakém roce byla ta deska vydána?
Měl jsem jednu z roku 1970, českou desku skupiny Flamingo - naprostá rarita, ale měla tak špatný zvuk, že jsem ji dal nakonec do oběhu. Teď si nevzpomenu přesně, ale možná asi ze šedesátých let Beatles či úvodní desku ke stereofonnímu poslechu. :) Ono se toho moc zajímavého v 60. letech nevydávalo, tedy aspoň pro mé uši , takže víceméně mám desky vydávané po roce 1970.
Soudě dle tvé sbírky desek je jasný, že se kloníš spíš ke staré DJ škole, nové technologie nutně ke štěstí nepotřebuješ a stejně jako já si úplně vystačíš s párem gramofonů a s vinylem. Je to tak?
Je to tak, ale když jedu někam do ciziny s tím báglem plným desek, tak na mě koukají jak na blázna a občas je to opravdu hustá posilovna. :)
Občas mě někdo zabookuje a den před akcí se diví, že nehraju z cédéček... To si pak klepu na čelo.
Myslím, že nové technologie jsou dobré především pro ty, co tu muziku skládají. Díky nim si mohou jednotlivé tracky upravovat dle libosti a když to ten člověk fakt umí, ani mi nevadí, že nehraje z desek, protože je slyšet, že to není žádný hňup, který si tahá empétrojky zadara z netu a tak podkopává celou scénu.
V úvodu už jsem naznačil, že jsi odkojený klubovým technem, ale ještě jsme se nedozvěděli, co dalšího od tebe můžeme dnes slýchat?
Ano, klubové techno a moji favoriti Jeff Mills, Joey Beltram, Juan Atkins, Christan Vogel a další. Ještě musím zmínit The Orb, Orbital, Aphex Twina či Acid Jesus - to byly mé začátky a díky nim jsem se začal o tuhle muziku zajímat. Kromě techna jsem hrál ještě house, electro, breakbeat a jungle. Hodně mě v tomhle ovlivnil Yukimura, který mi vozil desky z Anglie a moje produkce v klubu Guru, (cca v roce 2005) kam jsem bookoval DJs hrající i jiné styly než techno. Potom jsem na jedné akci slyšel něco z desky od Freestyle Records... To je label mapující současnou funk, jazz a latino scénu a totálně mi ta muzika učarovala.
Takže to, že jsi propadl funku, přišlo jako blesk z čistýho nebe...
Dalo by se to tak říct, ale možná, že mě ta muzika chytala i předtím. Začal jsem se vyklidňovat a kupoval různá downtempa a hip-hopy, kde prvky funku byly - například Wiceguys, Jazzanova, desky od Kompostu či Ninja Tune. Ale zmíněný label Freestyle, ten byl naprosto úžasný a přelomový. Žádné elektronické prvky, ale čistý groove ze živých nástrojů. Zjistil jsem, že tyhle desky tady v Čechách neseženu, tak jsem je začal objednávat z ciziny. Vzpomínám si, když mi přišel domů první balík s deskama od Freestylu... No, co ti mám povídat. :)
Nemusíš nic říkat. :) Existuje u nás vlastně vůbec nějaká širší základna tohoto stylu a jak se ti spolupracuje s lidmi na funkový scéně? Přiznám se, že moc funkových DJs neznám a i proto jsem rád, že v tobě mám toho správného spojence a můžu naše párty obohacovat i o tento zajímavý hudební proud.
Ona ta širší základna u nás je, hodně se tahle muzika teď hraje v Paláci Akropolis a není to jen o funku, ale i latinu, soulu, jazzu atd. Až potom, co jsem začal tyhle desky hrát, jsem našel spoustu lidí, kteří to hráli i přede mnou. Jsou to Baltazar, Joke, Mikuláš, Maceo nebo Mist, kteří do svých setů házeli tyhle groovy. Já jsem se snažil z funky muziky vytáhnout to nejzajímavější a míchat to s hip-hopem, breakbeatem či bigbeatem. Vzpomínám si, jak za mnou lidi chodili a ptali se, co to hraju za styl, či co to je za skupinu. Je to fajn ukázat lidem jiné hudební obzory a vidět je pařit na muziku, co mě baví. Další základna je ta breakbeatová. Přibližně před čtyřmi lety byl obrovský boom funky breakbeatové muziky. Začali s tím američtí Fort Knox 5 či A Skillz, kteří dělali mash-upy starých funkových a hip-hopových pecek. Možná díky nim se zrodil label Goodgroove či Jalapeno a spousta dalších a moji oblíbenci z Anglie Featurecast a Breakbeat Junkie, kteří dělali přesně ten sound dle mého gusta. V Čechách funky breakz muziku skoro nikdo nehrál a jen zřídkakdy se objevovala v recordbagu breakbeatových DJs, protože většinou tyhle desky měly kolem 100 BPM, což je na breakbeat moc pomalé. S postupem času to ale začalo hrát čím dál víc lidí a dnes si troufám tvrdit, že každý breakbeatový DJ má alespoň na hodinový set téhle skvělé muziky. Jinak s lidmi z téhle scény se mi spolupracuje dobře... Nelezeme si do zelí a vzájemně se respektujeme.
Tak to ti teda nahlas závidím. Já totiž spíš poslední roky na scéně sleduju nedostatek respektu a tolerance, ale debatovat o tom, to by vydalo na jeden tučný samostatný rozhovor. Zůstaňme tedy u funku. Všiml jsem si, že díky tomu teď dost často hraješ i v zahraničí. Je to tím, že tam funk frčí víc než u nás? A můžeš nějak porovnat zahraniční funky scénu s tou naší?
Zahraniční scéna a ta naše se nedají absolutně srovnávat. Například v Anglii je funk jejich populární muzika. Aretha Franklin je u nich něco jako u nás Helenka Vondráčková. Řeknu to asi takhle... Kdyby do Prahy nejezdili turisti, tak půlka těch pochybných klubů, co tu máme, zkrachuje. Čím dál tím víc mám pocit, že se Češi neumí moc bavit a doufám, že se to jednou změní. Že nová generace, co vyroste, nebude poslouchat 80s a 90s, co nám furt média cpou do hlavy, sedět doma u počítačů a říkat, jak hrozně se nudí...
Tvý pocity musím bohužel sdílet. Pojďme ale dál... Letos v lednu jsi pořádal v zajímavých prostorách klubu Kostel ambiciózní party Funk Masters. Přes svůj jedinečný koncept a určitě nijak nepodceněné promo se akce bohužel setkala s doslova mizernou návštěvností. V čem vidíš tento neúspěch? Jistě to pro tebe, stejně tak jako pro mě, tehdy bylo velké zklamání...
Kdybychom to udělali u tebe ve Visitoru, tak to vyjde úplně nastejno... S tím rozdílem, že ve Visitoru by se nedalo dýchat, jak by tam bylo narváno. :) Funk Masters nebyla jen o funku a je vidět, že ani účast čtrnácti DJs ze zahraničí v jednu noc české clubbery nenadchla.
Jaká je tedy budoucnost Funk Masters?
Teď v červenci dělám Funk Masters Tour s Dirty Dubsters a Johnny Plusem z Dublinu a pomalu se připravuji na další akci v příštím roce, která bude čistě jen o funku, soulu a groovu s hosty ze zahraničí.
A co tvé další plány do budoucna? Věřím, že jich máš jistě dost a dost... :)
To rozhodně... Kromě Funk Masters bude v září další Mash Up Funk s hostem z Itálie, v říjnu pravidelná Afromission nebo akce mimo Prahu s německým funky brejkařem Jayl Funkem. Ještě si odskočím hrát do Polska, Švýcarska, Německa a na Slovensko. Rád bych se podíval i do Ruska. Nedávno jsem objevil, že Rusové v 70. letech dělali po čertu zajímavý funk a groove. Akorát se budu muset naučit azbuku, abych si mohl pořídit nějakou desku s touhle muzikou. :)
Díky moc Norberte, přeju ti hodně síly a zdaru při plnění tvých snů a plánů a už teď se těším opět na náš víkend ve Věšíně...
Díky za kafe Honzo a za super pokec. Taky ti dodatečně přeju vše nejlepší k svátku a těším se na CzechPoint!
Já děkuju, i za milý přání k svátku kámo. :)
Ptal se Honza Furčák (DJ Frock) v červnu 2011.
foto: archiv
DJ Goldstar se představí 26. srpna na daším ročníku CzechPoint Open Air Festival v Rekreačním středisku Věšín.