Lumiere: "Asi by mi slušel titul: Pražskej DJ..."

Buddha Bar má od února jednu novinku - čas od času se tenhle krásný prostor s restaurací promění v klasický klub. Na pozvánkách figuruje tvoje jméno jako patrona této akce, takže tím pádem se ptám toho nejpovolanějšího… Jak k té spolupráci došlo a kdo další po Shur-i-kanovi teď do samého centra Prahy zamíří?

Jednoduše jsme se po čtyřech letech vzájemné spolupráce dohodli s vedením, že bych tady jednou měsíčně mohl udělat tenhle mejdan, dostal jsem přiklepnutý budget a volnou ruku při výběru hostů, takže dál nebylo co řešit... Jsem rád, že jsme se na tom shodli a že budu moct lidem na zvuku Funktion One a se světly od Tomáše Nováka představit producenty, kteří mě tolik baví a které ve svých setech hrávám v tak krásném a pro mě domovském prostředí. Navíc už mám podepsaná další tři jména, takže si tu postupně zahrají i DJ Le Roi ze Švýcarska, Lovebirds, Giom a také právě jednáme s Miguelem Migsem...

Slušný zásah! Předpokládám, že tím hlavním důvodem je, aby si do Buddha Baru našli cestu konečně i Pražáci a ne jen cizinci, kteří tuhle zavedenou značku znají z jiných světových destinací…

Dá se to tak říci, protože Buddha Bar má stále statut drahého podniku s přemrštěnými cenami... V této souvislosti můžu zmínit, že právě tyto akce budou cenově velmi přátelské a konkrétně Cuba Libre bude stát 99 Kč, což je mnohem levnější než v jiných pražských klubech, a obdobně to bude i s jinými klasickými koktejly...

Když jsme se domlouvali na tenhle rozhovor, posteskl jsem si, že třeba ve srovnání se Slovenskem tu deep house rozhodně nemá na růžích ustláno, ale ty máš k mému překvapení opačný pohled na věc… Uveď to na pravou míru - budou tedy i párty v Buddha Baru tím pověstným blýskáním na lepší časy?

Já to vážně vidím úplně jinak. Ty zmiňuješ, že je na tom Slovensko lépe, ale pokud se nebudeme bavit o jednom jediném večeru MIE v Nu Spiritu, který je tímhle stylem vyhlášený, co konkrétně v té Bratislavě ještě fakt funguje? Na druhou stranu se na Slovensku už za komunistů dělala a poslouchala mnohem zajímavější a kvalitnější muzika a taky ty různé ankety vyhrávaly nové neokoukané tváře na rozdíl od našich pořád stejných "zasloužených umělců", takže ta základna tam pro skutečné hudební fanoušky byla odjakživa... Ale já opravdu nemám pocit, že bychom tady v Praze s deep housem nějak strádali – vezmi si Občanskou plovárnu, kde "Šwáčko" dělal v létě ty dvě deep house akce a line-up byl jenom deep house, Bukanýr je super, 2. patro dělá neskutečné mejdany, Chapeau je taky fajn, takže já to vážně nevidím tak černě. Každé takové hraní mi úplně nahrazuje sety ve větších klubech pro tisíce lidí... A tyhle ambice, s tím co hraju, vážně nemám - to spíš budu moc rád, když z akce tady udělám ten nejlepší mejdan v Praze.

Jak to máš se hraním v zahraničí? Nedávno jsem totiž četl rozhovor s o něco mladším domácím DJem, který zmiňoval, že si stanovil další metu a to vystoupení venku… Tohle tě taky neláká?

Tak ani tyhle ambice nemám. Pro mě je to docela stresující - hraješ pro úplně neznámé lidi v neznámém městě a v tom lepším případě bez časového posunu. Já to mám úplně jinak - potřebuju mít na parketě někoho konkrétního, koho znám, s kým si můžu dát panáka, hraju pak přímo pro něj, po akci spolu pokecáme... Pokud bych hrál venku, musel bych tam cestovat s někým, ideálně by to chtělo tak dva tři lidi, aby se mnou tenhle výlet sdíleli a čekání na letišti taky není nic pro mě. Z podobného důvodu necestuju moc ani mimo Prahu - jednoduše to pro mě nemá smysl. V tomhle jsem docela skeptický - lidi v Praze mi přeci jen rozumí víc a mám tu taky spoustu kamarádů, s nimiž si ten mejdan užiju. Raději budu tedy doma v Praze odpočívat - asi by mi slušel titul "Pražskej DJ". :) Taky to bude možná o tom, že dneska chtějí být dýdžejové slavní, zatímco já už o to vůbec nestojím - chci si jednoduše jen zahrát to, co mám rád...

Teď k otázce, na kterou už musíš být v poslední době poměrně alergický, protože po úspěchu se singlem "Goodbye Illusions", který přemíchal i slavný Charles Webster, se každý dožaduje tvých nových a nových věcí, ale zkusím to… Co tvá nová produkce? Máš pocit, že existuje ještě reálná šance k přeskočení té pomyslné laťky, kterou sis tenkrát v tom roce 2002 s tímhle singlem sám nastavil?

Nesmíme zapomínat na jeden podstatný fakt a sice, že tenkrát byla trochu jiná situace díky agentuře Beeswax, která měla peníze od tabákové společnosti, tudíž se téhle věci mohlo udělat obrovské promo po celém světě. To už fakt dneska není reálné...

Máš tedy vážně pocit, že úspěch této skladby tkví jen v tom, že ji podpořilo obrovské promo?

Rozhodně. A druhým faktorem je to, že dneska dělá taneční muziku kdekdo a trh je prostě přesycený, takže bych takový úspěch v roce 2013 nezažil ani náhodou. Ale když se vrátím k tvé otázce, tak mám samozřejmě něco rozdělaného, ale není vůbec čas na dokončení a fakt se nejedná o výmluvu...

Dobře, jak tedy vypadá zcela běžný den DJe Lumiera? Ráno vstaneš, tak v deset, nebo raději až v jedenáct…

To je sice pravda, ale jednak to tak mám nastavené asi 17 let, a pak je to vykompenzováno tím, že si každý den chodím lehnout tak ve tři, ve čtyři ráno, protože den před tím jsem hrál. A vyjma úterý, a teď nově nedělí, kdy jsem se dobrovolně po dvou letech vzdal sedmihodinového hraní v restauraci v SaSaZu, protože už jsem neměl žádný čas na kamarády ani sám na sebe, opravdu hraju každý den, takže si asi umíš představit, co to obnáší...

Umím a vážně ti to nezávidím. Je to klasicky o tom, že kromě té naší tolikrát zmiňované lásky k muzice je příjemné, jak stav konta narůstá, nebo aspoň neubývá, ale je to vždycky něco za něco. Tou daní jsou pak rodina a kamarádi, kteří tě vidí tak hodinu za měsíc, když se náhodou zastavíš…

Chce to klasicky kompromis. Nepopírám, že jsem si vždycky přál být DJ na stálý pracovní poměr, hrát si to, co mám rád a ještě za to dostávat peníze a paradoxně teď, když to mám, zjišťuju, jaká další úskalí to přináší. Tím pádem už i některá hraní odmítám, protože je jednoduše nezvládám a jen doporučím někoho za sebe jako náhradu. Vždyť každý den máš pět šest hodin sluchátka na hlavě, přijdeš domů, chceš mít chvilku klid, do toho vymýšlím muziku pro různé módní přehlídky...

…vida, u toho bych se chtěl taky zastavit. Něco podobného mi před časem popisoval Pierre Ravan, který ozvučuje přehlídky třeba pro Dolce & Gabanna, Paco Rabanne nebo Sisley. Jak tohle v reálu probíhá? Sejdeš se s návrhářem, on ti ukáže svou kolekci, řekne, jaké má tahle akce nosné téma a na tobě už pak je, abys vymyslel adekvátní hudební kulisu?

Jasně, Pierre to má celosvětově, já jsem zatím dělal všechny Prague Fashion Weekendy, módní přehlídky pro Oscar De La Rentu, Cavalli a Dior ve spolupráci s Mário Sečkářem, marketingovým ředitelem Czechoslovak Models. Ty šaty často ve skutečnosti ani nevidím - konkrétní návrhář mi třeba ukáže jen obrázky na netu a řekne mi, že to musím udělat hodně romantické, že tam budou tak padesátileté dámy a že si přeje, aby se z toho výsledku roztekly...

Paráda, tak máme konkrétní zadání – romantika, padesátileté dámy, řekni mi takhle z hlavy, co bys jim pustil, aby se skutečně ve finále roztekly blahem? :)

To je hrozně jednoduché – určitě by tam musela zaznít Ornella Vanoni a to se zase vracíme ke kouzlu Buddha Baru, protože mně se díky té selekci tady otevřely nové možnosti... Navíc je vážně prima, že každý den v týdnu hrávám úplně jinou hudbu, takže mi to rozhodně nepřijde jako stereotypní práce. V barech hrávám nu disco, tady samozřejmě "Buddha Bar styl", v klubech deep house a to obnáší, že každý den vstanu a vybírám si novou muziku na ten konkrétní večer, který mě čeká...

Dj Lumiere live in Buddha bar Prague - before midnight by dj Lumiere

Kdepak DJ Lumiere všechnu tuhle muziku loví? Předpokládám, že u TOP 10 z Beatportu se tak maximálně zasměješ...

Je to tak, i když i na Beatport chodím, ale z jiného důvodu – abych se podíval na novinky z toho konkrétního dne. Pídím se tam spíš po neznámých autorech a labelech, do toho mi chodí do mailu různá proma, z nichž si ale vyberu opravdu jen výjimečně, další den poslouchám věci na portálu Traxsource, který mám fakt raději, protože si nemusím klestit cestu zbytečnostmi a tak dvě tři hodiny denně té selekci obětuju. Navíc vybrat dobrou muziku pro Buddha Bar, abych se neopakoval tak, že by mě to při hraní nudilo, to je na tom asi nejtěžší. Naštěstí je iTunes pro tuhle hudbu ideální – najdeš si interpreta, který se třeba objevuje na těch oficiálních Buddha Bar kompilacích, automaticky ti to nabídne podobné autory a už se vezeš a posloucháš a posloucháš a posloucháš... Hodiny a hodiny, abys našel dva dobré tracky. :) Ale ty pak stojí za to! Ono v té world music, speciálně v té indické nebo arabské muzice, jsou tak nádherné věci, že kdybych ti to pustil, tak úplně zjihneš - to je tak nepopsatelný pocit, když to pak hraješ... Nebo třeba taková Brazilka Cesária Évora - to pro mě byla jedna z nejlepších zpěvaček na světě a její hlas, to je neskutečná nádhera ve spojení s tak procítěnými melodiemi... Jsem strašně rád, že jsem se k takovéhle muzice díky Buddha Baru dostal!

Takže další metou bude namíchání oficiální Buddha Bar kompilace…

To bych si samozřejmě přál, to by se mi moc líbilo, ale asi zůstane jen u jednoho hezkého snu... Buddha Barů funguje asi 12, pak je asi 10 nebo 12 těch menších, které se jmenují Little Buddha, ale všemu šéfuje Ravin a neexistuje lepší Buddha Bar DJ, než je Ravin. Mám k němu velký respekt, velkou úctu za to, co dělá a jak naplno se tomu věnuje...

Asi už nemá cenu vracet se k tvému odchodu ze zavedené párty Lollypop v Radosti FX, která letos oslavila 11 let fungování, ale přesto se nemůžu nezeptat… Nechybí ti v tvém výčtu hraní nějaká vyloženě gay friendly night, protože na Lollypopu se vždycky dala atmosféra krájet…

Nechybí, protože jsem rezidentem gay friendly night s názvem Periscope, kterou pořádá Roman Řezníček v Pálffy Paláci. Nekoná se tedy každý měsíc, tak jako Lollypop, ale o to je to lepší a momentálně je to pro mě ta nejlepší párty v Praze, kde zase hraju úplně jinou muziku než jinde...

Za zhruba 14 dnů tě však čeká úplně jiná akce a sice velkolepá oslava svátku sv. Patrika pod hlavičkou whiskey Jameson, na které jsem loni byl, a stálo to vážně za to! Jaký máš vztah k téhle značce – ale pravdu a nic než pravdu! :)

Když pravdu, tak pravdu... Na rovinu přiznávám, že whiskey není zrovna můj oblíbený drink, nedám dopustit na třiadvacetiletou Zacapu, ale když whiskey, tak jedině Jameson a reklamu za tím vážně nehledej, zřejmě se kruh uzavírá. Ty ostatní značky mi přijdou takové moc navoněné, příliš aromatické...

Díky tedy za příjemné povídání a na zdraví!

Ptal se myclick v únoru 2013.

foto: MHD

DJ Lumiere se představí 16. března na oslavě svátku sv. Patrika v rámci Jameson Zone v Dlouhé ulici, konkrétně v klubu Roxy!