Bára Šubrtová: "Na United Islands vozíme spíše objevy a za to lidi u nás prostě nejsou ochotní platit..."

Báro, kdy přesně jsi začala v týmu United Islands pracovat a co přesně jsi měla tehdy na starosti?

Asistentku Davidovi Gaydečkovi jsem začala dělat v roce 2008 a v té době jsem zajišťovala smlouvy se všemi kapelami, připravovala info sheety festivalu, produkci a další věci...

Předpokládám, že to funguje tak, že jeden ročník skončí a okamžitě začnete dělat na dalším. Je to tedy práce na celý rok?

Plus/mínus to tak je. Jeden ročník skončí, měsíc se dělá vyúčtování a nutná administrativa, které se nemůže nikdo vyhnout, v srpnu si trochu oddychneme a v září už jedeme nanovo, připravujeme plány na nový rok a v listopadu začínáme bookovat interprety pro další ročník...


Speciálně u vašeho festivalu se vstupem zdarma si vždycky lámu hlavu, kdo nakonec všechny ty hvězdy a náklady spojené s uspořádáním téhle monstrózní akce zaplatí... Jasně, máte tam tři hlavní sponzory, ale předpokládám, že Hlavní město Praha umožní "pouze" vstupy do lokalit, kam byste se normálně nedostali, Gambrinus Excelent vám dá slevu na prodané zboží, takže ten hlavní díl je na České spořitelně? Dej nám hned na úvod trochu nahlédnout do financování, pokud to není obchodní tajemství...

Je to trochu jinak... My jsme předloni od města dostali grant na pořádání této akce, právě nám tedy běží čtyřletá smlouva, takže město dává o trochu víc než jen ty lokace. Další finanční injekce je právě od pivovaru, který díky tomu může být výhradním prodejcem piva na tomto festivalu, a co se týče České spořitelny, tak tam letos ještě rozhodnuto není. Každý rok se o partnerství jedná znovu, o konkrétní podobě festivalu, plnění partnerů a pokaždé je to výsledek dlouhých jednání Martina a Davida, jakožto majitelů festivalu...

Jaké pak mají sponzoři většinou požadavky na vás, aby se jim vložené prostředky vrátily? Jednáte o velikosti log na propagačních materiálech a nejrůznějších vlajících bannerech na každém kroku?

Myslím, že ta loga nehrají zase až takovou roli, ale spíše si rozumíme s cílovou skupinou, která na náš festival chodí a tato konkrétní cílovka pasuje jim do marketingových plánů pro toto období. Uvedu příklad – pokud se v daný okamžik chtějí věnovat novému brandu pivovaru pro mladé, ale ekonomicky aktivní lidi, tak tam se zrovna krásně potkáváme, protože náš festival navštěvuje hodně rodin s dětmi a ekonomicky aktivních lidí.

A teď mi řekni, jak to probíhá v praxi... Je to model jako na ostatních tuzemských festivalech, tedy jen co člověk překročí vstupní bránu, vrhnou se na něho hostesky s balíkem letáků a začnou přemlouvat a nejlépe hned uzavírat smlouvy na všechny možné produkty?!

Naštěstí ne. Tím, že se známe už tak dlouho, tak si myslím, že se jim podařilo vysvětlit, že tenhle přístup opravdu nechceme a nepřijde nám ani příliš efektivní vůči návštěvníkům. Takže se volí nějaké aktivní formy prezentace typu nejrůznější hry, které lidi rádi vyzkouší, když už na tom festivalu jsou. Přeci jen je kontejner s arkádovými hrami pro 80% diváků zajímavější, než sebehezčí hosteska s letákem. I když je pravdou, že také tyto hostesky na festivalu potkáš, ale právě jen v této zóně, rozhodně ne hned u vstupu. Myslím, že jsme v tomhle hodně pokročili a že už se nejedná o takový ten marketing bez cíle na kohokoliv, kdo projde kolem. Dneska už valná většina společností chápe, že musí nabídnout něco atraktivnějšího, aby zájemce zaujaly, než jen pouhý letáček. A my to na našich partnerech, kteří se u nás ve větší míře prezentují, také vyžadujeme. Měli by tedy přijít s něčím, co bude naše návštěvníky opravdu bavit...

Tím pádem se jednoduše dostáváme k tomu, kdo je vlastně vaše cílovka... Je ten rozptyl hodně široký?

Je, ale máme dvě základní skupiny, které převažují... Tou nejsilnější skupinou jsou lidé v rozmezí 25 - 35 let, což jsou právě ti ekonomicky aktivní lidé, většinou už s malými dětmi, a tou druhou jsou vysokoškoláci v rozpětí 20 – 25 let, kteří tam jdou vyloženě za tou muzikou a užít si mejdan v centru Prahy na ostrovech. Obě tyto cílovky jsou zajímavé pro naše partnery – ta první na festival přijde, koupí si něco dobrého k pití a stráví tam ten čas, ta druhá se tou ekonomicky aktivní každou chvílí stane. My jsme před třemi roky dělali sociologický výzkum a z něho vyplývá, že víc než 90% návštěvníků má vysokoškolské vzdělání, nebo právě vysokou školu studuje.

Co všechno jste z tohoto průzkumu zjistili, o jak velký vzorek se jednalo a jak to vypadalo s ochotou návštěvníků se tomuto "zkoumání" podrobit?

Překvapivě byli všichni oslovení vstřícní, což zřejmě souvisí s tím, že se jedná o festival s volným vstupem. Výzkum prováděla sociologická agentura v průběhu dvou dnů prostřednictvím tazatelů a na celkem obsáhlý dotazník odpovídalo kolem dvou tisícovek lidí. Zjistili jsme, v jakých hodinách festival lidé nejčastěji navštěvují, na kterém ostrově se jim nejvíc líbí, co přesně na místě pijí, který interpret je nejvíce oslovil a další a další podrobnosti...

Jak moc za dobu konání festivalu poskočily honoráře vystupujících a berou vůbec v potaz fakt, že se jedná o festival s volným vstupem, takže by třeba mohli přimhouřit oko?

Poskočily značně, především u těch zahraničních, ale je to případ od případu. Někdo tenhle fakt zohlední, ale nejedná se samozřejmě o ty největší hvězdy, protože ty moc dobře ví, že pokud zakroutíme na jejich požadavky hlavou, obratem si seženou festival jiný... My máme budget daný, takže já pak musím říci, že jsme o ně stáli, ale bohužel nemůžeme akceptovat částku, za kterou vystupují, protože si to zkrátka nemůžeme dovolit. A na nich pak je, zda právě o ten náš festival stojí, nebo sáhnou po jiném. Navíc v době konání United Islands jsou dva velké festivaly v Německu, které si interprety přepinkávají z pátku na sobotu mezi sebou a realita je taková, že interpreti tam dostávají mnohem větší honoráře než u nás, takže s tím se pak opravdu špatně soupeří. Musí být zkrátka a dobře pro danou hvězdu ten český trh právě v tu chvíli zajímavý, aby to klaplo...



Jak vlastně probíhá volba pro datum konání vašeho festivalu? Řídí se volnem nějakého konkrétního headlinera, nebo jak to je?

To datum je pevně dané a vždy se jedná o třetí víkend v červnu. Záměrně. Pro spoustu lidí jde o poslední víkend v červnu, kdy jsou ještě v Praze, protože ten další už odjíždí na dovolené a prázdniny, ještě nezačala ta hlavní festivalová sezona a také počasí nám většinou přeje. Pokud tedy zrovna nejsou povodně, což už jsme si také vyzkoušeli na vlastní kůži...

Jakým způsobem sestavujete line-up, když vezmeme v potaz, jak zoufale málo prahne domácí publikum po nové muzice a jak je samo ochotné si ji hledat... Je to pak kompromis se sázením na jistotu typu Kosheen pořád dokola vs. vaše touha po vzdělávání publika s nováčky, kteří se populárními teprve stanou?

Určitě jde o kompromis. Sama se jezdím "vzdělávat" a užívat si ty, které mám ráda, třeba na Eurosonic, The Great Escape a kdyby bylo na mně, tak ze 70% sestavím line-up ze samých nových jmen, která ale bohužel u nás, kromě pár lidí, kteří se o to fakt aktivně zajímají, nezná skoro nikdo a pak je to jen o PR, abychom lidem dotyčné představili a nalákali je na ně. Snažíme se to tedy pokaždé vybalancovat tak, aby tam byla i jména pro českého posluchače známá, takže jsou tam v hojné míře zástupci domácí scény, o nichž už posluchač dobře ví a rád na ně chodí, což nám pak ve finále pojistí tu přístupnost programu pro širší veřejnost.

Dobře a teď jedna osobní otázka – pokud bys měla neomezený rozpočet a nemusela to konzultovat s týmem dalších lidí, koho z těch nových jmen bys ráda u nás jednou přivítala a koho by sis chtěla užít na United Islands v první řadě?

Je to docela těžké takhle vybrat jedno jméno, ale určitě bych jednou chtěla přivézt třeba Royal Blood, ale to je přesně případ kapely, která za poslední rok vyrostla tolik, že je nějaký United Islands už vůbec nezajímá. Nebo by je mohl zajímat, kdybychom na ně měli ty peníze, ale to už se fakt pohybujeme v obrovských částkách... Já jsem třeba loni v říjnu jednala s agentem Johna Newmana, tedy v době, kdy tady možná probleskl jeho první singl, a už tehdy mi řekl částku, která byla podle mě úplně mimo pro celý český trh. Odepsala jsem mu tedy, že mě to mrzí, ale že si to tady prostě nemůžeme dovolit a jestli by nemohl zvážit realitu České republiky, a on mi na to jen suše odpověděl: "to nevadí, ozvi se, až na to budete mít." :) S London Grammar to bylo něco podobného... Už loni jsem se snažila třeba o Wolf Alice, kteří mezitím také strašně vyrostli a na letošní rok jsem chtěla třeba Kwabse. Kromě těch showcase festivalů hodně sleduju různé blogy nebo vyhlašování BBC Sound, kde ta nová zajímavá jména jsou. Třeba Ella Eyre byla jednou z těch adeptek, kde se tedy v BBC Sound trefili na jedničku.

Nakonec tedy milý John Newman zahrál na Colours Of Ostrava, což v praxi znamená, že s rozpočtem Colours Of Ostrava se United Islands nemůže poměřovat ani náhodou...

Přesně tak, rozpočet na program Colours Of Ostrava je největší v Čechách a pohybuje se někde kolem dvaceti milionů, jak Zlata sama prozradila na Nouvelle Prague.

Oproti vám však mají jednu obrovskou výhodu a to zisk ze vstupného. Tady pomohou snad už jenom ty crowdfundingové akce, s nimiž ale máte také dobré zkušenosti. Vím, že tímhle způsobem jste před časem získali možnost udělat stage v Kinského zahradě...

To byla opravdu neuvěřitelná akce a nikdo zpočátku nevěřil, že by se tu potřebnou částku 1,4 milionu korun podařilo vybrat. Nakonec to však vyšlo díky urputnosti Davida Gajdečky na straně jedné a na straně druhé díky jeho znalostem s prací na sociálních sítích. Bez toho se dneska žádná crowdfundingová akce povést nemůže...

Takže specialistou na sociální sítě u vás nejsi ty, ale David...

Přesně tak, což jsme ostatně mohli vidět na kampani pro Karla Schwarzenberga, za níž dostal i nějaké marketingové ocenění. Na tom tedy získal ty důležité postupy, jakým způsobem s konkrétními lidmi komunikovat, jaký zvolit jazyk pro posty, v jaký čas je dávat, jaký mají mít obsah, kdy tam přidat video, kdy fotku a kdy pouhý text... Byla to pro nás hodně náročná akce na čtyřicet dnů, kdy hodinu po hodině plánuješ, co všechno se musí stát, aby to nakonec dopadlo tak, jak to dopadlo. Tedy pro nás vítězně...

Když jsme se bavili o těch sociálních sítích, zajímalo by mě, jakým způsobem bojujete se všemi těmi "haters", kteří klasicky po akci začnou házet na organizátory špínu... Necháváte to vyšumět, nebo máte potřebu se k tomu všemu vyjadřovat?

Asi je to případ od případu... Musím ale říci, že většina našich návštěvníků "hejtři" nejsou, což bude zčásti způsobeno tím, že festival mají zadarmo, tudíž nemají zase takový pocit, že byli o něco okradeni. To ale neznamená, že bychom se k tomu už dopředu takto stavěli - rozhodně chceme, aby i na festivalu zdarma byli všichni se vším spokojeni, takže pořád na sobě pracujeme a snažíme se těmhle střetům předcházet. Samozřejmě se může stát, že třeba zrovna není papír na TOI TOIce, ale celkově si myslím, že těch stížností je minimum. Také je fajn, že na těch sociálních sítích, když se objeví nějaký zklamaný divák a poukáže na nějaká negativa, ti spokojení diváci s ním sami začnou komunikovat a většinou ho k naší spokojenosti převálcují svými argumenty a stanou se takovými našimi obhájci. :)

Takže když se vrátíme do historie, asi historicky nejvíc jste to schytali po povodních...

Přesně tak. Hlavně se rozhořela diskuze, proč jsme nezůstali na Ladronce, což je celkem vtipné, když se jmenujeme United Islands Of Prague. :) Nicméně dneska už všichni přijali fakt, že chceme zůstat v tom centru - přeci jen to tam má svoje obrovské kouzlo.

Jakým způsobem se dá zjistit, kolik vám na každý ročník přijde lidí, když nevydáváte vstupenky?

My máme ten systém už docela propracovaný, protože si objednáváme službu, která je schopna ti zjistit pro zadané lokace počet návštěvníků s aktivními SIM kartami a telefon si s sebou dneska bere skoro každý. Navíc je to tak dokonalé, že se měří i víkend před konáním festivalu, aby se mohli odečíst různí pejskaři, pravidelní návštěvníci ostrova a tak dále... Takže máme z toho velice přesné výstupy, které jsou důležité nejen pro nás, ale i pro partnery, aby měli přehled o tom, kolik dokážou skrze nás oslovit potencionálních zákazníků.


Už jste se během tolika ročníků United Islands setkali s nějakým vystupujícím, od kterého jste hodně očekávali a kdo vás ve finále pak zklamal svým přístupem?

Vyloženě zklamal asi ne, ale je pravdou, že kluci z Audio Bullys se na své vystoupení zřejmě těšili tak moc, až byli na pódiu v hodně párty náladě, a oproti desce bylo místy slyšet, že ty refrény už prostě dozpívávat nemohou. :) Jen nás to ujistilo v tom, že i přes požadavky v rideru i nadále nekupujeme kapelám tvrdý alkohol. Bereme to jako jeden z bodů naší vnitřní "policy of the festival". Nemáme problém s kvalitním vínem a pivem, ale s lahvemi vodky u nás nikdo nepochodí. Přeci jen nechceme nikoho "rozevlátýho" na pódiu...

Byly v rideru nějaké jiné speciální požadavky?

Naštěstí nic zásadního, ale když hrála Argentina na Mistrovství světa, museli jsme pro Bajofondo shánět televizi, aby tenhle zápas viděli, což je celkem pochopitelné a rozhodně ne nesplnitelné... Stejně jako kadeřník pro Ellu Eyre.

Který festival za hranicemi je pro vás velkou inspirací?

Určitě se tou lokací nabízí maďarský Sziget, tedy také velký ostrov na řece, s tím rozdílem, že ten jejich je pět kilometrů dlouhý a během týdne se na něm otočí 380.000 lidí. Potom Donauinselfest, což je festival ve Vídni, který se koná také na jednom velkém ostrově se vstupem zdarma a máme radost, že se nám s ním podařilo navázat partnerství na bázi, že my posíláme české kapely tam a u nás si zase zahrají ty rakouské. A pro mě osobně je pak hodně inspirativní Primavera, která se koná přímo na pláži u moře, takže má přeci jen ještě trochu jinou atmosféru a na rozdíl od nás je tento festival zpoplatněn.

Když jsme u toho zpoplatnění, vy jste také zpočátku vstup vybírali... Proč jste od toho nakonec ustoupili?

Ten koncept úplně nefungoval, protože všeobecně lidi v Praze nejsou ochotni za kulturu platit, zvlášť, když se chtějí stavit jen na chvíli... Vůbec to neberou jako festival typu Colours Of Ostrava nebo Rock For People, a když na Kampu chodí pořád, tak proč by najednou měli platit?! Můžu tedy všechny uklidnit, že zavádět vstupné v dalších ročnících se stávající dramaturgií nebudeme... To bychom museli uvažovat o úplně jiném konceptu festivalu s drahými kapelami. My naopak vozíme spíše objevy a za to lidi u nás prostě nejsou ochotní platit.

Pojďme k programu letošního ročníku. Co přesně byla Tvoje práce a na koho jsi opravdu pyšná, že se vám ho povedlo upíchnout do line-upu?

Dá se říct, že tak 90% interpretů v programu je moje práce. :) Pyšná jsem na East India Youth, Birth of Joy, Alo Wala, Fismoll, Phanda... Zkrátka na všechny! :)

A jakým způsobem probíhal finální výběr? My teď sedíme nad klubem Roxy a v Roxy to často fungovalo tak, že se zahraniční host pro rezidentní párty vybíral na základě počtu přátel z České republiky na jeho facebooku. Vybíráte to podobně?

Není to ten rozhodující moment. Ale když se rozhoduji mezi jedním jménem, které nikdo nezná a druhým jménem, které také nikdo nezná, tak udělám minimálně to, že si dám to jméno do Googlu, přidám nějaký filtr pro Českou republiku, jestli to jméno padlo v nějakém komentáři, nebo jestli mu dalo lajk alespoň dvacet českých novinářů, abych je pak následně nemusela přesvědčovat o tom, že to je něco zajímavého... Nicméně není to hlavní kritérium – musím být přesvědčená o tom, že ten interpret předvede dobrou show i přesto, že ho tady u nás třeba nikdo nezná...

Takže chcete ty lidi vzdělávat, nebo chcete, aby se dobře pobavili na něco, co už důvěrně znají se sázkou na jistotu?

Rozhodně to první, protože jinak bychom jim nabídli takovou tu českou klasiku typu Chinaski, Mandrage, Tomáš Klus a podobně. Ale my máme jiné sázky na jistotu, které se blíží trochu dramaturgii Colours Of Ostrava. Za všechny můžu zmínit třeba Lenku Dusilovou, která se blíží té naší cílovce. Ale na rozdíl od Colours je u nás více té elektroniky, protože k ní mám blízko a vyrůstala jsem na ní.

Na kolika ostrovech se bude letošní ročník konat?

Znovu je to Kampa, Střelák, Kinského zahrada a nově Dětský ostrov, který se bude v létě rekonstruovat, hned jak United Islands skončí. Tam bude nově stage, která bude kombinovat elektroniku a hip-hop.

Černou můrou každého festivalu je měření limitů hluku a následné pokuty. Co pro vás, zvlášť tady v Praze, znamená poslední tón striktně ve 22:00 v praxi?

Pro nás je to úplně smrtelné hned v několika ohledech... Ten náš datum totiž vychází na 90% na rovnodennost, tudíž tma, respektive šero, připadá až tak na poslední půlhodinu. Což znamená, že jenom v tomto případě vynikne konečně světelná show právě vystupující kapely a třeba i z tohoto důvodu jsme museli odmítnout vystoupení polských Bokka, protože to je postaveno na výborné videoprojekci a světelné show. Druhou věcí je, že lidi chtějí raději zůstat venku do noci, než přijít odpoledne. Pít začínají také až po setmění, takže se to samozřejmě pak odráží na výtočích piva, konzumaci a tak dále. Navíc, když se k tomu postavíme čelem, tak v sobotu v létě v deset večer nejdou spát ani malé děti... Takže ta policejní desátá hodina je starý archaický zákon z první republiky, kdy se vstávalo v šest hodin, což už speciálně tady v Praze také příliš neodpovídá a zbytečně nám to hází klacky pod nohy. Ukazuje to také na absenci společné lobby všech pořadatelů hudebních akcí, majitelů klubů a s tím související tlak na poslance, aby byl tento zákon změněn... Je to fakt šílené v tom, že když se konečně začne akce rozjíždět, tak my musíme tu produkci utnout a požádat všechny, ať se přesunou do klubů. Třeba loni dvacet minut po desáté ještě dav lidí pískal před hlavním pódiem a dožadoval se pokračování. Marně...

Novinkou letošního ročníku byl DJ contest. Cílem tedy bylo oslovit začínající DJs, kteří nemají příliš příležitostí k hraní?

Přesně tak. Tím, že už sama tolik nehraju a o těch úplných začátečnících nevím, přišlo mi to jako skvělý nápad a nejtransparentnější způsob, než se někoho ptát, koho by doporučil, a mít to pak na základě nějakých kamarádských vazeb. Sama také vzpomínám na to, když jsem začínala hrát, že absolutně neexistovalo, že bych se dostala za mixážní pult nějakého festivalu, a my jsme chtěli těm začátečníkům právě tohle umožnit, aby měli jednou na co vzpomínat. Zvlášť, když je United Islands o těch objevech, tak proč neobjevit také i nějakého schopného dýdžeje... Sama si pamatuju, jaký to pro mě byl zážitek, když jsem si poprvé zahrála v Roxy a teď to čeká někoho, koho z tohoto contestu nakonec vybereme. Navíc dostane čas po nějakém zahraničním jménu a bude si to celý život pamatovat. V pátek si tedy zahraje vítěz zlámaných beatů po boku rakouské DJane Doree a v sobotu vítěz rovných beatů po francouzských Workerz.

U většiny našich festivalů bývá nepsaným pravidlem, že si na nich zahraje i sám organizátor... Ty sama točíš deskami jako Miss B. Dočkáme se tedy také tvého setu, nebo vyčerpání z pořádání festivalu takových rozměrů ti to nakonec nedovolí?

Musím říct, že když jsem poprvé měla tuhle příležitost, tak jsem si to samozřejmě nemohla odpustit, a dala jsem si slot na after party v MeetFactory, kdy hráli na Střeleckém ostrově Kraak & Smaak. Jenže skončil festival a já toho měla tak plný kecky, že když jsem si uvědomila, že se teď ještě musím s deskami sebrat a dvě hodiny hrát, chvíli jsme přemýšlela, že zavolám dýdžejovi, co hrál po mně, jestli by si svůj set neprodloužil. Ale nakonec mi to nepřišlo moc fér volat mu těsně před vystoupením, takže jsem to nakonec odehrála sama. Byla jsem úplně vynervovaná z toho, kolik lidí mě tam čeká, do toho zpěvačka z Kraak & Smaak mi měla neplánovaně do setu hostovat, což znamenalo najít nějaké desky bez vokálů, když jsem v bagu měla 90% "vokálovek". No prostě šílená situace... Rok nato už jsem si tedy hraní odpustila a ten další rok jsem si zahrála jen neplánovaně v chilloutu v Roxy na hodinku, což nebylo ani v programu a bylo to vyloženě jen tak pro zábavu a rozhodně jsem na tom nechtěla nějak stavět line-up. Uvidím letos, kolik mi zůstane síly. Možná si vezmu pár desek s sebou do Roxy, ale bude to zase úplně neplánované. Na druhou stranu je pěkné zahrát pro ty lidi, kteří se baví na festivalu, protože pro ně jsi většinou jen nějaká neviditelná osoba. Je fajn zažít nakonec tu bezprostřední reakci, protože jinak ji sleduju jen zpoza pódia, když hrají kapely, které jsem vybrala...

Ptal se myclick v květnu 2015.

foto: archiv

Letošní ročník United Islands of Prague se koná ve dnech 18. - 20. června v samém centru Prahy.