Nobodylisten: "Lidé dnes mají daleko širší záběr..."

Po poslechu alba YET, kterou jsi společně se zpěvákem Václavem Roučkem, vydal letos na jaře, posluchač pozná, že jde o zcela odlišný styl, než který hraješ jako dj...

Je to něco absolutně jiného, jde o hudební styl, který mě osobně vždycky hrozně moc bavil. Vždycky jsem se tomuto chtěl věnovat. Jde o downtempo a podobné pomalé hudební žánry, hudba kterou má určitou atmosféru. Tím, že jsem potkal zpěváka Vaška Roučka, šly věci ráz na ráz a začali jsme na albu pracovat.

Vnímáš to tak, že jde o hudbu pro zcela jinou cílovou skupinu ?

Ono to může působit. Ve skutečnosti to tak ale není! Já si všímám, že mnoho lidí, kteří chodí na naše koncerty kde vystupujeme s Vaškem, znám z akcí kde vystupuji jako dj. Myslím, že lidé dnes mají daleko širší záběr a baví je poslechnout si v klidu večer naše album, stejně jako je baví si v pátek večer přijít zaskákat na úplně jinou hudbu.

Je možné procentuálně říct kolik dnes odehraješ dj setů a kolik živých koncertů?

Je to asi 80 procent dj setů zbytek živých koncertů. S projektem VR/NOBODY nechceme hrát na každé akci a taky na září plánujeme křest naší desky. Takže začíná zkoušení živých aranží. Přes léto tedy budeme pracovat na tom aby na křest bylo vše maximálně v pořádku.

Takže plánuješ hraní s živou kapelou?

Momentálně na tom usilovně pracujeme. Dáváme vše dohromady s vynikajícím hudebníkem, který si říká Radimo a lidé ho mohou znát z kapely Champion Sound. S ním pracujeme na aranžích nového koncertu. Chceme hrát ve složení perkusionista, smyčce, saxofon, flétnu a živou basu. Máme tedy do září co dělat.

Release Party alba YET proběhlo na Žižkovském vysílači. Vzhledem k zvuku desky, občas až melancholickým či emotivním plochám to musel být zažitek. Jak jsi to vnímal?

Bylo to na husí kůži. Celý koncept té akce byl takový, že lidé chodili a mohli si album poslechnou při západu slunce nad Prahou. Lidem se to moc líbilo a já jsem moc rád, že se nám to povedlo udělat a posunout tak hranici release party zase někam dál.

Pamatuješ si na to, kdy jsi složil svůj první track?

Bylo to když mi bylo čtrnáct let. Od dětství mě bavila hudba, což vypozorovali i moji rodiče a tak jsem začal docházet na hodiny hry na klavír, což je takový základ. Zpětně těď lituji, že jsem se tomu nevěnoval více, protože teď musím mnoho věcí dohánět. Poté jsem se věnoval hře na kytaru a pak až přišla éra syntetizátorů, objevování hudebních softwarů, stahování prvních samplů atd. Začal jsem se v programech učit pracovat a po čase jsem pochopil, že dneska nepotřebuješ nic jiného než sluchátka a notebook. Proto jsem mnoho svých starších, převážně hip hopových tracků složil ve škole, kde jsem místo češtiny v zadní lavici dělal beaty.

Ty patříš do Bigg boss family, dnešních hiphopových legend naší scény. Jaké to je pro tak mladého kluka jako jsi ty, být pod křídly něčeho tak zásadního.

Pro mě je to skvělé a moc si toho vážím. Celé to začalo minulý rok (2014), kdy si mě kluci pozvali na jejich Heavy Weight Tour. Jednoho dne mi zavolali s tím, že je baví jak hraju a že by byli rádi, abych vystupoval na jejich turné. Během jedné ze zastávek za mnou přišel Vladimir 518 s tím, že by byl rád, kdybych se stal součástí jejich labelu, kdybych společně s nima dělal tracky a jezdil po koncertech. A to byla nabídka, která se nedá odmítnout. Jejich práci moc respektuju.

Tvá deska YET ale nevyšla na Bigboss labelu...

Desku jsme si vydali sami s Vaškem. Ta nabídka od kluků z Bigboss přišla v době, když už byla prakticky celá hotová a tak to nedávalo moc velký smysl, vydávat jí jen tak pod hlavičkou tohoto labelu.

Kde vznikala inspirace k desce YET?

Oběcně jde o zahraniční hudbu, která mě ispirovala k tomu vydávat něco podobného. Jak jsem již říkal, baví mě poslouchat pomalější hudbu, žánrově zařaditelnou do škatulky downtempo. Celé album jsme složili na horách. Týden jsem strávili v Harrachově, kam jsme převezli celé studio. Potřebovali jsme mít klid na práci. Po návratu z tohohle klidového azylu začalo nahrávání, aranžování, dohrávání živých nástrojů; máme na desce housle, saxofon, kytary nebo flétnu.

Na desce je skladba Goodbye, která je tak trochu o mezilidských vztazích. Má inspiraci v realném životě?

Určitě má. Text ke skladbě, ostatně jako ke všem, napsal Vašek. A ta skladba a její příběh je prostě ze života. Jde o to, že například poznáš holku, ale zároveň už doma jednu máš, a tak té druhé musíš říct Goodbye, ve chvíli kdy se zrovna poznáváte. To je ta myšlenka toho tracku. Na té skladbě je také zajímavé to, že je nahraná kompletně živě. Hlavní melodie je nahraná na speciální africký hudební nástroj Kalimba.

Nelákalo by tě hraní s živou kapelou?

Momentálně na tom pracujeme. Dáváme vše dohromady s vynikajícím hudebníkem, který si říká Radimo a lidé ho mohou znát z kapely Champion Sound. S ním pracujeme na aranžých nového koncertu.

Existuje hudební producent, který tě zásadně ovlivnil?

Asi nedokážu říct jenom jedno jméno, protože těch producentů sleduju desítky a každý mě nějakým způsobem inspiruje a baví. Jedno jméno je pro mě, ale hodně důležité - Hudson Mohawke. Mladej producent ze Skotska, kterej dokázal velký věci ať už ve svojí “skupině” TNGHT a nebo solo. Pracoval například jako co-producent Kanyeho desky Yeezus a tak dále. Měl sem tu neuvěřitelnou čest tomuhle člověku předskakovat a taky si poslechnout jeho přednášku v rámci Red Bull Music Academy. Byl jsem z toho tak mimo, že mi až za pár dní došlo, že jsem si s nim něudělal jedinou fotku ;)))

Kdo je vlastně Vašek Rouček?

Celá historka o tom jak jsme se seznámili a potkali je naprosto jednoduchá a triviální. Jednoho dne jsem na svůj Twitter profil psal tweet o tom, zda v Česku vůbec existuje alespoň nějaký dobrý neznámý zpěvák. No a Vašek mi odpoveděl, že on je ten koho hledám, poslechnul jsem si jeho některé věci a následně jsme šli do studia, kde jsme zjistili, že to může fungovat. Pro mě je důležité, že jsme si absolutně sedli i lidsky. Je zajímavé, že Vašek nikdy nedocházel k žádnému učiteli zpěvu. Pro mě je to úžasný zpěvák. Nedávno jsme hráli na jedné vernisáži, kde byl shodou okolností Matěj Ruppert z Monkey Bussines, který Vaškovi složil poklonu, což si myslím velmi potěší.

Klipy k vašim trackům natáčíte v Berlíně. Jak moc Vás to město inspiruje k tvorbě?

Musím říct, že hodně. Mě baví sound, který zde vzniká. Baví mě propojení elektroniky živého hraní na nástroje nebo zpěvu. To město je podle mého názoru o dost napřed a tak trochu udává směr. Pro natáčení klipů jsou místní lokace také zajímavé. Chtěli jsme točit v novém prostředí a nabídnout posluchači respektive divákovi něco nového a jiného. Na Berlíně mě hrozně baví propojení mezi novou částí města s tou starou, bývalou východní částí, kde se nachází slavná čtvrť Kreuzberg. V Berlíně trávím hodně času, už jen pro sbírání inspirace tak i co se týká vystupování.

Dočetl jsem se, že jste část klipů natáčeli na starou VHS kameru. Je to tak ?

Ano, to je pravda. Byla to kamera, kterou jsme našli u někoho na půdě. Dodala celému materiálu atmosféru a nátačeli jsme s ní některé retrospektivní záběry.

Jaký bude tvůj letní program?

Mám dost hraní. Jedu na slovenský Grape festival, JBC 4X, hraní v Brně a Plzni, na Hiphop kempu a dalších akcích. Máme dost práce se zmiňovaným křtem desky v září. Navíc se chystá hraní v Singapuru a Bangkoku, kam jedu v říjnu. Na konci září se také chystá velká Biggboss tour po celé republice. V polovině léta hraju na akci Desperados Highjump, kam se také těším. Jestli to bude taková divočina jako vždy - tak už se začínam připravovat teď ;))

Právě Desperados Highjump, je o extrémních sportech. Jaký k nim máš vztah?

Jezdil jsem aktivně downhill na kole, ale pak sem si udělal pár úrazů a radši s tím seknul. Můj poslední extrémní sport byl, když jsem se za autem nechal roztáhnout v cca 60km rychlosti na skateboardu, neudržel balanc a spadnul přímo na silnici. Málem jsem se zabil, vyrazil si 8 zubů, na 5x si přelomil čelist, nos a tak. Od té doby se radši držím zpátky, protože vím, že to mohlo taky skončit hůř. Ale rád sleduju X Games.

Co říkáš na výkony skokanů na High Jumpu? Skočíš si při letošním ročníku taky?

Ty výkony jsou neskutečný! Člověk si neuvědomí, jak je to těžký, pokud to nevidí na vlastní oči. Do žádných velkých výšek asi nepůjdu, ale vyndám zuby (protézu) a na houpačku si půjdu skočit.