ROZHOVOR
Silhouette: "Z kruhu se snažím vymotat hudbou..."
Před pár týdny se na pultech vinylshopů objevila zbrusu nová deska tuzemského producenta elektronické hudby Karla Průchy, známého jako Chik či Silhouette. Jako Silhouette produkuje zasněné groovy techno a ambient a jeho dlouhohrající deska, o níž kritiky nešetří chválou, dostala název "Lost In The Circle".
Karle, vypálím na Tebe hned na úvod dvě otázky naráz... Proč ses ztratil v kruhu a jak se z něho dá vymotat?
Po osmi letech jsem se objevil zpátky v rodným městě a cítil jsem se, jak kdybych byl úplně na začátku. A taky se tak cítím celou dobu díky svému životnímu stylu, je to pořád dokola. :) A z kruhu se snažím vymotat hudbou, což mi vždycky pomáhalo. Konečně jsem dal dohromady album a mám z něj radost.
Myslím, že nebudu sám, když řeknu, že z něj mám taky radost. Cítím z něho koncepčnost a ucelenost! Byl to záměr?
Zpočátku jsem chtěl udělat jenom čtyřtrackové EP, ale s prvními skladbami se mi začal v hlavě vytvářet příběh celého alba, a pak už to šlo celkem rychle. Poprvé jsem si nejprve zkusil sepsat kompletní tracklist a vytvořit skladby v podstatě "na míru" podle názvů. To možná vytváří onen koncept, udržet si tu ucelenost bylo pro mě totiž nejdůležitější.
Takže trochu soundtrackový přístup... Popiš nám tedy, z čeho jsi vycházel při sepisování tracklistu, co tě inspirovalo?
Jeden z prvních dokončených tracků byl "Reports From The West", což původně mělo mít symboliku jenom ohledně mého návratu na západ Čech, ale pak vznikly další tracky a cítil jsem z nich dost "spacy" nádech. Hodně velkou inspirací v příběhu je určitě film Sunshine od Dannyho Boyla, ale jinak jsem se v procesu alba snažil podívat na většinu zásadních sci-fi filmů a načerpat z nich inspiraci. Příběh alba v prvních pěti trackách představuje cestu vesmírem a v druhý polovině přílet na planetu Kepler-186f a následnou těžbu nerostných surovin, která končí nálezem života na planetě.
Dá se tedy říct, ze samplování je pro tebe v tvorbě zásadní?
Na desce "Lost In The Circle" už jsem od samplování docela upustil, ale zásadní pro mě bylo a vždycky bude. Když jsem produkoval dubstep, tak jsem často vystřihával a upravoval samply ze soundtracků. Diky tomu jsem se k nim dostal a začaly mě bavit. Na albu používám, co se týče samplů na pozadí, různý ruchy, white noise, zvuky přírody nebo lidského hlasu.
Jak vlastně vypadá tvůj producentský setup?
Vypadá úplně jednoduše: laptop, klávesy, zvukovka a monitory.
Na albu mne moc mile překvapilo několik ambientních tracků. Co, že ses vrhnul na tento styl? Stárneš?
Stárnu občas rychleji než ostatní, to určitě. :) Každopádně ambientní a soundtracková hudba je už, jak jsem říkal, u mě delší dobu vysoko a chtěl jsem udělat EP nebo album, kde bych spojil tyhle žánry s technem. Určitě se tomu chci věnovat víc a chtěl bych příští album už udělat komplet ambientní, tak uvidíme, jak to dopadne.
Tak to je pecka! Prozraď nám tedy ještě, krom již zmiňovaných filmů, nějaké tvé oblíbené soundtracky a ambientní producenty...
Z ambientu mě hodně baví label Silent Season, kde to není jen o ambientu, ale desky od ASC za posledních 5 let, co tam vyšly, jsou podle mě to nejlepší, co může tenhle styl nabídnout. Dál mě hodně baví bvdub, Tim Hecker, Roly Porter, Gas, Aphex Twin a další. Úplně první vyloženě ambientní album, který mě chytlo, je trochu vtipně zrovna "Ambient 2: The Plateaux Of A Mirror" od dvojky Brian Eno & Harold Budd. Narazil jsem na něj v práci, když jsem dělal v bazaru s deskama, a dodneška je to jedno z mých nejoblíbenějších alb. Určitě za zmínku stojí i Boards Of Canada, který mě inspirujou v mojí tvorbě a celkově mě provázej životem jako nikdo jinej. Co se týče soundtracků, tak těch je fakt hodně, ale pokaždý si vzpomenu právě na soundtrack od Johna Murphyho pro film Sunshine.
Plánuješ s albem "Lost In The Circle" nějakou DJ tour nebo snad live vystoupení? Prozatím víme o tvém speciálním ambientnim setu v rámci poslechového večírku ATMO ve Vile na Štvanici někdy koncem jara...
Diky albu se vyrojilo hodně bookingů, ale úplně jako "tour" jsem to nenazval... Když objíždím jenom po Čechách, tak by to znělo spíš vtipně. :) Těšim se na premiéru v Ankali, něco se chystá s nite vibes a jsem hodně zvědavej na Shotgun festival v září, kde mám "closing set" na techno stage v pátek. Čistě ambientní set teď připravuju pro pár speciálních příležitostí, jednu už jsi zmínil, a moc se na to těším.
My taky! Jak často se setkáváš se zkomoleninou svýho jména?
U projektu Chik jsem se s tím setkával snad jednou za měsíc, možná i víckrát. Dodneška nechápu, jak se někomu povede pokazit jméno o čtyřech písmenech. Paradoxně u jména Silhouette se mi to ještě nestalo, což teda už vůbec nechápu. :)
Hehe, zábavný. Ještě by se slušelo zmínit, že v rámci LP jsi nechal vyrobit limitovaný počet EP na vinylu... Probíhala výroba bez problémů?
Nápad udělat vinyl přišel úplně náhodou... Když jsem říkal známýmu o tom, že jsem dokončil album, tak mi nabídl, že mi zaplatí výrobu vinylu. Zkoušel jsem napřed nechat udělat 250 kusů v Loděnicích, ale tam odsud mi přišla odpověd, že by to stihli nejdřív v červnu 2018, takže jsem se toho na chvíli vzdal. Pár týdnů poté se mi ozval Pluge, že je možnost si nechat vyřezat menší náklad ve Vinyl Cut Praha, tak jsem do toho šel a dopadlo to nakonec všechno v klidu. Udělat "extract" verzi o čtyřech skladbách měsíc před vydáním kompletního alba mi přislo ideální. Nechtělo se mi dělat double vinyl.
Kdo dělal vizuál alba, a proč jsi zvolil černobílou?
Vizuál alba a středovky vinylu dělal Jakub Kučera (KUBA’93, Harmless Youth). Černobílá je moje oblíbená kombinace a hodí se k atmosféře alba. Černá symbolizuje techno část alba a bílá tu ambientní.
O světovou produkci jsme se už trochu otřeli... Co takhle domovinka? Která jména tě v současnosti baví?
V poslední době mě u nás nadchla produkce od takových jmen jako Alfred Czital z Harmony nebo Oliver Torr z XYZ Project. Připravujou se remixy na vinyl "Lost In The Circle (Extract)" a oba přispějou svou verzí. Další dva remixy budou od dvojky Pluge a Spigl a plánuju to určitě vydat znovu na vinylu. Jinak mě u nás dlouhodobě baví producenti Citty, Layup (Exhausted Modern), Name Does Not Matter, Subject Lost a poslední deska od Enchanted Lands, co vyšla na českým labelu Genot Centre. Ta mě baví fakt hodně! Ve svých setech hraju nejradši český tracky, ale bohužel jich pořád není tolik...
Na co se u tebe (krom náznaků plánu ambientního alba) můžeme těšit v budoucnu?
Dokončuju "Hurka EP", který bude spíš o technu a lehčím experimentu okolo 100 BPM, a pak se vrhám do práce na další album.
Karle, diky moc za rozhovor a těšíme se na další muziku z tvý kuchyně!
Ptal se ahZ v březnu 2018.
foto: archiv