Tali: "Místo na parketě bylo prostě pro každého..."

Než začneme, tak jedna odlehčující otázka na Tebe, Tali... Jak se ti daří v těchto jarních, u tebe na Novém Zélandu podzimních dnech?

Mám se dobře, děkuju za optání! Momentálně jsem trošku unavená, protože dělám učitelku ve škole, i když jen dva dny v týdnu. Zrovna ale končí semestr, takže vlastně všichni učitelé jsou aktuálně hodně unavení a svorně se těšíme na přestávku!

Přesuňme se už k samotné hudbě... Jak dlouho se vlastně věnuješ zpěvu a jak vzpomínáš na své začátky?

Pamatuji si, že jsem zpívala už od dětství. Ve škole jsem chodila do sboru, kde si mamka všimla, že svým zpěvem často přehluším ostatní studenty. Když mi bylo deset, tak jsem od rodičů dostala klavír a byl to první hudební nástroj, na jaký jsem se začala učit. Když ale mamka zjistila, že si při tom začínám psát a zpívat vlastní písničky, uvědomila si, že bych měla také navštěvovat pěvecké kurzy, abych tím podpořila talent a zjevnou lásku k hudbě.



Kdo tě nejvíc v kariéře ovlivnil? Jistě máš nějaký svůj idol...

Vždycky jsem milovala různé hudební styly, ale myslím, že jako mladou dívku žijící na Novém Zélandu mě hodně ovlivnili novozélandští a australští vokalisti, jako jsou například Jenny Morris, Annie Crummer a samozřejmě Kylie Minogue! Jak časem můj hudební vkus rostl a já objevila Hip Hop a R´n´B, začala jsem se spíše orientovat na scénu ve Spojených státech a Velké Británii. Tehdy jsem doslova hltala Soul II Soul, Aaliyah, Salt´n´Pepa, Deelite, Public Enemy a De La Soul, a právě v té době jsem v sobě objevila vášeň pro psaní textů a rapování. Pak ale přišla má éra surfování a skateboardingu, díky čemuž jsem přičichla ke grunge a rocku a hodně v té době poslouchala Nirvanu, Pearl Jam, Rage Against The Machine a Red Hot Chilli Peppers. Při studiích na univerzitě jsem si hodně oblíbila britskou indie scénu a trip hop, takže kapely Portishead, Tricky, Massive Attack, Radiohead, Blur nebo The Stone Roses. Když jsem se pak přestěhovala do města Christchurch, abych nastoupila na školu dramatické výchovy, otevřel se mi svět elektronické hudby a rave parties. Takže jak vidíš, můj vkus byl a pořád je hodně obsáhlý...

A jaká byla tvá cesta k elektronické hudbě? Co bylo tím impulsem, kdy sis řekla, že elektronika bude pro tebe to pravé?

K elektronické hudbě jsem se dostala nejprve díky poslechu Massive Attack nebo Soul II Soul, tedy hudbě, která je založena spíše na beatech a různých samplech než na hudebních nástrojích. To mě ostatně přivedlo k rave music. Zpočátku jsem poslouchala a navštěvovala párty, kde se hrál trance, jungle, hardcore, house a techno. Zamilovala si, jak rave scéna vítala nové lidi, přičemž vůbec nezáleželo na tom, kdo jsi nebo odkud pocházíš. Místo na parketě bylo prostě pro každého a panoval tam ten skutečný pocit jednoty... Čím více akcí jsem se účastnila, tím se také postupně vyvíjel můj hudební vkus, což mě nakonec přivedlo k drumandbassu.

Věnuješ se převážně tomuto žánru, který se ve světě těší velké oblibě a i u nás má silnou fanouškovskou základnu. Proč sis vybrala zrovna tenhle styl?

Ze všech možných žánrů rave scény to byl jediný, který mě doslova pohltil! Bylo tam tolik prvků, které jsem si zamilovala, tedy ty původní britské jungle zvuky, móda s tímto žánrem spjatá, samotná hudba mě snadno dokázala rozpohybovat, a hlavně ty tracky, v nichž se objevoval MC, nebo nějaký zpěvák... Tohle všechno mě na tom neskutečně bavilo! Právě poslechem těchto skladeb jsem se nejvíc inspirovala a asi i díky tomu, že v té době už jsem byla docela dobrá v rapování a psala vlastní texty, ale zároveň jsem se nikdy nechtěla pohybovat v hip hopové kultuře. Když jsem se zamilovala do drumandbassu a poprvé v něm slyšela MCho, napadlo mě, že bych se mohla k této scéně připojit právě tímto způsobem. V té době bylo jen málo holek, které fungovaly jako MC, a buďme upřímní, dodnes se to moc nezměnilo... Zkrátka jsem v tom cítila příležitost, jak se připojit k hudbě, kterou jsem si zamilovala, a dělat něco, v čem jsem alespoň trošku dobrá. Prostě být součástí scény a pokusit se vydláždit cestu dalším lidem s podobnými ambicemi.

A co jiné styly? Slyšel jsem tvé skladby "Jet Set Love" nebo "Forces", ale i dřív jsme od tebe znali muziku, ve které hrály prim dubstep, nebo R´n´B. Bereš to spíše jako takový odpočinek od drumandbassu, nebo by ses těmto stylům ráda věnovala i víc?

Jak už jsem se zmínila, vždycky jsem byla ovliněna spoustou hudebních stylů. Zvláště si užívám hudbu s elektronickými vlivy a dobrými vibracemi. Vždycky jsem fušovala i do jiných stylů a na desce "Lyric On My Lip", která vyšla u Full Cycle už v roce 2004, můžete takových skladeb slyšet hned několik. Například "Don't Let Me Wake Up" je jednoznačné R´n´B nebo "Take A Look" je zase hodně ovlivněna soulem. Na dalším albu "Dark Days, High Nights" skrze Audioporn Records jsou zase skladby "Set Me Free" a "Take A Chance", v nichž jsou jasně patrné vlivy dubstepu a bassline. Takže i styly mimo drumandbasss pro mě nejsou žádnou novinkou... Spousta lidí, kteří mou tvorbu pravidelně nesledují, má tendenci si mě spojovat čistě s drumandbassem, aniž by hlouběji prozkoumali mou tvorbu jako celek. Když jsem se v roce 2011 přestěhovala po deseti letech na scéně ve Velké Británii zpět na Nový Zéland, byla jsem náhle ponořena do úplně nového hudebního prostředí, které bylo zároveň velmi inspirující. První deska po mém návratu se jmenovala "Of Things To Come" a jednalo se o spolupráci s Christophem Bauschingerem, který měl už tehdy bohaté zkušenosti s hudbou pro televizi a film. S ním jsem spolupracovala už v minulosti, takže jsme se rozhodli pokračovat, a vytvořit něco, co by propojilo pop s elektronickými prvky, a zároveň to mělo i duši. A tak vlastně vznikla i písnička "Jet Set Love". V návaznosti na to jsem si v ateliéru začala pohrávat s produkcí. Nechtěla jsem dělat drumandbass, jen poskládat nějaké akordy a melodie, jež vycházely stoprocentně ze mě, udělala jsem jednu skladbu tady, přidala něco do té další (skladba "Forces" je vlastně mou úplně první), a najednou, než jsem si to stihla uvědomit, bylo na světě kompletní album! Bylo to celé dost náročné, protože jsem nikdy před tím nic takového nedělala, ale zamilovala jsem si celý ten proces, na jehož konci jsem na sebe byla pyšná, že jsem to zvládla... Poté jsem vydala EP "Keta", jež vzniklo ve spolupráci s Tokyo Prose a Melinki, kteří pro EPčko složili "non drumandbass verze" jednotlivých skladeb. Tohle EP šlo ještě hlouběji k filmové a náladové hudbě, kterou mám moc ráda... Nová deska "Love & Migration" pak přišla zcela přirozeně, protože jsem po sedmi letech experimentování s jinými žánry byla připravená udělat další drumandbassové album. To ovšem neznamená, že v budoucnu nebudu koketovat s dalšími žánry elektroniky, ostatně i na albu "Love & Migration" najdeme jednu downtempo věc "Bone". A vlastně také Satl mi teď poslal nějaké další techno věci...

Kolik času ti zabere psaní textu k nové skladbě? A jak většinou vznikají?

Prvotní nápad se v mé mysli často vytvoří hned, jakmile začnu poslouchat skladbu, k níž daný text píšu. Jindy ji zase musím nechat chvilku uležet a poslouchat ji několikrát po sobě, než mi samotný text začne dávat smysl. Jindy mám zase konkrétní představu, o čem bych chtěla psát, a pak to zkouším zapasovat do muziky, která se k tomu nejlépe hodí. Je to pak z větší části mnohem organičtější...

Píšeš si texty jen pro sebe, nebo i pro jiné interprety? A odkud čerpáš inspiraci?

V minulosti jsem psala texty i pro jiné umělce, hlavně tedy pro další drumandbassové vokalisty, které jsem tehdy mentorovala, umělce jako Blake nebo Collette Warren. Obvykle jsem je povzbuzovala, aby přišli sami za mnou s texty, nebo s nápadem, který již vytvořili. Oba jsou nyní natolik zkušení, že jejich skladby jsou vždycky naprosto boží! Sama miluji psaní textů a také pracuji na Novém Zélandu jako učitel hudby ve školách, kde učím studenty psaní vlastních textů a hudební tvorbu, což mám hodně ráda!

A jak bys sama nejlépe popsala svůj sound a styl?

Soulful, drumandbass a filmová hudba s přesahem do techna a R´n´B...

O jakých věcech nejraději píšeš a zpíváš? Existují i témata, kterým se záměrně výhýbáš?

Píšu o všem, co mě inspiruje. O situacích a zkušenostech, komentáře k určitým věcem ve světě, životních okamžicích, kdy mě inspiruje něco malého a jednoduchého. Nebo někdy stačí jen pobyt na tanečním parketu, abych se dostala do pohybu. Žádná témata pro mě nejsou off topic. Také spolupracuji s DJkou Emma G, která vede Integral Records. Nahraje svůj set, pošle mi ho a já k němu napíšu texty, jež dotvoří finální atmosféru. Nazýváme to "Soulside Sessions" a za ty dlouhé roky, co tento projekt připravujeme, si už naše práce stihly získat silnou fanouškovskou základnu a aktuálně chystáme jubilejní Soulside Sessions #10. Hlavní myšlenkou v těchto setech je buď napsat texty, jež doplňují vokály v jednotlivých skladbách, nebo napsat něco o pozitivní změně a osvícení. Každý ten mix je pro mě to samé jako tvorba samotného alba. Vždycky mám spoustu myšlenek a i časově je to dost náročné... Byly bychom rády, kdyby každý z těch mixů měl určité inspirující poselství a zřejmě tomu i tak je. Spolu s Emmou jsme v průběhu těch několika let, co Soulside Sessions připravujeme, potkali spoustu lidí, kteří nám říkali, jak je některé texty posunuly vpřed, nebo je naopak dostaly z temných nálad a depresí. Zkrátka je inspirovaly k tomu, aby změnili svůj život. Tohle je přesně ten druh věcí, které jsou užitečné...




Nedávno jsi vydala nové album "Love & Migration". Jak probíhaly přípravy spolu s výběrem producentů, s nimiž jsi na něm spolupracovala?

Za posledních pár let jsem udělala několik tracků s Melinki, přičemž jeden z nich vyšel u Fokuz Recordings. Kvůli tomu jsem si začala psát s Marcem z Fokuzu ohledně smluv a dalších věcí. Působil neuvěřitelně sympatickým dojmem... Jelikož jsem v té době pracovala na několika drumandbassových skladbách pro různé producenty, užívala si to, a stále víc a víc lidí mi posílalo nabídky ke spolupráci a ptali se i na mé další drumandbassové album, řekla jsem si, že je nejvyšší čas na něm začít makat. Jelikož jsem byla s Marcem v kontaktu a Fokuz je skvělý label, jenž vydává přesně tu hudbu, jakou miluji, tak jsem přišla s nápadem na novou desku. Marc okamžitě souhlasil, takže jsem se do toho hned pustila. Měla jsem několik lidí, se kterými jsem na té desce chtěla spolupracovat, jako jsou například Satl, Roygreen a Protone, Degs a DRS, Georgie Fisher, Blake a Ed Waaka. Marco mi zároveň doporučil několik producentů, o nichž se domníval, že by se nám společně dobře pracovalo. Za všechny můžu zmínit jména jako Macca, Malaky, Silence Groove, The Vanguard Project a Kasper. Se všemi mě následně spojil a já si postupně začala budovat konexe. Jsou to lidi, s nimiž jsem si vytvořila dobrý vztah a jejichž hudbu jsem respektovala a sedla mi, takže právě s nimi jsem se nakonec rozhodla pokračovat v práci na novém albu. Všechno se to seběhlo hodně rychle a jakmile jsme měli promyšlené základy, šlo to pak už celkem snadno. Hodně mi pomohlo, že jsem měla obecnou představu a věděla, jakou atmosféru chci prostřednictvím tohoto alba v posluchačích navodit. Cokoliv, co se s mým záměrem neshodovalo, jsem raději zavrhla, než abych pokračovala v další práci a ve výsledku to pak třeba nefungovalo. V konečné fázi si myslím, že se nám podařilo udělat dobrou desku a jsem na ni opravdu pyšná!

A co vlastně symbolizuje samotný název "Love & Migration"?

Název má evokovat obrazy opouštění míst a lidí, jež vám nepřináší a neopětují radost a lásku, vřelost a prosperitu a zároveň směřování k místům a k jiným lidem, kteří vám zmíněné emoce naopak nabídnou, protože to jsou ve finále ta pravá místa a ti praví lidé! Může to být také metafora na sebelásku. Odproštění se a přesunutí od pocitů vnitřních neshod na místo, kde se cítíte bezpečně, začnete mít rádi sami sebe a přijmete se takoví, jací jste. Konečně cítím, že na takovém místě jsem, což se projevuje i ve zralosti a sebevědomí z nového alba.



Na své nové desce jsi zvolila cestu liquid funku a soulful drumandbassu... V čem vidíš největší kouzlo a sílu těchto žánrů?

Baví mě spousta různých subžánrů drumandbassu, spolupracovala jsem s řadou producentů, kteří se věnují jump upu, neurofunku, liquid funku, techstepu i funky věcem. Mými nejoblíbenějšími jsou ale ty, jež v sobě mají duši a hloubku. Mám ráda dobrý "tech roller", ale musí být i trošku "soulfulness". Miluju liquid drumandbass, což není žádnou novinkou, musí to však mít hloubku a něco, co mě donutí ty věci cítit. Vokály jsou toho velkou součástí a je potřeba, aby vyprávěly příběh a tvořily emoce. To lze ale také udělat pomocí krásné syntetické linky a filmovým nádechem. Hudba, jako je právě liquid funk, má schopnost změnit životy a spojit lidi dohromady... I já miluju taneční "bangery", ale tohle jsou melodie, které mě přinutí něco cítit a já si na ně vždycky ráda vzpomenu a vrátím se v myšlenkách zpět.

Album už je nějaký čas venku... Jaké jsou zatím ohlasy od fanoušků a médií?

Ohlasy jsou zatím velmi pozitivní! Přiznávám, že číst si tolik kladných ohlasů a pozitivních komentářů od recenzentů i mých vrstevníků bylo hodně příjemné... Abych byla upřímná, tak si velmi cením každého, kdo si najde čas si moje nové album poslechnout. :)

Můžeš nám popsat, jak vypadá drumandbassová scéna na Novém Zélendu?

Drumandbassová scéna je tu velmi zdravá a vždycky jsme ji měli silnou a aktuální! Máme velké štěstí, že je Nový Zéland tak krásnou zemí, díky čemuž je cílovou destinací mnoha známých DJs. Míří sem spousta návštěvníků z celého světa a výsledkem toho jsou skvělé párty, je tady spousta klubů a dobrých festivalů. A nejen to... Máme tu také spoustu zvučných jmen (i když stále téměř žádné ženy)! Shapeshifter jsou jedni z našich "staples" komerčního drumandbassu a můžete je slyšet v televizi a zpříjemní vám i nakupování v supermarketu. :) Ale hlavně jsou skvělí naživo - každý rok hrají na spoustě festivalů po celém světě. Jsou zde také The Upbeats, Concord Dawn, TREi, Tokyo Prose, Eavesdrop a State Of Mind, se kterými se máme rádi. Ti všichni si také udělali dobré jméno, díky vydávání tracků u zvučných labelů a hraním po celém světě. Naši promotéři spolu komunikují tak, aby se předcházelo nějakým střetům a nadměrnému přesycení. Najdou se lidi, kteří vyhledávají jen párty, aniž by je zajímalo, kdo zrovna hraje a přemýšleli o tom, jak malá je naše země, ale jakmile přijde moment, kdy se scéna přesytí, tak už to pak ubližuje všem. Promotéři také povzbuzují lidi, aby se pravidelně vydávali na naše letní festivaly, a že je z čeho vybírat! Mými absolutními favority jsou Northern Bass a Splore.



A znáš i nějaké české producenty? Máš nějakého svého favorita, jehož skladba tě zaujala?

Abych byla upřímná, neznám žádné vaše producenty... Možná bys mi mohl nějaké představit!

Moc rád! Asi nejznámějším je určitě Rido, který vydal svou hudbu například u Metalheadz nebo Blackout Music. Pak Brooklyn, který svého času vydával skvělý atmosferický drumandbass a vyšel mu release třeba u Spearhead Records. A máme tady i spoustu zatím poměrně neznámých jmen, kteří ale také dělají velmi dobrý drumandbass. Například tvorba od Dreamworkers stojí za to! Když se ale ohlédneš za svými doposud vydanými tracky, ze kterého máš největší radost? Dokázala bys říct, který se ti povedl nejvíce?

Hm, snažit se vybrat mezi svými skladbami, je to samé, jako vybrat si svého oblíbeného domácího mazlíčka. Pro mě je to prostě nemožné! Ale existují ty, které mi při poslechu přináší radost jen díky tomu, že mě příjemně překvapí styl, jakým jsou napsané. Jedním z takových tracků je "So Me", tedy svěží a příjemný liquid funk, na němž jsem spolupracovala s Atlantic Connection. Miluji příběh, jaký ta píseň má - je dost smutný a přitom plný naděje. A navíc je hodně chytlavá, alespoň si to myslím. :) Mám pocit, že i "Blazing" a "Lyric On My Lip" jsou docela působivé, už jen samotným příběhem, který stál za jejich vznikem. Popsala bych to asi nějak takhle: "mladá Kiwi girl, která se vecpala mezi převažující mužskou komunitu na drumandbassové scéně a všem nakopala koule." :) Na albu "Love & Migration" mám ráda všechny skladby, nejvíc ale "Language", na níž spolupracoval Satl. Myslím, že je to proto, že to pro mě byl docela experimentální zážitek ve způsobu nahrávání – první věc rána a šeptání do mikrofonu. Lidi vůbec netuší, že jsou všechny ty vokály moje. Měla jsem specifický způsob, jak jsem chtěla v jednotlivých skladbách znít, aby všechny ty skladby měly spolu určitou soudržnost. Také jsem záměrně řekla producentům, se kterými jsem spolupracovala, že jim nebudu posílat žádné základy. Všechny ty vokály, které obdrželi, byly nahrané přesně tak, jak jsem chtěla, aby zněly, takže oni museli maximálně lehce vyladit hlasitost a pohrát si s korekcemi. Když jsem naopak nevěděla, jak nějakou věc uchopit, požádala jsem je, aby mi s tím pomohli, nebo to udělali za mě. Spolupracovat tímto způsobem bylo naprosto skvělé. Díky tomu mám totiž pocit, že to album skutečně vzešlo ode mě...



Co tvé plány pro zbytek roku 2019? Chystáš nějaké zajímavé projekty?

Teď to bude patnáct let, co vyšla deska "Lyric On My Lip", a já na ni konečně vlastním práva... Takže jsem si říkala, že tohle album vydám znovu digitálně prostřednictvím distribuce Triple Vision. Objeví se na Spotify, iTunes a dalších platformách někdy v polovině roku. K tomu bych také ráda udělala dokument, ve kterém by byly záběry starých turné ještě za časů Full Cycle Records. Na základě vlastních zkušeností také píšu blog, který bych časem ráda vydala knižně. Chystám se i na malé turné do Evropy, kam vyrazím společně s Emmou G, takže se můžeme potkat ve Vídni, v Londýně, v Bristolu i u vás v Praze. V červenci letím hrát na Havaj společně s manželem Chiccoreli, kterého můžete znát z rozhlasové show The Liquid Lowdown. V zimě, tedy ve vašem létě, budu zaneprázdněna hlavně snowboardingem a hraním, a jen doufám, že vezmu i svou živou drumandbassovou kapelu na turné!



V Praze se určitě uvidíme a jistě to bude skvělý hudební zážitek! My se blížíme ke konci našeho rozhovoru, takže co bys chtěla vzkázat našim čtenářům na závěr?

Ať už jste mí hardcore fanoušci ze staré školy, nebo mou hudbu teprve objevujete, moc vám děkuju za to, že jste si přečetli, co dělám! Cením si vaší pokory, lásky a podpory. Šiřte mír a lásku a vyžeňte ze svého okolí nenávist!

Já ti moc děkuju, že sis udělala čas na tento rozhovor a do budoucna ti přeji spoustu dalších úspěchů ve tvé hudební kariéře!

Taky děkuju a na viděnou v Praze!


Ptal se stanjah v dubnu 2019.

foto: archiv

Sledujte také:

Tali Facebook
Tali SoundCloud
Tali YouTube

Album "Love & Migration" si můžete zakoupit prostřednictvím portálu Bandcamp.