Kenzo: "Všichni, kdo se na Crossu podílí, zaslouží můj obdiv..."

Kenzo, zdravím tě u rozhovoru pro Techno.cz a první, již tradiční, otázka na Tebe je tu... Jak se ti vede?

Je mi ctí a jsem rád, že jsme se takhle sešli. Na to, co se kolem nás děje, můžu říct, že se daří ještě docela dobře...

Od posledního rozhovoru o Cross klubu na našem webu už uběhl nějaký ten pátek, mezitím to bylo hodně rozjetý, co se týče mejdanů a aktivit klubu obecně. V podstatě i to loňské léto po první covid vlně bylo docela rozjetý, zmiňme třeba vystoupení Januse Rassmusena nebo Christiana Lofflera... 

Těch jmen by se samozřejmě našlo hodně. Jelikož fungujeme už celkem dlouho, tak těch "highlightů" proběhlo už několik. Nedokážu tedy říct, kdo by byl tím největším pokladem, ale v době, kdy jsme začínali, tak v podstatě všechno pro nás bylo hodně dobrodružný a každé vystoupení nějakého zahraničního hosta byl obrovský zažitek. Samozřejmě mám radost ze všech těch hvězd, které u nás vystupovaly, ale už to prostě všichni známe a umíme to všechno zařídit, takže už tě nic moc nepřekvapí. Stoprocentě se ale najdou skvělá jména, ze kterých má člověk radost, když se ta akce povede. Třeba Christian Loffler, kterého jsi zmiňoval, tak to byl takový "highlight" za tím rozjetým létem těsně před tím, než celá kulturní sféra zase kvůli covidu zamrzla. Kromě zástupců stáje Ki Records tu byla spousta kapel tvrdší grindový muziky, ale i třeba jazzu, takže ten program je opravdu pestrej, ale skutečně ty pomyslný "highlighty" byly už hodně dávno, kdy se nám v začátcích povedlo dovézt ta první zahraniční jména. To byl skvělej pocit a zážitek, na kterej se nedá zapomenout. Nebo podpořit a objevovat pořád nová i domácí jména. Všechno to byl velkej punk, ale zároveň jsme s těmi interprety trávili i více času. Velké akce se konaly jednou za měsíc, takže byl čas na to se všemu do puntíku věnovat od A do Z. Dneska už na všem musí makat víc lidí, aby se to všechno uskutečnilo. A myslím, že ty přátelský vazby z minulosti přetrvávají dodnes. Například s Ki Records máme hodně pěkný vztah, staráme se o ně jinak než jen komerčně, takže ten "vajb" je potom mnohem osobnější. Ty naše začátky byly mnohem hustší a jsou to krásný vzpomínky, ale přetrvává pořád, že se snažíme hledat pěkná jména a nové směry a přitom navazujeme na naši historii.



Co třeba ty osobně považuješ za svůj pomyslný "highlight", když vezmeme jméno, které se ti sem povedlo dovézt?

Určitě na něco zapomenu, ale za mě z hudby třeba poprvé v Praze Dubioza Kolektiv nebo Camo and Krooked (tenkrát asi za 200,- EUR včetně cesty), Che Sudaka, Obrint Pass, Mala, Awesome Tapes From Africa, Palms Trax, Hunee, Flowdan, Ez3kiel, Hightone, Jahshaka, Vibronics nebo třeba koncertní jam The Stooges, Lenzman, Dub Phizix, DJ Zinc, Kevin Saunderson, Calibre a spousty dalších...

Pojďme se teď přesunout k té aktuální situaci, která ovlivnila celou kulturní sféru. Když tuhle šílenou situaci vezmeme od začátku, jak jste to celé vnímali před tím rokem, kdy se ze dne na den vše uzavřelo?

Pro nás to bylo hodně těžký, protože jsme rok předtím vypláceli společníka a dělali tady v klubu pár větších investic. Minulý rok v lednu už jsme na tom nebyli moc dobře s cash flow, kdy jsme si říkali, že přežijeme jaro a přijde zase ta letní sezona, a od května se to zase většinou pořádně rozjede. V lednu a únoru obecně býváme v červených číslech a zbytek sezony to potom vždycky doplácí, takže jsme nějak s odřenýma ušima prošli, udělali investice a doufali, že to všechno zvládneme. Jenže v březnu se to všechno zavřelo, což pro nás byla ta úplně nejhorší doba. Byla to celkem panika, nikdo z nás nevěděl, co bude, jak to bude s nájmem, nevěděli jsme, jak odbavíme naše závazky k dodavatelům a jak se naopak zachovají oni. Byly to asi nejtěžší okamžiky celé té korona krize.




Naštěstí pak přišlo léto, kdy bylo možné alespoň v omezené míře dělat nějaké akce venku i uvnitř klubu. Jak bylo těžké dovézt zahraniční jména, když všude platila různá omezení? Odmítal třeba někdo bookingy?

Pro nás je ta letní sezona hlavní v tom smyslu, že máme zahrádku, děláme hodně akcí venku i zveme více zahraničních jmen v létě než třeba na podzim nebo v zimě. Bylo to pro nás fajn, protože díky zkušenostem jsme se nějak dokázali těm omezením přizpůsobit. Dostat sem k nám ta zahraniční jména samo o sobě problém nebyl. Všichni se těšili, až budou moci hrát, spíš to pro nás byl velkej risk s tím, jak se ta opatření z týdne na týden měnila a nikdo nevěděl, jaká pravidla budou v jaké zemi platit. Ty akce potřebuješ plánovat minimálně měsíc předem i pokud je to na té přátelské vazbě. U těch zahraničních jmen to chce alespoň ten měsíc na přípravu a na to, abys tomu udělal patřičné promo a celé to nějak dotáhnul. Nejtěžší bylo si říct, že to riskneme a dohodnout se s partnery na tom, že to bude tak a tak, a pokud to kvůli opatřením celé padne, tak počítejte s tím, že nic nebude a tak dále. Stát se mohlo cokoliv... Ale co se týče všech těch nařízení, jak ty akce mohly probíhat, tak to se splňovat dalo.

Pak ale přišla ta podzimní vlna, kdy se muselo zase všechno zavřít, přičemž vy jste se jako klub s restaurací zaměřili na rozvozy jídel a kuchyni obecně. Pověz mi něco o vaší benefiční akci Cross plní bříška, která má velmi kladné ohlasy. Jak to celé vzniklo?

My už dlouho podporujeme akce Food Not Bombs a různé benefice, a už od toho jara, kdy v kuchyni po uzavření zbyla spousta jídla, tak jsme to tímto způsobem rozdali. Byly to skutečně stovky kilo jídla, které by prošlo, a muselo by se vyhodit. V průběhu podzimu jsme pro ně stále připravovali a pekli nejrůznější věci a sháněli přes dodavatele a potravinové banky nějaké jídlo, kterým bychom takto podpořili. Hledali jsme nějakou pravidelnou možnost, jak takto vařit a zjistili jsme, že jsou různé hotely, kde ubytovávají lidi bez domova, ale už se neřeší, jak si ti lidi mají sehnat jídlo, když je omezení pohybu a tak dále. Takže jsme se zapojili tímto způsobem, kdy dovážíme jídlo do těchto hotelů, jejichž počet se postupem času mění s ohledem na to, kolik lidí je zrovna kde ubytovaných a jak jsou na tom s potravinami. Přišlo nám super se takto zapojit a pomáhat, přičemž se do toho mohli skvěle zapojit i lidi z venku nebo ze scény a přidat tak ruku k dílu. Nám to dává smysl, protože jsme zvyklí pořád něco dělat a v tomto mrtvém období je fajn mít nějaký záchytný bod, který dává smysl a má cenu se kvůli tomu sejít v práci a něco dělat.



To rozhodně a mně osobně je to velmi sympatické z toho důvodu, že i v téhle existenčně těžké a vyčerpávající době takovýmto solidárním způsobem podporujete lidi bez domova. To je u nás naprosto ojedinělé...

Já myslím, že to je budoucnost. Alespoň co se týče těch menších klubů nebo uměleckých projektů, že se budou sociálně angažovat a ekologicky myslet a nakupovat. Podle mě je to budoucnost brzkých desetiletí. My jsme se na tu cestu pouštěli už dřív, ale teď, když je čas, tak jsme se do toho ještě víc ponořili.

Jaké další plány v tomto směru máte?

Rozjíždíme nějaké aktivity na sadu, které se kvůli covidu hodně zbrzdily. Není možné investovat tolik, co jsme si představovali, ale budeme mít vlastní sad. Plánujeme si pěstovat bylinky, abychom měli vlastní čerstvé byliny do kuchyně na vaření. Jsou tam i ovocné stromy, takže ze sklizených třešní jsme už vlastně na konci loňského léta dělali vlastní limonády. Tímto směrem se chceme do budoucna hodně ubírat. Navíc jsme jako novinku rozjeli ty vlastní alkoholy, takže i když není moc co dělat, tak jsme učinili nějaké kroky, které se zúročí až v momentě, kdy budeme moct otevřít.



Na druhou stranu teď máte čas na testování těchto novinek...

Přesně tak, máme čas to všechno vychytat a pracovat na tom, aby to bylo všechno připravený. Zrovna jsem teď chválil lidi, kteří tady na tom pracují, že i když se to nezdá, tak to všechno zvládáme a odvedli jsme kus práce na to, jaká kolem panuje situace. Vychytali jsme spoustu věcí, na které nebyl dřív moc čas, s čímž souvísí i to, že kuchyně šla hodně nahoru za tu dobu. Určitě všichni, kdo se na Crossu podílí, zaslouží můj obdiv!

S tím už jste vlastně začali v létě, pokud se nemýlím, kdy jste představili nový jídelní lístek...

Šli jsme trošku jiným směrem... Je to takové víc fast foodové než dřív, ale chceme mít hlavně kvalitní suroviny a dělat to poctivě. Annita s týmem kuchařů na tom hodně maká, ten tým se teď dost zúžil, což ale nakonec bylo ku prospěchu věci a myslím, že to jde tím správným směrem. Chceme to však i nadále zlepšovat a zaměřovat se na věci, které si budeme moct vyrábět nebo pěstovat sami a možná se i víc sdružovat se soukromými zemědělci a farmáři. Nebude to samozřejmě hned, ale časem se všechny ty pracovní a finanční investice na výsledku projeví.



Dříve jste se, co se týče jídla, orientovali hlavně na návštěvníky klubu, ale teď jako novinku máte i rozvozy, což si, myslím, je také ku prospěchu věci a můžete tak oslovit i lidi, kteří nepatřili mezi běžné návštěvníky místních akcí...

Je to tak, jak říkáš, rozjeli jsme rozvozy jídel přes Wolt a Dámejídlo a Bolt, a navíc rozvážíme i sami v rámci různých beneficí, o kterých už jsme se bavili před chvilkou. Je to věc, která nás primárně neuživí, ale děkujeme všem, kdo si objednávají jídlo a rozhodně je to obrovskej posun kupředu, kdy to vykrývá ty mrtvější chvíle a my díky tomu máme co dělat a vařit nejenom v tom online světě...

To je další téma, ke kterému jsi mě navedl... Sociální sítě! Dříve jste je využívali především k propagaci hudebního programu, nyní to směřujete spíše do té gastronomické sféry, což jsou dva naprosto odlišné světy.

Je třeba si v tom najít určitý balanc. Přišlo mi, že té hudby už je tam až moc, a že ty online streamy, které aktuálně děláme ve spolupráci s DnB Portalem už nemá cenu moc "hypovat". Je dobrý na to upozornit třeba týden předem a pak to znovu nahodit až v den konání, jinak to nemá moc smysl tlačit na sílu. Akce obecně teď nejsou, takže v tomhle směru není co promovat. Přednostně teď propagujeme ty rozvozy jídel (a to taky ne nějak moc na sílu) a myslím, že to takhle funguje.




Když vezmeme tu aktuální covid situaci celkově, můžeš nám přiblížit, jak to vypadá se státní podporou? Přeci jen po tom, co předváděl ministr kultury Zaorálek, to může vypadat všelijak.

Obecně je ta podpora hrozně malá. Ale na druhou stranu zaplať pánbůh alespoň za něco. Pomáhá nám to přežít, a i když je to málo, tak bez toho by to bylo mnohem těžší, dost možná nemožné. Nevím no, na rovinu jsem vděčnej za to, co dostáváme, ale zároveň jsem dost nas*anej, že je to tak málo. Jako kluby a restaurace jsme vypnutí z toho běžného provozu nejdýl ze všeho a za prvé tu podporu stát vyplácí s obrovským zpožděním, kdy jsme čekali i čtyři měsíce, než vůbec nějaké finance od státu přišly. Být závislý jen na tom, tak už by nás to dávno položilo. Upřímně spoléhat se na pomoc státu je ta největší chyba každého podnikatele a pokud vezmu celkově tu pomoc státu v pokrytí nákladů na provoz, tak je ta pomoc minimální. Hodně mi vadí, jaké je kolem toho PR v médiích, kde se říká, jaká je ta pomoc obrovská, přičemž ta skutečnost je pak naprosto někde jinde. Nějaké peníze sice dostaneš, ale musíš z toho pak odvést daně, takže ve finále ti z původních padesáti procent zbude sotva polovina. Z mýho pohledu v tomto směru stát naprosto selhává a je to obyčejná zlodějna, kdy tobě nakonec v ruce nic moc nezůstane. Ale jak už jsem řekl, jsem rád alespoň za to málo, protože bez toho by se přežít ten rok určitě nepodařilo.

Zahlédl jsem na vašem facebooku první ohlášená letní kina, takže přeci jen na léto nějaký program bude? Co všechno se chystá?

Domluvili jsme se s filmovými distributory, že uvidíme, a podle situace budeme případně oznamovat, nebo posouvat ty termíny. Oni nám v tom vyšli vstříc, ale všechno závisí na těch nařízeních. Teď se může zdát, že se situace lepší, ale za měsíc se to může totálně otočit. V plánu máme letní kino, divadla, různé fire show a stand up comedy. U koncertů se uvidí, něco domluvené máme, ale zatím na sezení. Nemá cenu něco zveřejňovat takhle dopředu, když nevíš jaké budou přesně podmínky (stání / sezení, metry čtvereční, vnitřky, venky, stany). Zatím je to více otázek než odpovědí... Samozřejmě je mi to moc líto, jak kvůli fanouškům, tak hlavně kvůli muzikantům, protože většina festivalů je zrušených. Takže uvídíme, letní sezona samozřejmě bude, a i kdybychom se víc věnovali spíše tomu gastru, tak zahrádka pojede. Budeme se prostě potkávat u piva za nějakého menšího hudebního doprovodu, načež bude navazovat kino, nebo divadlo. Letos to už snad nějak dobruslíme a uvidíme, co přinesou příští měsíce. Před pár lety bych si to nedovedl představit, ale letos budu šťastnej za to, když si budeme moct sednout s pivem na zahrádce a k tomu nám v pozadí bude hrát nějaká hudba.



Tím se dostáváme k další otázce... Jaký bude podle tebe z pohledu dlouholetého promotéra restart hudební scény, až se celá situace nějakým způsobem ustálí a až se vše začne znovu rozjíždět?

Hodně bude, podle mě, záležet na tom, v jaké je kdo pozici. Ty největší byznysmany to asi úplně neovlivní a nezastaví je v rozjíždění svého nového byznysu. Hned jak to půjde, tak se určitě zase rozjedou velké tour a koncerty, festivaly a halovky. Nějaká omezení tam asi budou, ale jinak se jich to, myslím, moc nedotkne. Bude to samozřejmě trvat, protože velké tour a koncerty potřebují měsíce příprav a lidi tam chtějí mít nějakou jistotu, že ty akce proběhnou, protože v tom je velké úsilí a visí tam velké peníze. Takže myslím, že u těchto velkých věcí bude určité zpoždění. Mám pocit, že malé kapely, hned jak to půjde, vyrazí na koncerty a co se týče klubů, tak si myslím, že se velmi rychle nějaké akce do pěti set lidí objeví. Z mého pohledu ten restart bude tkvět v tom, že spousta klubů se zaměří víc na lokální scénu alespoň do doby, dokud nebude ta jistota, že ze zahraničí ti interpreti budou na sto procent moct dorazit. Bude i jistým úkolem klubů podporovat ty lokální umělce a projekty. A další věc je, že spousta lidí z toho samozřejmě vypadne, a to buď proto, že nebudou už mít chuť a energii něco rozjíždět znovu, a nebo si mezitím našli nějakou stabilní práci, kde mají jistotu, že je takováto situace existenčně moc neovlivní. A také si myslím, že tato situace naopak otevřela dveře lidem, kteří třeba začínají. Všichni měli čas na to zkoušet a pilovat "skills", takže si myslím, že nováčci z této situace něco vytěží.

To s tebou souhlasím! Co se týče mladých kapel nebo producentů, tak ti přesně měli teď čas na to vydávat novou hudbu a tím, že spousta lidí se již do té kulturní branže třeba nevrátí, tak dostanou více prostoru...

Hodně se to asi obmění, každý z nás asi trošku přehodnotí ten svůj přístup a to, co chce vlastně dělat. To zastavení celého toho kulturního kolotoče podle mě spoustě lidem otevřelo oči. Někomu to přinese nové příležitosti, někoho to třeba k něčemu novému nasměruje. Jisté je, že se to celé rozjede znovu a věřím tomu, že ti lidi budou hladoví po koncertech a třeba ti, kteří doposud jen makali od rána do večera, budou chtít i více koncerty navštěvovat a užívat si ten volný čas. Každopádně doufám, že si lidi za tu dobu co tady ten virus je, uvědomili, že svoboda není samozřejmost a budou se více třeba zajímat o dění kolem sebe.



To jsi řekl hezky... Rozhodně teď bylo moře času na to, abychom se všichni zamysleli a ukáže se, jestli si z celé té situace něco odneseme. Minimálně by to chtělo, aby se lidi nebrali tak vážně, což třeba stále dost vnímám hlavně na sociálních sítích, které jsem teď hodně omezil a spoustu lidí vyfiltroval. Ale raději se přesuňme k další otázce a to je váš nový eshop. Jaké jsou v tomto směru další plány?

Celkem dost lidí, kteří nás chtějí podpořit, jdou právě tam, za což jsme moc rádi! Zatím tam máme pár kusů oblečení a nějaký ten náš alkohol, ale do budoucna je to věc, kterou chceme rozhodně dál rozvíjet. Eshop se dělal narychlo a za co nejmíň peněz, ale beru jako úspěch, že se nám to povedlo rozjet. Co se týče těch plánů s eshopem, tak v budoucnu tam asi přibudou nějaké ty naše vypěstované věci ze sadu, o kterém jsme se bavili, takže bylinky, nějaké domácí šťávy, alkohol. A samozřejmě ten merch budeme dál obměňovat. Až budou prostředky, tak si s tím mnohem víc vyhrajeme a do budoucna je to takový příslib nových možností k realizaci různých nápadů.

Plánů je tedy hodně, my už se však blížíme ke konci našeho povídání. Máš na závěr nějaký vzkaz pro fanoušky?

Chci tímto moc poděkovat všem, kdo nás podporují. A to ať tím, že poslali peníze na tu naši sbírku, nebo si objednávají jídlo, nakupují na e-shopu a nebo jen drží palce. Každé podpory si moc vážíme a je pro nás moc důležitá. Držme si všichni palce, abychom co nejdříve mohli zase dělat to, co máme rádi a sešli se tady na nějakém koncertě, párty a nebo na zahrádce u jídla a drinku. Určitě se z toho budeme nějaký čas dostávat a nemohu s jistotou říct, co a jak bude v brzký době fungovat, ale pořád se musíme řídit vládními opatřeními, která jsou stále dost nečitelná. Musíme být trpěliví a počkat na tu pravou chvíli, kdy to budeme moct zase rozjet!

Ještě by mě zajímala jedna věc... Nedávno proběhl na klubové scéně v Barceloně jeden experiment a mluví se o něm jako o možné budoucnosti. Jak ty to celé vnímáš?

Upřímně doufám, že tohle budoucnost nebude, protože představa, že odteď už pořád budeme žít ve strachu, že někde chytíme nějaký virus a před každým vchodem do klubu nebo kamkoliv se budeme testovat, tak za to bych byl dost nerad. Doufám, že se nějak domyslí ty vakcíny nebo případně lék a takovéhle experimenty nebudou potřeba. A když už ty testy budou povinný, tak by měly být alespoň plně hrazený pojišťovnou. Rozhodně bych byl nerad, kdyby život budoucna byl v tom duchu, že budeme pořád žít ve strachu z nemoci a všechno hned zavírat. Samozřejmě, že nejbezpečnější je zamknout se doma a zůstat v posteli, nechci určitě tu nemoc nějak bagatelizovat, ale důležitý je ten život žít a v tom směru je za mě jedinou cestou kolektivní imunizace, očkování nebo vývoj případnýho léku.

S tím s tebou souhlasím. Moc ti děkuju za tvůj čas a snad už brzy na viděnou tady v Crossu na zahrádce!

Já ti děkuju za povídání a ať se daří!


Ptal se Pavel Aeling v dubnu 2021.

foto: archiv

Sledujte také:

https://www.crossclub.cz/cs/
https://www.facebook.com/crossclubprague/