Zuzana Hakl: "Jsou tady zbytečné předsudky..."

Vítám tě u rozhovoru pro web Techno.cz a první otázka je tradiční... Jak se ti daří?

Děkuju za pozvání a nevím co na to říct, mám se super!

Jsi na scéně poměrně krátkou dobu, tak než se dostaneme k tvojí tvorbě, jaká vlastně byla tvá cesta k elektronické hudbě?

Zkusím to říct nějak stručně. Mě hudba extrémně bavila odjakživa. Dřív jsem hrála na kytaru v kapele. S kapelou jsme našli sdílenou zkušebnu v prostorách Strahovského stadionu, kde se mimo jiné pořádaly i různé akce a právě tam jsem narazila na kluky, co hráli elektronickou hudbu přes syňtáky. Tam mě to poprvé vtáhlo... Později bylo s kapelou čím dál tím složitější dohodnout se na zkoušce a tak se naše kapela rozpadla a já se naplno vrhla do produkce elektroniky. Stačilo si zalézt do pokoje a hodiny a hodiny se učit v programu. Nebyla jsem závislá na ostatních hudebnících a to bylo osvobozující...



Věnuješ se hlavně tvrdšímu technu... Co bylo tím impulsem, kdy sis řekla, že tato odnož techna je přesně to pravé?

Myslím, že je to tím, že jsem celé dětství vyrůstala na rocku, metalu a vždycky měla z kytarové tvorby ráda ty hardcore styly. Rodiče poslouchali klasické kapely jako Led Zeppelin nebo Pink Floyd, což mě následně přivedlo ke kapelám jako Slipknot a dalším. Tenhle temnější a hrubší styl se mi líbil a myslím, že právě metal nemá daleko k elektronice. Postupně jsem narazila na různé elektronické kapely a producenty. Před pár lety jsem objevila kouzlo house akcí a začala přirozeně nejdřív tvořit house, především bass. Ale bylo to na mě stále moc strojený a tak jsem stejně spadla do techna a později do tvrdšího techna.

Takže nejdříve produkce a až potom se k tomu nabalil DJing? To je zajímavé, protože většinou to přichází přesně naopak...

Je to tak a ani jsem vlastně nikdy moc nemyslela na to, že bych začala s DJingem. Jsem totiž dost velký introvert a nerada se někde předvádím. Ale postupem času jsem víc a víc chtěla tu svou hudbu i nějak sama prezentovat naživo, což mě vlastně dotlačilo k tomu začít hrát. Pořídila jsem si Traktor Z2 a původní plán byl, že budu hrát přes Traktor a postupně k tomu přidávat různé mašinky a půjdu cestou live setu. Ale později jsem si uvědomila, že nechci na akce na zádech tahat několik kilo mixáků a jiných krabiček a proto jsem se letos v únoru začala učit hrát klasické DJ sety.

Následně ses poměrně za krátkou dobu dostala na velké techno akce jako CUBE a další, což by ti leckterý nováček mohl závidět. Jak k tomu došlo?

Myslím, že velkou roli v tom hrála moje produkce, jak už jsem říkala před chvilkou... Jsem samouk a zastávám názor, že by si to každý měl vyzkoušet a prokousat se tím sám. Alespoň co se týče těch základů! V momentě, kdy už pak člověk neví co dál, tak až potom by měl kontaktovat někoho zkušenějšího a požádat jej o nasměrování dál. Já tohle udělala s DJingem, kdy jsem si koupila kontroler, hrála si doma, ale nevěděla jsem, jaké je to míchat na profi technice. V bývalé práci jsem pak náhodou narazila na Golpeho, který mě odkázal na Subgatea. Subgate dělá lekce DJingu a tu profi techniku má, takže jsem mu napsala a šla si k němu jednou zahrát. Zeptal se mě na mou produkci, ta se mu líbila a pak mě dokonce oba kluci podpořili ve skupině Techno ČR na Facebooku. To si myslím, že ti taky hodně pomůže, když se o tobě někdo takovým způsobem zmíní.

Subgate ti potom na svém labelu vydal i track, pokud se nemýlím...

Máš pravdu, Ondra tehdy vydával kompilaci a já tam měla jeden track, který vyšel v srpnu pod názvem "Sirens".

Aktuálně máš venku podcast pro jeden nový český kolektiv jménem Yūgen... Co se v tomto směru chystá?

Yūgen kolektiv mě oslovili s tím, abych byla jejich rezidentkou, z čehož jsem nadšená, protože právě jejich akce se blíží tomu, co nejvíce sleduju v zahraničí, viz Possesion Techno z Francie nebo NECHTO Records z Ukrajiny. První akci jako jejich rezident odehraju ve Fuchsu 3. prosince a kromě rezidentů Yūgenu tam budou hrát i dvě holky z Possesion, na což se moc těším! Bude to přesně ta hudba, kterou mám ráda - rychlé a tvrdé techno bez zábran a bez diskriminace.

Když se teď ještě vrátíme ke tvé produkci, můžeme se třeba do konce roku těšit na nějaké nové releasy?

Teď jsem dokončila dva tracky, které je možné zaslechnout v mých nových setech. Jsem domluvená s jedním labelem a koncem roku by oba měly vyjít oficiálně.



Pokud se nepletu, ty sis svoje první EP vydala sama, že?

Máš pravdu, svoje první EPčko jsem si vydala sama s kamarádem, který se podílel na produkci jednoho tracku. Jeho přítelkyně nám udělala obal s naší konkrétní myšlenkou. Tahle spolupráce mě opravdu bavila, protože jsme si to mohli udělat po svém. Když pak oslovuješ labely, tak tam už takovou volnost nemáš (mají vlastní vizuály).

Jak vlastně vnímáš českou elektronickou scénu?

Mně osobně připadá strašně roztříštěná a mrzí mě, jak jsou v podstatě všichni proti sobě. Vadí mi ten názor, že někdo je strašně málo techno, někdo je zase až moc techno, což dle mého názoru i v samotných umělcích může vzbuzovat stres. Někam přijdeš hrát a budou si šuškat, že je to už moc rychlé a někde zase naopak, že je to moc komerční. Alespoň ve mně to tenhle stres vzbuzuje. Jsou tady zbytečné předsudky a přijde mi smutný, že ta scéna nedrží spolu.


Teď se ještě pojďme přesunout ke tvé produkci a k samotnému procesu tvorby. Kde čerpáš inspiraci a je něco, co je pro tebe během produkce stále velmi obtížné?

Já jsem v tom pořád ještě nováček a co se týče produkce, tak úplně nejtěžší je pro mě udržet tempo a samotný "vajb" tracku. Udržet pozornost posluchače, na tom se snažím pracovat a hodně s tím bojuju. Já mám ráda písničky, kde tě každou chvíli něco překvapí, čehož bych ráda docílila i ve vlastní tvorbě. Na druhou stranu se toho snažím docílit s malým množstvím prvků, chci ty tracky mít minimalističtější, ale zároveň chci, aby to od první sekundy šlapalo. A co se týče inspirace... Mám pocit, že jsem teď vším strašně zahlcená a inspirace není přirozená tak, jak bych chtěla. Pro inspiraci si myslím, že je potřeba mít hlavně čistou hlavu. Inspirace u mě teď v podstatě přichází až během procesu tvorby... Když cítím, že to je dobrý, tak v tom pokračuju a někdy ty dobré věci přijdou úplnou náhodou. To, že se tam něco přihodí naprostým omylem, mě inspiruje, slyším tam něco, co tam vlastně ani není a hned z toho vznikne něco úplně jiného. To mě na tom procesu baví nejvíc.

Ty ve své tvorbě používáš i vlastní samply, které si nahráváš různě v přírodě. Jak dlouho strávíš třeba přípravou samotných samplů, aby pro tebe byly následně použitelné?

Beru si s sebou občas na procházky rekordér a nahrávám si tak nějak za pochodu. Nedávno jsem byla u nemocnice Krč, kde je krásná příroda a zrovna tam vystupoval i Cirkus Humberto, takže v pozadí byla slyšet hudba z cirkusu, která se mísila se šumem okolní dopravy. To jsem si nahrávala a teď se to snažím zakomponovat do jednoho tracku. Na technu se mi líbí, že zvuky, které použiješ, nemusí být nutně až tolik čisté a konečný výsledek zní pořád dobře. Je to zkrátka takovej špinavej žánr, kde nemusíš tolik dbát na úpravu samplů.

Blížíme se ke konci našeho povídání... Máš nějaký vzkaz na závěr pro naše čtenáře a tvoje fanoušky?

Tohle je ta tvoje zákeřná otázka na konec. :) Dbejte na duševní pohodu. Já to třeba vidím na sobě, jak jsem přehlcená, protože pracuju, pak běžím někam hrát a do toho se neustále učím nové věci ke hraní nebo k produkci a ten mozek v podstatě nikdy nevypnu. Takže si to chce najít i volno pro sebe, i když je to mnohdy těžké, a odpočívat. Ať jsme hlavně zdraví. A to jak duševně, tak i fyzicky samozřejmě!

Já ti moc děkuju za rozhovor a přeji ti, ať se na hudební scéně jen a jen daří!

Taky děkuju za pozvání a nápodobně!


Ptal se Pavel Aeling v listopadu 2021.

foto: archiv

Sledujte také:

Zuzana Hakl Facebook
Zuzana Hakl Instagram
Zuzana Hakl SoundCloud