Raphael Kosmos: "Momentálně je na tom naše scéna asi nejlíp, co kdy byla..."

Vítám tě u rozhovoru pro web Techno.cz a jak už asi tušíš, první tradiční otázka je tu... Jak se ti daří v novém roce 2022?

Vede se mi poměrně zvláštně, protože hned začátek roku jsem strávil v karanténě. Po deseti dnech karantény jsem odehrál jeden večírek, a to je asi tak v kostce všechno. Všechno je v souvislosti s koronou takový ospalý, kluby jsou víceméně zavřený, takže se připravuju na "omikron drop". Snad na jaře se to už konečně všechno rozjede!

Taky doufám, že už tohle všechno bude brzy za námi. Než se dostaneme k tvým hudebním aktivitám, tak ve zkratce pro lidi prozraď, jaká byla tvoje cesta k undergroundu elektroniky, ve kterém se pohybuješ?

Jako malej jsem poslouchal desky a kazety, co měli rodiče. Tehdy jsem dost jel Roxette nebo Pražský Výběr. V mých dvanácti letech přišel velkej boom hip-hopu, takže jsem se pídil většinou po českým hip-hopu. Měli jsme partu kámošů, všichni jsme nosili široký kalhoty, přičemž do party přišel týpek, co poslouchal techno. Přes komerční techno, tehdy jsme tomu tak říkali, jsme rychle přešli na freetekno, který nás drželo třeba šest nebo sedm let. Díky tomu jsem začal vlastně hrát a kupovat desky. Fascinovali mě tam lidi, co uměli hrát. Nikdy mě totiž nebavilo být jen tak součástí něčeho, ale chtěl jsem to sám tvořit. Díky tomu jsem začal s DJingem. To už je pak známá story, že jsme s kámošema začali dělat párty, jezdili jsme se sound systémem a celé to dál jelo po vlastní ose.

To máme, koukám, dost podobné, taky jsem se k hraní dostal přes freetekno scénu a sound systém, krásný vzpomínky!

Tak to je paráda, souhlas!

My jsme se tady v Graffnecku sešli hlavně kvůli tvému labelu jménem Späti Records. Jak vznikl vlastně nápad založit si hudební vydavatelství? Pamatuji si totiž, že jsi figuroval na značce Endless Illusion...

Endless Illusion jsme založili s Láďou (Exhausted Modern), protože jsme dlouho měli ambice vydávat hudbu a fungovat jako multimediální kolektiv. Udělali jsme asi 15 desek, stovky radio shows a desítky šílených mejdanů. Časem jsem ale cítil, že chci jít vlastní cestou, takže jsem se od Endless Illusion někdy v polovině roku 2020 odpojil. Cítil jsem jednoduše, že chci mít nad vším vlastní kontrolu. Asi by mě nebavilo jen hrát a dělat párty, potřebuju to mít všechno komplet. Jsem promotér, DJ a label je pro mě taková přirozená přidaná hodnota toho všeho. Nedokážu si představit, že bych to nedělal. Baví mě celý ten proces vzniku nového releasu.

A proč zrovna Späti Records? Je za tím nějaký silný příběh?

Dělal jsem si srandu, že to vzniklo onehdá v Berlíně, kdy jsem po osmém pivu říkal kámošovi, že se můj novej label bude jmenovat Späti. Kdo mě zná, tak ví, že jsem "funny guy", a prostě nedokážu vymýšlet nějaký "superdeepmeaning" názvy. Je to prostě sranda!

Za mě je to skvělej název! Jako první release vyšlo v loňském roce takové mini LP od německého producenta jménem Houschyar, který nyní žije v Istanbulu. Jak vaše spolupráce vznikla?

On pochází z Drážďan a třičtvrtě roku žil v Praze. Tehdy mě oslovil na jedné párty, měl jsem s ním dvakrát show na Radiu 1, přičemž jsem ho pozval následně na další akci. Ten člověk je moje krevní skupina, rozumí muzice a má dost velkou "knowledge" v těch hudebních kořenech, kde se i já částečně pohybuju. Líbil se mi jeho pohled na to, co chce dělat a hlavně, jak to chce dělat. Často jsme spolu chodili ven, on mi poslal dema, ale podle mě to nezapadalo do toho, co jsme chtěli vydávat na Endless Illusion. Já mám jeho věci moc rád, takže to byla skvělá příležitost při rozjezdu Späti Records.

Release vyšel také na vinylu. Jak dlouho trval celý proces od prvotního nápadu až po datum vydání?

Trvalo to strašně dlouho, protože jsem hrozně pomalej. V řešení to bylo možná rok a půl, přičemž nás samozřejmě zdržel hodně covid. Celý ten proces ale plynul dost příjemně, kdy jsem všechno dělal sám a podle sebe. Ve fabrice jsem nechal udělat desky, které jsem si nechal poslat s čistými obaly sem do Prahy. Kuba Hájek a David Šrot, kteří na desku dělali obal, mi dodali data, načež jsem vyrazil do Fat Cat Pressu. Tam jsme ručně tiskli obaly společně s Juliánou Chomovou a Matějem Smrkovským. Nakonec jsem všechno doma ještě orazítkoval, takže je to kompletně DIY. Prošlo mi to pod rukama od A do Z. Až následně to potom šlo dál do distribuce. Od začátku jsem chtěl, aby mi každá z těch desek prošla pod rukou...

Jsem rád, že jsme se dostali k samotným deskám... V poslední době se na scéně objevuje řada labelů, které vydávají různé "reissues" starších releasů. Třeba z osmdesátek to hodně vnímám u disca nebo i ambientu. Jak se k tomu stavíš ty? Máš v plánu něco takového?

Hned můj druhý release by měl být právě "reissue" jednoho new wave EPčka z Dánska. Nedávno jsem na to koupil práva a jsem rozhodně rád, že se znovu vydávají desky, které už třeba upadly v zapomnění. Nebo se nedají koupit, protože jsou tak astronomicky drahý, že si to nikdo nemůže dovolit. Je to samozřejmě i odpověď pro takové ty Discogs hajzlíky, kteří mají desky doma, a pak je prodávají za šílený částky.

Dočkáme se tedy druhého releasu u Späti Records... Můžeme se letos těšit i na něco dalšího?

Trošku se obávám, že letos stihnu vydat maximálně ten druhý, nebo možná i třetí release. Určitě jsi zaregistroval, že aktuálně je velký problém s děláním desek. Čekací doba na release je momentálně šest měsíců. Vzhledem k tomu, že to teď teprve zadávám, tak release vyjde nejdřív v létě. Uvidíme, jak to půjde. Samozřejmě to záleží i na financích, což je teď taky otázka, protože každý DJ nebo "label boss" většinou ty desky platí z peněz, jež si vydělal pořádáním akcí nebo hraním na mejdanech. Dělat desky je totiž v dnešní době naprosto nevýdělečná činnost.

Bude tedy každý release Späti Records na vinylu, nebo chystáš i čistě digitální releasy?

Digitální releasy vůbec nechystám... Ne, že bych tím opovrhoval, ale nedává mi to smysl.

A co třeba kazety, které aktuálně zažívají rovněž velký boom?

Nad tím jsem taky přemýšlel. Aktuálně také řeším pár velmi malých limitovaných počtů sedmipalců a desetipalců, ale prostě chci dělat desky. To médium mám rád! Víš, kazety mám taky rád, ale nemám přehrávač a zároveň k nim nemám takový vztah. Ale rozhodně pořád lepší kazeta než digitální release, takže pokud by někdo chtěl, tak nemám problém mu kazetu udělat. Já jsem DJ, co hraje jak desky, tak i digitál, ale k tomu digitálu nemám absolutně žádný vztah. Je pro mě zároveň ale dost potřebný, protože nemám tolik peněz, abych si měsíčně nakoupil padesát desek. Pokaždé potřebuju zahrát jiný set a z toho důvodu musím mít i ten digitál.

Když teď vezmeme Späti Records zeširoka, máš třeba nějaké oblíbené interprety, jejichž hudbu bys reálně mohl a chtěl vydat?

Samozřejmě jich je spousta, ale pro mě není zas tak důležitý, koho bych na labelu vydal. Moje představa je jít cestou Rona Morelliho a jeho L.I.E.S. Records. Jemu je úplně jedno, koho vydá, hlavně když ho ta hudba baví. Na jednu stranu je schopnej vydat úplně šílený industriální techno, následně dvě ambientní alba, nebo klasický chicago sound od totálně "unknown bedroom producers". Tohle mě inspirovalo! Nezáleží mi na tom, jaká jména budu vydávat, ale hlavně mě ta hudba musí bavit.

Takže jsi otevřený tomu, aby ti lidi poslali demo své tvorby?

Určitě jo! Díky tomu se může objevit někdo, o kom jsem v životě neslyšel, a třeba bude mít něco zajímavého. Druhá věc je, že v dnešní době sehnat dobré věci na label je poměrně těžký. Málokdo chce totiž neznámému novému vydavatelství, kterým Späti je, dát svoje věci...

To je na jednu stranu pochopitelné. Můžeš ve zkratce popsat celý ten proces, co ty jako šéf labelu musíš udělat, abys nový release dostal mezi lidi? Řekněme od prvotního nápadu až po samotné vydání...

Rozhodně bys na začátku měl mít představu o vizuální identitě tvého labelu. Mít label znamená mít určitý brand a vizuální identita je u toho dost důležitá věc. Pokud nejsi sám grafik, tak je dobré s nějakým grafikem spolupracovat. Exhausted Modern vždycky říkal, že každý by měl dělat něco. Grafik má dělat grafiku, muzikant by měl dělat muziku a tak dále. S tím naprosto souhlasím.

To je rozhodně dobrý postřeh, protože jakmile děláš sám X věcí najednou, není to prostě ono a na výsledku se to někde podepíše...

Přesně jak říkáš, ale zpátky k tvojí otázce. U labelu bys měl mít někoho, kdo ti pomůže s grafikou, měl bys mít představu o tom, co chceš vydávat za hudbu, a musíš na to mít peníze. Dneska ti běžný release s nějakým klasickým obalem vyjde na 40 tisíc korun, což není úplně malá částka. Potom se vyplatí znát někoho, kdo umí dělat zvuk / mastering. A nejdůležitější je pak samozřejmě distribuce. Distribuce ti dokáže s labelem ohromně pomoct, nebo ti ten label dokáže úplně zničit. Můžeš vydávat sebelepší desky, ale pokud máš špatnou distribuci, která není schopna tu hudbu dostat do obchodů a mezi lidi, tak máš problém. A v neposlední řadě jsou u labelu důležité sociální sítě, kde komunikuješ s fanoušky a informuješ o novinkách, které jsi udělal. Promo v dnešní době bohužel dělá strašně moc, ale je třeba to promo dělat vkusně.

V tom s tebou souhlasím! Na mě hodně působí to, že jakmile do mě někdo začne tlačit denně pět "storíček" o tom, že má nějakou novinku, tak o to víc pak nemám chuť se na to vůbec podívat. Třeba na Instagramu to vnímám často...

Přesně, v tomhle případě hned dávám "step back". Je to určitá chemie mezi tebou a fanoušky a úplně stejný případ jako třeba u obchodu. Buď se za tebou lidi budou vracet, protože je tvoje hudba baví a jsi jim sympatický, nebo se k tobě "otočí zády". Na tvém přístupu lidi hned poznají, jestli to děláš s láskou, což je pro mě celkem důležitý faktor.

My jsme se sešli v Graffneck Records, což je vinyl shop a obchod s graffiti věcmi. Podle čeho vybíráš desky, které jsou tady v Graffnecku k dostání?

Úplně podle stejných kritérií jako když chodím někam hrát. Jen tady je ta nadstavba v tom, že do Graffnecku vybírám mnohem širší hudební záběr. Pracuji s distribucemi, nejvíc asi s Rush Hour a Clone Records, což jsou dvě obrovské distribuce z Holandska. Většinou, když chci objednávat věci do obchodu, tak si udělám čas a sednu si k tomu na delší dobu, kdy si naposlouchám takřka všechno z jejich nabídky. Ale zároveň to neberu jako byznys, což je v případě obchodu možná moje chyba, ale ta hudba je stále moje srdcová záležitost. S výběrem a chodem obchodu mi ještě dost pomáhají parťáci z crew - whydie? z RARE a Newmagicmedia. Plus ještě Olin a x dalších kamarádů, co posílají super tipy. Najdeš tu desky od ambientu, experimentálních věcí, kosmické elektroniky, přes tribal, disco, house, až po industrial, techno, darkwave a další temné věci. Je toho fakt hodně, a nejtěžší disciplína je second hand. Tam se taky snažím pečlivě vybírat desky, které do obchodu vezmu. Hodně lidí nabízí svoje sbírky, ale častokrát to opravdu není to, co hledáme. Nechceš lidem nabízet úplnej "crap", je třeba to rozlišovat.

Z mého pohledu je skvělé, že si z toho člověk může udělat určitý rituál. Vyhradit si čas na poslech desek a zároveň se i potkat s dalšími lidmi...

O to mi přesně jde! Snažím se to dělat oldschoolovou formou krámu, do kterého přijdeš a vybereš si. Není to o tom, že se podíváš na net, objednáš si čtyři desky a někdo ti je přinese. Líbí se mi na tom fakt, že ty nevíš, co za desky tady máme. Musíš přijít, prohrabat se tím regálem a objevuješ. Samozřejmě máme e-shop, kde však není zdaleka vše, co reálně v obchodu máme. Zároveň, když přijde z distribuce balík s novinkami, tak toho spousta zmizí ještě dřív, než se vůbec dostanu k tomu, abych to na e-shop dal. A kolikrát to tam ani naschvál nedám. Snažím se tak lidi nutit k tomu, aby sem přišli. Mám prostě rád ten fyzický kontakt. Je super, když lidi přijdou, dají si vedle v kavárně kafe a prohrabou se těmi regály, popovídáme si u toho a jak říkáš, je to taková kouzelná věc a rituál. Trend vinyl shopů u nás není moc zažitý a je čas to změnit.

Pomalu se blížíme ke konci našeho povídání. Jaký máš ty jako člověk, který se na scéně pohybuje už hodně dlouho, aktuálně názor na českou elektronickou scénu? Jak se za tu dobu změnila a jakým směrem se ubírá?

Momentálně je na tom naše scéna asi nejlíp, co kdy byla. Je tady spousta nových mladých lidí, kteří dělají zajímavé věci. Jsem moc rád za Ankali, protože je to skvělej kreativní kolektiv. Jsem moc rád za Wildt, což je výbornej klub se skvělým DJ supportem. Také jsem moc rád za místa jako třeba Bike Jesus, kde je radost spolupracovat s těmi lidmi kolem toho. Je tady parádní festival Transforma v Táboře, Shotgun a mohl bych ještě dlouho pokračovat. Máme tady spoustu lidí, kteří kreativně pracují na velmi dobré úrovni a té scéně něco vrací. Vznikají nové labely, dělají se desky, vzniká fakt hodně pěkných věcí. Jsem moc rád za lidi, kteří se nebojí něco dělat a zároveň experimentovat. Takže pozdravuju všechny mladý, ať dělají to, co cítí a nenechají se nikým ovlivňovat. Pak už to bude jen a jen lepší!

Krásně řečeno! Máš nějaký vzkaz na závěr pro své fanoušky?

Určitě se nebojte být experimentálnější! Je tady totiž spousta lidí, kteří by mohli být trochu experimentálnější. Není to vůbec na škodu! Tech-house DJs, co celou noc hrají jeden loop, už tu máme dost. Buďte také hlavně aktivní, a to jak DJs, tak i samotní tanečníci a posluchači. Je totiž skvělý sledovat lidi, jak reagujou, když hraješ něco, co třeba neznají. Ale cítí to, protože mají "knowledge". Jsem rád, že už dneska odvážnější hudbou nevyklízíš parket jako dřív. Ti lidi to víc prožívají a doufám, že se to bude jenom zlepšovat.

Rozhodně! Já ti děkuju za rozhovor a v novém roce přeji spoustu hudebních úspěchů!

Díky moc a vidíme se zase brzy tady v Graffnecku, nebo ještě líp někde na mejdanu!

Ptal se Pavel Aeling v lednu 2022.

foto: David Stejskal, Dami Fotky a archiv

Sledujte také:

Späti Records Facebook
Späti Records SoundCloud
Späti Records Bandcamp