Daniel Neighbour: "Mám rád, když má hudba trochu tajemství..."

Dane, vítám tě po dlouhé době u rozhovoru pro Techno.cz a jak asi tušíš, tak první tradiční otázka je tu... Jak se ti vede?

Díky za pozvání, Pavle! Jak se mi vede? Řeknu to asi takto... Mile a tvořivě! Skládám hudbu, snažím se věnovat sám sobě, mojí ženě a dvěma kocourům. Snažím se dodělat nové tracky a stále se učím nové věci. Produkce a vlastně celý život je nekonečný proces učení se něčeho nového.

Máš za sebou celkem plodný rok 2021, co se vydaných tracků týče. Něco se dokonce objevilo i na zahraničním labelu. Můžeš to nějak shrnout?

Je milý, že to hodnotíš jako plodný rok. Mně nenáleží hodnotit, jestli to bylo plodný, nebo ne, ale zpátky k tvé otázce... Vyšla dvě EPčka. První v dubnu na české značce Digital Paradox, který vede Sabiani, jenž k němu připravil i skvělý breakbeatový remix. A druhé EP následovalo o čtyři měsíce později na britském labelu SHUVT.resonance, který vlastní Frederick Ansgar. Tohle EP obsahovalo dva originální tracky a dvojici remixů. Jeden breakbeatový připravil právě Frederick a o druhý se postaral můj kamarád a velmi šikovný český producent Ian Oskadev.


Pokud se nemýlím, tak právě Frederick Ansgar hrál na podzim i v Crossu na tvé party, takže je vidět, že vaše spolupráce krásně funguje...

Přesně tak a vypadá to, že naše spolupráce bude nadále pokračovat. Frederick je dost zajímavý člověk. Je mu 23 let a má venku celou řadu releasů a propracovaný čistý zvuk. Na něm je krásně vidět, že to zkrátka jde a navíc má kolem sebe na svém labelu hodně příjemnou partu lidí. U tohoto vydavatelství máš zkrátka pocit, že jsi někde, kde je dobrá atmosféra. Navíc si tam všichni mezi sebou předávají informace o různých věcech kolem produkce. Je to celé velmi obohacující.

S tebou jsme již v minulosti na Techno.cz rozhovor měli, ale tehdy jsi ještě hrával drumandbass. Nyní se už věnuješ house music, což je velmi pestrý žánr sám o sobě. Jak bys tedy definoval svůj zvuk?

Já bych to definoval jako takovou skupinku navzájem spřátelených subžánrů, tedy minimal, micro, deep a ojediněle v některých polohách i tech house. Všechno to však má společný jmenovatel a tím je undergroundový zvuk, pravý opak líbivého a z mého pohledu o mnoho prvoplánovějšího "kolotočářského soundu". Mám rád, když má hudba trochu tajemství, když si musíš něco malinko domyslet, zapojit vlastní fantazii a pocity. Ne, když je všechno odhalený a jasný po třiceti sekundách.




Já si pamatuju, že jsi přesně takový sound dříve hrával půl na půl s drumandbassem, než přišel ten zlom, kdy jsi drumandbass vypustil úplně...

Někdy od roku 2018 už se to ve mně zlomilo natolik, že jsem ten drumandbass úplně odsunul. Za prvé mě začalo hodně bavit klidnější BPM a za druhé mě dost mile oslovila ta skupina lidí, která chodí na house akce. Publikum a zejména atmosféra těch mejdanů. Tím neříkám, že všechny drumandbassové mejdany mají blbou atmosféru, to vůbec ne. Ale proto, abych se já osobně cítil dobře a příjemně na drumandbassové akci, musím hodně přemýšlet, kam vůbec půjdu a co za lidi tam hraje.

S tím naprosto souhlasím! Každý se určitým způsobem hudebně vyvíjí. Je to přirozená cesta a ten posun dál je mnohdy velmi obohacující a uvolňující. Znám to sám...

Přesně jak říkáš, nemá cenu sedět zároveň na dvou židlích, ale dělat hlavně to, co tě baví a naplňuje. Já si řekl, že přestanu hrát drumandbass, budu se věnovat house music a uvidím, jak to dopadne. Dopadlo to tak, že dělám vlastní tracky, hodně života do krve mi vlilo hraní z vinylu a kupování desek, protože do té doby jsem hrál drumandbass jen skrze digitál z DVS systému. Ta možnost si na hudbu sáhnout a kupovat desky, to pro mě byl úplně nový impuls a moc si to užívám!

Teď se pojďme přesunout ke tvé produkci. Začal jsi skládat vlastně po tom, co jsi měl house jako svůj primární a jediný žánr. Každý z tvých tracků nese jméno "Opus" plus číslovku aktuálního kousku. Kolik už jich je venku celkem?

Aktuálně jich je vydaných pět. První vyšel jako free download ze SoundCloudu někdy o Vánocích 2019. Skládání mě hrozně chytlo, tak jsem další věci začal rozesílat labelům a druhý "Opus" pak vyšel na již zmíněném Digital Paradox. Tímto chci moc poděkovat Sabianimu, který mi tu příležitost vydat svoji hudbu na jeho značce dal. Držím tu Opus sérii, protože jsem zatím nebyl schopný najít název, se kterým bych byl spokojený. Zároveň mi to přijde velmi signifikantní. Tvořím ucelenou věc pod jménem "Opus" a nevím, zda jich bude ještě dalších patnáct, nebo jestli vyjdou už jen dva a ta série se uzavře. Časem se uvidí, ale zatím chci svou hudbu vydávat v této podobě.

Proč vlastně "Opus"?

Vzniklo to tak, že jsem si chtěl původně katalogizovat projekty v počítači a v momentě, kdy jsem přemýšlel nad názvy, tak mě napadl "Opus". Následoval Opus dva, potom tři a už to jelo dál.

Kolik času té produkci věnuješ v rámci dne? Sám vím, že najít si balanc mezi prací, hudbou a volným časem není jednoduché, tak jak to v tomto ohledu máš nastavené ty?

Obecně se snažím si k tomu vyhradit jeden celý den a pár večerů týdně. Samozřejmě je to různé, někdy u toho strávím osm hodin a jindy zase patnáct hodin. Někdy u produkce strávím čtyři hodiny, které jsou ve výsledku plodnější, než když u toho sedím celý den. Dost záleží na energii a náladě, se kterou si k tomu jdeš sednout. Paradoxně mě víc věcí napadne všude jinde než ve studiu. Dělám si poznámky, když mě něco napadne a následně se to snažím praktikovat ve studiu. Baví mě na tom, že ve svém tracku můžeš formovat nějakou náladu, příběh a něco tím předat dál lidem.

To je na tvorbě vlastní hudby skvělé. Řada producentů využívá i terénní nahrávky různých zvuků. Nahráváš si také vlastní samply, jež následně využíváš?

To je právě podle mého názoru jedna ze složek, díky které můžeš krásně svou hudbou vyprávět nějaký příběh. V jednom z tracků, který teprve půjde ven, jsem v breakdownu použil zpěv ptáků v lese, jenž jsem si nahrál při jedné procházce během lockdownu. V jiném chystaném tracku mám zase nahranou svou babičku z Itálie. Tehdy jsem jí říkal, co pro mě hudba znamená, ona mi to přeříkala v italštině, což jsem následně zakomponoval do jedné ze skladeb a hezky to podle mě buduje atmosféru. Nebo teď jsem si v Krkonoších nahrál krásné foukání větru v lese a šumění stromů... Jsou věci, které při tvorbě použiješ a mohou tomu tracku dodat určitý emoční náboj, jenž poté může na lidi dál působit. Tohle mě baví!

Tím jsi částečně nakousl nevydané věci, tak nám prozraď, na co se můžeme letos těšit...

Nyní půjde ven "Opus 6" v rámci kompilace na zmiňovaném britském labelu Shuvt.resonance. Track je takovou fúzí minimalu a micra s dost znatelným nádechem dub housu. Celá kompilace bude dostupná na všech digitálních platformách od 25. února. Mimo to mám hotový další tracky a ty snad půjdou taky časem ven. Neumím teď však říct, jakou formu to bude mít. Navíc je stejně vždycky všechno jinak, znáš to...

Ty se však kromě hraní a vlastní produkce věnuješ i pořádání vlastních akcí pod značkou Neighbourhood. Co v tomto směru chystáš pro rok 2022?

Určitě bude nadále probíhat spolupráce s pražským klubem Chapeau Rouge. Je však těžký v týhle nepřehledný době plánovat a slibovat nějaký konkrétní akce, takže bych to nechal jako překvapení. Co však mohu slíbit, bude termín 15. července v Beachparku Mlékojedy, kde jsem i v minulém roce dělal párty. Na tomto letním plážovém Neighbourhoodu vystoupí Tráva, Thomas Tesla, Thomas Dexter, já se saxofonistou Richem.FD a FLVP, který hraje skvělý deep house live bez použití kompu.

Můžeš na závěr představit a nějak shrnout řekněme tu pražskou minimalovou scénu, v níž se pohybuješ a přiblížit ji tak lidem, kteří tento směr třeba zas tolik nesledují?

Určitě jedno z míst, kde tuto hudbu můžete slyšet ve výborné kvalitě a s mnohdy dost zajímavými jmény i ze zahraničí, je Wildt. Je tady spousta lidí, kteří tuto hudbu hrají kvalitně, dlouho a na vysoké úrovni. Zmíním třeba Eddie Mur, JHNS, Lillou nebo Thomas Tesla, jenž dělá v Chapeau Rouge párty jménem Republic Artists. Obecně na naší scéně máme určité skupinky lidí, které dělají super akce. Samotná scéna na mě však nepůsobí zcela jednotně. To má řadu různých důvodů a ne všechny musí být špatně, ale myslím, že je díky tomu mnohem těžší udělat nějakou větší akci se zahraničním headlinerem. Ale to není problém jen žánrů, jako jsou minimal a micro house, ale funguje to tak obecně poslední dobou u řady dalších stylů. Alespoň já to tak vnímám.

Máš na závěr nějaký vzkaz pro fanoušky a posluchače house music?

Pro mě hudba znamená svobodu, kde neexistují hranice. Takže můj vzkaz je, abyste si zachovali tu svobodu, važte si míst, kde se stále klade důraz na svobodu jedince. Hudba je o svobodě, pokud v ní ta svoboda bude, tak hudební scéna pojede dál!




Já ti děkuju za rozhovor a budu se těšit zase brzy na viděnou někde v klubu, nebo za gramofony!

Já taky děkuju a brzy se zase vidíme!


Ptal se Pavel Aeling v únoru 2022.

foto: archiv

Sledujte také:

Daniel Neighbour Facebook
Daniel Neighbour Instagram
Daniel Neighbour Mixcloud
Daniel Neighbour SoundCloud